Polský Ústavní tribunál má dvě vedení, která se navzájem neuznávají, čeká v něm na vyřízení přes tisíc případů a před jeho budovou se scházejí demonstranti. A to vše ještě před tím, než Nejvyšší soud v úterý přihodil do ohně další poleno.
Procesní obrat, který nic nevyřešil
Komora pro profesní odpovědnost polského Nejvyššího soudu v úterý 10. listopadu 2026 zrušila nařízení o pozastavení výkonu funkce předsedy Ústavního tribunálu Bogdana Święczkowského a místopředsedy Bartłomieje Sochańského. Nařízení přitom vydala soudkyně Anna Korwin-Piotrowská — a zároveň uvedla, že podle zákona přebírá řízení celého soudu. Odstavila vedení a sama se ujala jeho pravomocí.
Příběh má ale háček. Ještě v pátek 6. listopadu tentýž Nejvyšší soud prohlásil, že v této věci vůbec nemá pravomoc rozhodovat, a případ postoupil Ústavnímu tribunálu. Oba odstavení soudci se odvolali. V úterý soud své předchozí rozhodnutí zrušil a následně zrušil i obě nařízení o pozastavení výkonu funkce.
Každý má jiný názor na to, kdo má pravdu
Korwin-Piotrowská rozhodnutí Nejvyššího soudu odmítla. Podle ní může její opatření přezkoumat výhradně kárný senát samotného Ústavního tribunálu. Žádná jiná instituce do toho podle jejího výkladu nemá co mluvit.
Soudce Aleksander Stępkowski mezitím vyjádřil naději, že se oba soudci vrátí k výkonu funkce — ale vzápětí přiznal podstatnou nejistotu: „Nevíme, jaký rozkaz dostane policie a zda se bude řídit usnesením Nejvyššího soudu.“ To je poměrně výstižná diagnóza celé situace. Rozhodnutí existuje. Jeho vykonání je ale jiná věc.
Jedenáct let krize, která se prohlubuje
Polsko se s ústavní krizí potýká od roku 2015. Tehdy ještě odcházející koalice Občanské platformy a Polské lidové strany prosadila změnu zákona, která jí umožnila zvolit pět ústavních soudců ještě před volbami — tedy dřív, než se moci ujme někdo jiný. Nastupující vláda strany Právo a spravedlnost pak v letech 2015–2023 zavedla reformy, které kritici označili za systematické oslabování soudní nezávislosti. Není to přehnaná charakteristika.
Po nástupu proevropské vlády Donalda Tuska v prosinci 2023 začal proces zvrácení těchto reforem. Jenže prezident odmítá přijmout slib některých soudců zvolených současným parlamentem, vláda obnovila zveřejňování rozhodnutí Ústavního tribunálu, ale opozice nové vedení neuznává. Výsledkem je paralyzovaný soud s více než tisícem nevyřízených případů a dvěma skupinami usilujícími o jeho vedení, které se vzájemně neuznávají. Kafka by to napsat nedokázal lépe.
Země je plochá
Ministr spravedlnosti Waldemar Żurek situaci okomentoval po svém. „Čekám, až paní Szczepaniecová rozhodne, že Země je plochá,“ napsal na síti X. Ironie je to ostrá — ale v zemi, kde Nejvyšší soud během čtyř dnů změnil svůj postoj k vlastní pravomoci, možná není tak přehnaná.
Nejde jen o to, kdo skutečně vede polský Ústavní tribunál. Jde také o to, zda instituce, jejíž autoritu zpochybňují její vlastní členové, ještě dokáže plnit svůj účel. Další rozhodnutí samo o sobě tento spor neukončí, pokud se strany neshodnou ani na tom, kdo má právo je vydat.
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
Obsah vytvořený s pomocí AI. Tento článek jsme připravili s pomocí umělé inteligence (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Za obsah odpovídá redakce webu.
