Tisíce lidí vyšly ve čtvrtek do ulic Varšavy a více než dvaceti dalších polských měst. Neprotestovaly proti válce ani zdražování — šly za právem na interrupci. Tuskova vláda je u moci už téměř tři roky a klíčový předvolební slib stále visí ve vzduchu.
Omrvinky místo reformy
Načasování bylo příznačné. Jen dva dny před protesty schválil Sejm dva návrhy zákonů: jeden umožňující interrupce při závažných vrozených vadách plodu, druhý částečně dekriminalizující ukončení těhotenství a pomoc při něm. Zní to jako průlom. Jenže aktivistky to vidí jinak.
„Jsou to jen drobky,“ řekla pro agenturu AFP Kinga Jelińská z nadace Women Help Women. Zofia Marcinecká z organizace Abortion Dream Team to pojmenovala ještě přesněji: schválení zákonů rok před parlamentními volbami je podle ní spíše „symbolickým gestem“ než skutečnou snahou o reformu. Vláda prý dobře ví, že oba návrhy vetuje konzervativní prezident Karol Nawrocki — a přesto je nechala projít. Zda jde o cynismus, nebo prostě jen o politickou kalkulaci, která se v Polsku osvědčuje opakovaně, si může každý dosadit sám.
Šest let a nic
Polsko zavedlo téměř úplný zákaz interrupcí v lednu 2021 poté, co tamní ústavní soud označil potraty z důvodu závažného poškození plodu za protiústavní. Od té doby je interrupce legální prakticky jen ve dvou případech: pokud těhotenství ohrožuje život nebo zdraví ženy, nebo pokud je důsledkem trestného činu — znásilnění či incestu. Přísnější zákony v Evropské unii má už jen Malta.
„Za uplynulých šest let se v podstatě nic nezměnilo,“ řekla pětatřicetiletá Milia Niemiecová, která vede centrum pro interrupce Abotak. A má pravdu. Ženy, které potřebují zákrok z důvodů, jež jsou v Polsku nelegální, cestují do zahraničí, objednávají si pilulky on-line nebo se obracejí na aktivistické organizace. Vznikly dokonce skupiny jako Ciocia Czesia, které polským ženám pomáhají s informacemi, logistikou i finanční podporou při cestách za interrupcí — mimo jiné do České republiky.
Proč se slib rozplynul?
Tuskova koalice šla do voleb v roce 2023 s jasným závazkem: liberalizovat přístup k interrupcím do dvanáctého týdne těhotenství. Voliči — a zejména voličky — na to slyšeli. Jenže koaliční partneři se neshodli, prezident Nawrocki signalizoval veto a reforma se zasekla. Donald Tusk sám podle zpráv už v prosinci 2024 přiznal, že většina jeho slibů, včetně legalizace potratů, zůstala nesplněna.
Aktivistky mluví o „druhu dezinformace“: ženy slyší od premiéra, že přístup k interrupcím existuje, ale v nemocnicích zjistí opak. Lékaři zákroky odmítají, systém nefunguje a zákon chrání spíše instituce než pacientky.
Polsko má přitom stabilní parlamentní většinu, která by reformu mohla prosadit. Prezidentské veto je reálnou překážkou — nikoliv však nepřekonatelnou. Zásadní pochybností tak zůstává pouze to, zda Tuskova vláda skutečně chce tyto překážky překonávat, nebo jen voličům předvádí, že se o to pokouší.
„Jsme unavené ze slibů,“ hlásal jeden z transparentů ve Varšavě. Těžko říct, co přesně Tusk na takový nápis odpovídá — ale v ulicích to nikdo neslyšel.
Autor: Petr Poreba
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
Obsah vytvořený s pomocí AI. Tento článek jsme připravili s pomocí umělé inteligence (AI) a před zveřejněním prošel redakční kontrolou. Za obsah odpovídá redakce webu.
