Tento týden v úterý začalo další kolo jednání o státním rozpočtu, jehož klíčová data vláda zatím drží pod pokličkou. Jde nejen o výši deficitu, ale také například o růst platů ve veřejné sféře, který se týká statisíců státních zaměstnanců.
Podle posledních vyjádření by růst výdělků těch, co pracují pro stát, mohl být štědrý.
„Myslím si, že to směřuje – a v tuto chvíli ještě to není samozřejmě dohodnuto, ten objem vám neřeknu –, ale směřuje to k jednomu z nejvyšších lednových navýšení za poslední léta, na rok 2027, pro platy ve veřejné sféře,“ ohlásil v úterý po jednání na ministerstvu financí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Šéf největší odborové centrály v Česku nicméně deníku Aktuálně.cz ve středu večer řekl, že stále nemá informace a ani slíbený termín jednání o platech na příští rok.
Žádný termín ani podklady
„Žádný termín není a materiál také žádný není,“ tvrdí šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Odboráři si přitom již před několika dny stěžovali, že s nimi nikdo nejedná.
Ovšem například školské odbory, jak potvrdil Aktuálně.cz předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík, už termín jednání mají.
K prohlášení Aleše Juchelky je nicméně Josef Středula skeptický. „Jakékoli slovní obraty typu nejvyšší přidání… Nevíme, jestli je to nominální nárůst, reálný nárůst, jestli je to pro nějaké skupiny, jaké skupiny, jestli je to celkový objem navýšený o příslušnou částku nebo je to na úkor někoho, kdo ty peníze nemá,“ uvedl Středula.
Na otázku deníku Aktuálně.cz, o kolik by platy musely růst, pokud by platila slova Juchelky, řekl šéf největší odborové centrály v Česku, že dosud nejvyšší přidání bylo takzvaně 9 + 1. Jinými slovy devět procent zvýšení platových tarifů a jedno procento navýšení celkového objemu peněz na odměny.
Letos jde ze státního rozpočtu na platy ve veřejné sféře 291 miliard korun. Meziročně o 24 miliard korun víc, tedy o více než osm procent.
„Rozhodně ten pocit z toho není klidný. Klidný budu až ve chvíli, kdy zjistíme, s čím přišli. Pokud budou naplněna ta slova očekávání, která momentálně říkají vládní činitelé, tak to může být velmi pozitivní. Ale to uvidíme, až se seznámíme s tím materiálem,“ říká Středula. S tím, že jde o překvapení.
Ještě před několika dny totiž odboráři říkali, že chtějí alespoň pokrýt inflaci, tedy nárůst platů alespoň o dvě procenta. A opřely se do vlády Andreje Babiše (ANO). „Minulou vládu jsme kritizovali za to, že s námi začali jednat 10. července. A dnes už je srpen a žádné jednání zatím svoláno nebylo,“ prohlásil Středula minulý čtvrtek. A vyslovil obavy, že „tato vláda jde ve šlépějích té minulé“.
„Dneska jsem psal odborářům, aby mě neurgovali,“ vzkázal jim ovšem premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním jednání vlády. S tím, že termín jednání obdrží odbory včas.
„Naděje umírá poslední“
„Naděje umírá poslední, a pokud to bude nejvyšší nárůst pro zaměstnance veřejné správy, konečně se vyrovná ten propad, který byl způsoben od roku 2021, tak poděkujeme,“ říká nyní Středula. Fakt, že ministr práce dává první informace o možném nárůstu platů ve veřejné sféře do médií, aniž by odbory znaly jakékoli rámce nebo varianty pro jednání, nechtěl přitom příliš rozvádět.
„Každý ministr se ve své funkci učí, někomu to trvá déle. Předpokládám, že si uvědomí, co je sociální dialog, a pro rok 2028 už taková věc nenastane,“ dodal Josef Sředula.
Systém odměňování zaměstnanců ve veřejné sféře je poměrně složitý a má jasná kritéria. Výpočet konkrétní mzdy záleží na profesi, kterou určují platové tabulky, a důležitá je náročnost práce, ta se odráží v platové třídě.
Následně se zohlední délka praxe, kterou zase určuje platový stupeň a nejdůležitější je platový tarif, takzvaný garantovaný základ. Následně ještě zaměstnavatel může zvýšit plat osobním příplatkem a odměnou.
