Miroslavu Kalouskovi vadí, že opozice „se vzdala bez boje“. „Přece druhý den po volbách nesbalím transparenty, že jde o všechno a že jde o Česko. A už neusiluji o nějaký podíl na moci,“ popsal Kalousek svůj pohled pro pořad Spotlight.
Karty, jaké opozičním stranám rozdaly volby, podle něj nebyly úplně slabé. „Samozřejmě neumožňovaly vládnout, ale umožňovaly nevyklidit to pole úplně,“ soudí exministr.
„Mít v ruce 92 hlasů a nehrát tu hru vůbec a najednou říkat, že teda asi nešlo o všechno, že nešlo o Česko… A když to zabalím druhý den poté a starám se jenom o to, jaké si uhraju pozice v Poslanecké sněmovně – to mi nepřišlo jako účinná politika,“ hodnotí Kalousek.
Podle něj lze laxnost opozice vysvětlit více motivy, od taktiky až po neschopnost. „Já opravdu nevím, teď by to bylo hrozně nefér, kdybych spekuloval o nějaké motivu,“ říká muž, který seděl nejprve v druhé vládě Mirka Topolánka (ODS) a poté působil v letech 2010 až 2013 ve vládě Petra Nečase (ODS), za což byl kvůli drsným rozpočtovým škrtům kritizován.
Tehdy Kalousek coby šéf státní kasy prosadil snížení platů ve veřejném sektoru, omezil růst důchodů i sociálních dávek a došlo i na zvýšení DPH. Šlo o reakci na finanční krizi, která se ze Spojených států amerických rozšířila do Evropy.
„Byl rok 2011 a měli jsme skutečně oprávněné obavy, zda nám ty trhy vůbec budou ochotné půjčovat,“ vzpomíná exministr. Tehdy snižoval deficit tempem přes jedno procento HDP, to je v přepočtu na dnešní velikost ekonomiky, jako kdyby se teď snižoval deficit o více než sto miliard ročně.
„Kdybychom tušili, že přijde rok 2013, tak jsme určitě na to tempo netlačili tak silně,“ říká Kalousek dnes. Česká národní banka totiž ve snaze podpořit ekonomiku a zabránit hlubší recesi začala s intervencemi. Skupovala eura a s cílem oslabit korunu na trh pustila velké množství české měny. Odborníci tehdy byli v šoku, ale exportéři se radovali.
„Konsolidovali jsme tempem zhruba 1,2 až 1,3 procenta hrubého domácího produktu. Takové tempo bych ani dneska nikomu nedoporučoval,“ poznamenal Kalousek.
Andreje Babiše přitom označuje za autoritativního premiéra. „Myslím si, že to označení, že je nejslabší premiér v historii, neodpovídá realitě. On si hlídá ty priority, které jsou pro něj důležité, ty ostatní možná pouští nebo si jich nevšímá, ale určitě to není slabý premiér,“ soudí exministr.
Podle něj je pro Babiše provozování moci jediná priorita. „A bude ji provozovat tak, jak bude nejpohodlnější. Jestli více doleva nebo více doprava, to pro něj není rozhodující,“ tvrdí Kalousek.
Současnou vládu také kritizuje za to, že dělá přesně to, co jí vadilo na té minulé. Státní rozpočet například hodlá zveřejnit až na poslední chvíli. „Proces kvality přípravy rozpočtu dostal strašně na zadek,“ konstatoval.
„Když mně jakýkoliv ministr řekne na začátku srpna, že neví, jaký bude deficit, tak to je pro mě trošku konec světa,“ dodal Miroslav Kalousek.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
00:00–02:30 Jaký je Andrej Babiš (ANO) premiér a jak se posunul od doby, kdy byl v předchozí vládě?
02:31–08:00 Obstály opoziční strany v současném politickém klání? Jak se proměnila politika a nesmrskla se do prohlášení na sociálních sítích a stručných videí?
08:01–20:00 Jaký je přístup vlády k přípravě státního rozpočtu? Je nutné zvyšovat deficit a jak nebezpečné je zvyšovat zadlužení České republiky? Hodnocení vlády Mirka Topolánka z hlediska škrtů, které přišly v reakci na finanční krizi, která se z USA rozšířila do Evropy.
20:01–36:00 Soud s Andrejem Babišem, který trval sedm let a který potvrdil, že Babiš lhal a musel se Kalouskovi omluvit. Jak se exministr financí zpětně na celý proces dívá nyní.
