Kdo by to čekal – válka v Íránu dokázala to, co roky zelených dotací nedokázaly. Od února, kdy vypukl konflikt na Blízkém východě a ropa Brent vystřelila nad 146 dolarů za barel, se zájem o elektromobily v Evropě zvýšil místy o desítky procent. Německé pumpy ukazují 2,50 eura za litr nafty, v Česku se benzín přiblížil ke 40 korunám. A řidiči najednou počítají jinak.
Online automobilové trhy ve Velké Británii, Německu, Francii i Španělsku hlásí skoky v poptávce po elektromobilech mezi 20 až 160 procenty. Logické, ne? Když se cena tankování zdvojnásobí, začne být nabíjení ze zásuvky najednou velmi atraktivní alternativou.
Ekonomická realita jako katalyzátor
Britský Carwow zaznamenal v březnu nárůst poptávky po bateriových vozech o 23 procent, po hybridech dokonce o 19 procent. Francouzská La Centrale pak hlásí výrazný nárůst návštěvnosti inzerátů elektromobilů v prvním čtvrtletí roku 2026. Zájem o benzínová a naftová auta naopak klesl.
A nejde jen o pocity. Lidé si to prostě spočítali – a čísla mluví jasně. Řidiči si poprvé skutečně rozebrali celkové náklady na provoz vozu a zjistili, že vyšší pořizovací cena elektromobilu se může vrátit rychleji, než čekali. Ceny elektřiny totiž nerostou tak dramaticky jako ceny ropy, jejíž tok z Perského zálivu přes Hormuzský průliv válka výrazně zkomplikovala.
Trh se mění rychleji, než se čekalo
Automobilky samozřejmě nespí – Volkswagen, Stellantis i BMW Group tlačí elektrifikaci naplno. Zároveň na scénu vstupují čínské značky v čele s BYD, které nabízejí elektromobily za nižší ceny díky levnější výrobě.
V prvních dvou měsících roku 2026 dosáhl podíl bateriových elektromobilů na nových registracích v EU 18,8 procenta – meziročně jde o nárůst o 22,2 procenta. V Německu se na špici prodejů v prvním čtvrtletí dostal model Škoda Elroq, v březnu pak model Tesla Model Y. Celkem se v EU za leden a únor zaregistrovalo téměř 313 tisíc nových elektromobilů.
Dočasný výkyv, nebo trvalá změna?
Teď je otázka: vydrží to, nebo se všechno vrátí k starému, až ceny klesnou? Ajay Bhatia z Mobile.de věří, že poptávka sice časem klesne, ale usadí se na „nové, vyšší normě“. Guillaume-Henri Blanchet z La Centrale mluví o „jizvách na spotřebitelích“ – krize podle něj poprvé otevřela lidem oči ohledně skutečných provozních nákladů.
Geopolitická nestabilita a tlak na snižování emisí nahrávají elektromobilitě víc než jakákoli předchozí opatření. Rok 2026 se může ukázat jako zlomový – nejen kvůli novým modelům a lepší infrastruktuře, ale hlavně proto, že ekonomická logika začíná hrát ve prospěch elektrického pohonu.
Dobíjecí síť není všude dostatečná, ceny baterií stále brzdí masové rozšíření a někteří řidiči mají pochybnosti, zda elektromobil vyhovuje jejich životnímu stylu. Jenže když benzín stojí 40 korun a nafta přes 43, začínají být tyto výhrady méně podstatné. Írán možná nechtěl být ambasadorem elektromobility. Ale stal se jím.
Zdroj info: The Guardian
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
