Série dronových útoků na rafinerii Lukoilu v Permu podle analýzy satelitních snímků vyřadila z provozu přibližně 86 procent její primární zpracovatelské kapacity. Zařízení leží více než 1 500 kilometrů od Ukrajiny — a přesto hoří. Jde o jeden z nejdramatičtějších úderů na ruskou energetickou infrastrukturu od začátku války.
Tisíc pět set kilometrů nestačí
Ráno 21. srpna se nad Permem zvedl hustý černý dým. Místní obyvatelé sdíleli záběry na sociálních sítích ještě dříve, než ruské úřady stihly vydat oficiální vyjádření. Permské letiště dočasně zastavilo provoz a nad regionem zazněly sirény. Příčina? Ukrajinské drony, které urazily více než patnáct set kilometrů.
Rafinerie LUKOIL-Permněftěorgsintěz patří mezi největší v celém Rusku. Její roční zpracovatelská kapacita přesahuje 13 milionů tun ropy — vyrábí benzin, naftu, letecký petrolej i maziva. Je to přesně ten typ zařízení, jehož výpadek zasáhne nejen průmysl, ale také státní pokladnu závislou na příjmech z ropného sektoru.
A tentokrát to bolelo hodně.
Co odhalily satelity
Analytický projekt Dnipro OSINT zveřejnil 25. srpna rozbor satelitních snímků s pozoruhodným závěrem: přibližně 86 procent primární zpracovatelské kapacity rafinerie je mimo provoz. V absolutních číslech jde o zhruba 11,3 milionu tun ropy ročně — tedy objem, který by za běžných okolností zásoboval pohonnými hmotami celé regiony.
Vážně zasažena je jednotka AVT-5 s roční kapacitou 4,53 milionu tun. Destilační kolony podle analytiků utrpěly kritické poškození a na satelitních snímcích byly navíc identifikovány dříve nehlášené škody na zařízení pro elektrické odsolování a odvodnění ropy. Kombinace těchto poškození podle analýzy znamená, že AVT-5 může zůstat odstavena velmi dlouho.
Satelitní snímky zachytily jeřáby provádějící opravy také u jednotky AVT-4 s kapacitou 4,94 milionu tun a u jednotky AVT-1, kde po útoku vypukl požár. Podle dostupných informací jsou tak poškozeny tři ze čtyř hlavních destilačních jednotek rafinerie. Přestože jde početně o tři čtvrtiny jednotek, podle jejich výkonu představují přibližně 86 procent primární zpracovatelské kapacity závodu. Číslo, které mluví samo za sebe.
Strategie, která funguje
Útok na Perm není ojedinělou akcí. V roce 2026 se ukrajinská kampaň zaměřená na ruské rafinerie výrazně zintenzivnila: během posledních měsíců bylo zasaženo nejméně 24 z 34 hlavních ruských rafinerií a zpracování ropy v Rusku kleslo v červenci na nejnižší úroveň za více než dvě desetiletí. Přinejmenším v tomto ohledu Kyjev dosahuje měřitelných výsledků.
Logika je přímočará — bez paliva nejezdí tanky, nelétají letadla a nefunguje zásobování. Každá vyřazená rafinerie je zároveň ranou pro ropný sektor, z jehož příjmů stát válku financuje. Oproti předchozím obdobím jde dnes o podstatně rozsáhlejší a systematičtější kampaň s kumulativním účinkem.
Pět dní po útoku na permskou rafinerii vypukl požár v dalším závodě Lukoilu — v rafinerii NORSI ve městě Kstovo v Nižněnovgorodské oblasti, která je čtvrtou největší v Rusku.
Rusko od začátku války útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu ve snaze oslabit civilní morálku během zimy bez tepla a elektřiny. Kyjev zvolil jinou cestu — míří na průmyslové tepny, které válku živí. Výsledky jsou vidět doslova z vesmíru: na satelitních snímcích plných jeřábů a poškozených destilačních zařízení.
Zdroj info: united24media
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
