Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas v pondělí před Radou bezpečnosti OSN vykreslila obraz světa, který se nebezpečně vzdaluje od pravidel, jež měly zabránit opakování hrůz druhé světové války. Ruská invaze na Ukrajinu a eskalující konflikt na Blízkém východě podle ní představují největší rozpad mezinárodního práva od roku 1945. Nejde o rétorické přirovnání – jde o varování, že se vracíme do éry, kdy síla nahrazuje právo.
„Rozpad mezinárodního práva je evidentní v dnešních dvou hlavních globálních krizích: ruské agresi proti Ukrajině a válce na Blízkém východě,“ prohlásila Kallas v New Yorku. Obě krize podle ní společně představují nejjasnější známku opuštění starých pravidel, včetně Charty OSN.
Dva konflikty, jeden vzorec
Kallas vědomě spojila dva zdánlivě vzdálené konflikty do jednoho rámce. Ruskou invazi z roku 2022 označila za „jedno z nejhrubších porušení mezinárodního práva“, zatímco současný konflikt na Blízkém východě – vyvolaný americkými a izraelskými útoky na Írán – zasadila do stejného systémového vzorce. Obě krize spojuje společný jmenovatel: ignorování mezinárodních norem ve prospěch přímého použití síly.
Konflikt na Blízkém východě, který se rychle rozšířil do okolních zemí, „způsobil obrovskou nestabilitu a stál příliš mnoho životů“, jak Kallas poznamenala. Zároveň otřásl globálními energetickými trhy a dodavatelskými řetězci. Donald Trump v neděli oznámil námořní blokádu Hormuzského průlivu poté, co jednání s Íránem ztroskotala. Tímto průlivem přitom prochází zhruba pětina světové ropy – a Evropa už teď pociťuje důsledky. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v pondělí varovala před dramatickými dopady konfliktu na unijní energetický účet.
Multipolární svět bez pravidel?
Zvlášť ostře se Kallas vymezila proti tomu, co nazvala „nástupem politiky donucovací síly“. Varovala před světem utvářeným konkurenčními sférami vlivu, kde hrstka vojenských mocností diktuje pravidla hry.
„Dnes hodně slyšíme o multipolaritě. Ale buďme upřímní: Multipolarita, která není omezena Chartou OSN nebo mezinárodním právem, nikdy nebyla mírumilovná, stabilní… a nakonec vždy končí devastací,“ řekla. Svět více mocenských center může znít lákavě, ale bez společných pravidel se rychle mění v džungli.
Mise OBSE na Ukrajině potvrdila rozsáhlé porušování mezinárodního humanitárního práva a masové páchání válečných zločinů, především ze strany ruských ozbrojených sil. Na Blízkém východě vedoucí představitelé OSN vyzvali k ukončení beztrestnosti za porušování práva. Izrael o den dříve potvrdil zabití novináře televize Al-Džazíra v Pásmu Gazy. Více než sto odborníků na mezinárodní právo podepsalo otevřený dopis vyjadřující hluboké znepokojení nad závažnými porušeními ze strany USA, Izraele a Íránu.
Křehké příměří a otázka, co dál
Kallas připomněla, že příměří na Blízkém východě „visí na vlásku“, ale zároveň nabízí „tolik potřebnou příležitost k jednání“. Dne 8. dubna bylo dohodnuto dvoutýdenní příměří mezi Spojenými státy a Íránem, zprostředkované Pákistánem. Otázka zní: vydrží?
Pro Českou republiku má rozpad mezinárodního práva na Blízkém východě i na Ukrajině významné dopady – ekonomické, bezpečnostní, sociální i politické. Energetické šoky, migrace, oslabení multilaterálních institucí – to vše se dotýká i nás. Rusko navíc připravuje návrh zákona, který by zakázal vymáhání rozhodnutí zahraničních a mezinárodních soudů na ruském území. Nacházíme se ve fázi rozkladu mezinárodního právního řádu, kde vztahy mezi státy řídí impulsy a moc nejsilnějších.
Zdroj info: Politico.eu
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
