Evropská komise navrhuje zakázat vstup do schengenského prostoru všem, kdo od roku 2022 sloužili v ruských ozbrojených silách. Zní to logicky — jenže na sociálních sítích okamžitě propukla debata: proč jen vojáci, a ne všichni Rusové? Odpověď je složitější, než se zdá, a odhaluje hlubší rozpory v evropské vízové politice.
Vojáci jako první krok
Návrh je součástí 21. balíčku sankcí EU proti Rusku, jehož přijetí se očekává v červenci. Týká se nejen aktivních příslušníků ruské armády, ale i bývalých vojáků — tedy kohokoli, kdo od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 prošel ruskými ozbrojenými silami. Myšlenku přitom Brusel nepoložil na stůl sám od sebe: severské a pobaltské státy ji prosazovaly již od června 2025 s argumentem, že tito lidé mohou být zapojeni do Moskvou řízené stínové války proti Evropě.
„Dveře Evropy by neměly být otevřené pro ruské bojovníky,“ napsala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Věta je jasná. Politická realita za ní je podstatně složitější.
Proč ne plošný zákaz?
Tady přichází složitější část celé debaty. Víza nevydává Evropská unie jako celek, ale jednotlivé členské státy — a jejich přístupy se výrazně liší. Pobaltské státy a Polsko ruské turisty prakticky nepouštějí. Naproti tomu Francie, Itálie a Španělsko vydaly v roce 2025 přibližně tři čtvrtiny ze zhruba 632 000 schengenských víz udělených ruským občanům. To je číslo, které oproti historickému minimu z roku 2023 (462 000 víz) opět vzrostlo.
Zatímco část Evropy buduje přísnější bariéry, jiná část zůstává otevřenější. A právě tyto země by měly na případném dalším zpřísnění nejvíce co ztratit. Není bez zajímavosti, že prováděcí nařízení k sankčním balíčkům mohou být přijímána kvalifikovanou většinou, takže jednomyslný souhlas všech sedmadvaceti států není vždy nutný. Politická vůle k razantnějšímu postupu však zůstává nerovnoměrně rozložena. Paříž, Řím a Madrid mluví v této otázce jiným jazykem než Tallinn nebo Varšava.
Vízový kodex jako skutečná hra
Jeden z unijních úředníků uvedl, že zákaz pro bývalé i současné vojáky je třeba chápat jako první krok, po němž mohou následovat další opatření. Nasvědčuje tomu i nová vízová strategie EU zveřejněná v lednu 2026.
Dokument počítá s revizí vízového kodexu, očekávanou na začátku roku 2027, která by měla zavést novou kategorii cílených restriktivních opatření. Ta by mohla omezit vydávání víz například diplomatům, příslušníkům ozbrojených složek nebo žadatelům o běžné turistické a soukromé cesty z konkrétních třetích zemí.
Vízová politika EU vůči Rusku se zpřísňuje postupně od roku 2014, výrazněji pak po roce 2022, kdy Brusel pozastavil dohodu o zjednodušení vízového režimu z roku 2007. Jenže postupnost má svou cenu — a ta se měří ve statisících vydaných víz.
Zdroj info: Kyiv Independent
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
