Brusel nabídl peníze, Bukurešť je nedokázala získat. Rumunsko přijde přibližně o 770 milionů eur z evropského fondu obnovy po pandemii — a důvod je tak banální, až bolí. Politické strany se nedokázaly dohodnout na reformě platů ve veřejném sektoru, kterou měl parlament schválit do 31. srpna 2026. Politické hádky zvítězily nad státním rozpočtem.
Reforma, která se nepovedla
Reforma odměňování ve veřejném sektoru byla jedním z klíčových milníků rumunského Národního plánu obnovy a odolnosti. Bez jejího přijetí Evropská komise nemůže uvolnit závěrečnou část grantů ve výši přibližně 770 milionů eur. Termín byl jasný, podmínky dávno dohodnuté — a přesto se to nepodařilo.
Rumunský prezident Nicușor Dan dosud nejmenoval nového premiéra. Dva předchozí kandidáti nedokázali získat potřebnou parlamentní podporu a další konzultace byly odloženy na září. Mezitím přechodná vláda a parlament nedokázaly překonat politické neshody, které se táhnou od pádu předchozího kabinetu po květnovém hlasování o nedůvěře.
Rumunsko tak vstoupilo do závěrečné fáze čerpání evropských peněz bez funkční politické většiny — a s hodinami, které tikaly stále hlasitěji.
Devadesát procent nestačí
Ministr odpovědný za evropské fondy Dragoș Pîslaru se pokusil situaci uklidnit: Rumunsko podle něj i tak vyčerpá více než 90 procent dostupných grantů z fondu obnovy. To zní jako úspěch — jenže 770 milionů eur, které zůstanou ležet ladem, představuje částku, s níž Bukurešť při financování svých plánů počítala. Výpadek evropských peněz tak zvýší tlak na státní rozpočet. A rumunské veřejné finance jsou přinejmenším napjaté.
Bývalý premiér a ministr financí Florin Cîțu, který rumunský plán obnovy původně vyjednával, to komentoval bez okolků. Rumunsko podle něj mohlo získat dalších devět miliard eur na infrastrukturu, kdyby následující vlády pokračovaly v nastaveném směru — směrem k „menšímu a štíhlejšímu státu s konkurenceschopnější ekonomikou“.
Místo toho podle něj politická třída „staví stranické a osobní zájmy nad zájmy Rumunska“. Těžko říct, zda to zní jako analýza, nebo jako epitaf.
Balíček integrity jako další problém
Jako by nestačila ztráta stovek milionů, přidala se další kontroverze. Parlament tento týden přijal takzvaný balíček integrity, který umožňuje zbavit zvolené politiky funkce kvůli dřívějším pravomocným rozhodnutím o střetu zájmů nebo neslučitelnosti funkcí.
Jedno z ustanovení — přezdívané „Fritzův pozměňovací návrh“ — by mohlo zpětně zbavit funkce starostu Temešváru Dominica Fritze kvůli případu střetu zájmů souvisejícímu s územním plánováním z roku 2020.
Skupiny Evropské lidové strany a Obnova Evropy v Evropském parlamentu vyzvaly Komisi, aby kvůli tomu zadržela příslušnou platbu. Komise zatím konečné stanovisko nevydala — zákon prý posoudí v rámci šesté a poslední žádosti o platbu, která ještě nebyla podána.
Přechodný premiér Ilie Bolojan označil jedno z ustanovení za „nemorální“ — a přesto ho podpořil. Taková je rumunská politická logika v srpnu 2026. Někdy stačí jen sledovat a kroutit hlavou.
Rumunsko zřejmě dokáže vyčerpat drtivou většinu evropských peněz na obnovu — a to není málo. Ale 770 milionů eur, o které přijde kvůli neschopnosti dohodnout se na reformě platů, není jen číslo v tabulce. Je to účet za politickou nefunkčnost, jehož důsledky pocítí rumunští daňoví poplatníci.
Zdroj info: euractiv.com
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
