Putinovy výsledky v průzkumech důvěry pravidelně obíhají světová média a vyvolávají stále stejnou debatu: je podpora ruského prezidenta skutečná, nebo jde především o výsledek strachu? Odpověď závisí nejen na názorech samotných Rusů, ale také na tom, jak je otázka položena.
Číslo, které se hodí všem
Pokaždé, když ruské státní sociologické centrum VCIOM zveřejní nová data o důvěře ve Vladimira Putina, rozhoří se předvídatelná polemika. Jedni vidí neochvějnou podporu, druzí pomalý pokles. Obě strany přitom přehlížejí podstatnější problém: samotná metodika měření je přinejmenším sporná.
Uzavřené otázky — tedy takové, při nichž respondent vybírá z předem nabídnutých odpovědí — mohou v autoritářském prostředí měřit něco jiného, než se na první pohled zdá. Jak naznačují data i zdravý rozum, zachycují také schopnost dotazovaného odhadnout, jaká odpověď je v dané chvíli společensky přijatelná. Nejen to, co si myslí, ale také to, co se domnívá, že může bezpečně říct.
Výsledkem je číslo kolem 70 procent deklarované důvěry. V dubnu VCIOM uváděl důvěru v Putina přibližně na úrovni 71 procent, zatímco hodnocení výkonu prezidentské funkce kleslo na zhruba 66 procent — jednu z nejnižších hodnot od začátku plnohodnotné války na Ukrajině. Jde přitom o dva rozdílné ukazatele, které nelze automaticky zaměňovat.
Jiná otázka, jiná odpověď
Institut pro studium konfliktů a analýzu Ruska, známý pod zkratkou IKAR, zvolil jiný přístup. V Krasnodarském kraji a Rostovské oblasti položil respondentům otevřenou otázku: „Kterému ruskému politikovi nebo státníkovi důvěřujete nejvíce?“ Žádné zaškrtávací políčko, žádný seznam jmen. Pouze volná odpověď.
Výsledky byly výmluvné. Putina spontánně jmenovalo 39 procent respondentů v Krasnodarském kraji a 37 procent v Rostovské oblasti — zhruba o třicet procentních bodů méně, než ukazují průzkumy s přímou otázkou na důvěru v prezidenta. Sám VCIOM přitom při otevřené otázce v dubnu naměřil důvěru v Putina na úrovni pouhých 29,5 procenta. Od té doby tento údaj neaktualizoval. Těžko říct, zda jde o metodologické rozhodnutí, nebo o prostý pragmatismus.
Generace, která nevyrůstala s Putinovým mýtem
Ještě zajímavější jsou generační rozdíly. Mezi lidmi mladšími třiceti let jmenovalo Putina jako nejdůvěryhodnějšího politika jen 16 procent respondentů v Rostovské oblasti a 24 procent v Krasnodarském kraji. U lidí starších 55 let to bylo 48 procent. V jednom z regionů je tedy rozdíl téměř trojnásobný.
V Rusku vyrostla celá generace, která nezažila dobu, kdy byl Putin vnímán jako zachránce země po chaosu devadesátých let. Pro řadu mladých lidí není symbolem stability, ale součástí systému, který jim nenabízí dostatek kariérních příležitostí, svobodu pohybu ani možnost veřejně nesouhlasit. To je realita, která se jim příliš nelíbí.
Přitom právě mladí lidé by patřili mezi skupiny nejvíce zasažené případnou další mobilizační vlnou. Pasivní tolerance režimu a ochota zemřít za jeho cíle jsou dvě velmi odlišné věci.
Proč se to hodí Kremlu
Právě výsledky průzkumů s přímými uzavřenými otázkami Kreml pravidelně zveřejňuje. Číslo kolem 70 procent plní svou funkci: demonstruje přijatelnou míru souhlasu, odvádí pozornost od složitějších nálad ve společnosti a zároveň slouží jako signál zahraničním pozorovatelům, kteří ho ochotně přebírají. Že si Kreml limity tohoto měření uvědomuje, může naznačovat už skutečnost, že VCIOM přestal otevřený ukazatel důvěry pravidelně aktualizovat právě poté, co klesl pod třicet procent.
Lev Šlosberg byl odsouzen k jedenácti letům a jednomu měsíci vězení mimo jiné za účast v protiválečné debatě a zveřejnění příspěvku kritického vůči ruské armádě. V systému, v němž je Putinova moc téměř posvátná, se každý veřejný nesouhlas mění v kacířství. Udržování zdání téměř úplné podpory přitom vyžaduje pravidelné připomínání toho, co je dovoleno říkat.
Skutečná otázka tedy nezní, zda Putinova podpora klesá, nebo stagnuje. Zní: co vlastně měříme, když se ptáme Rusů na jejich prezidenta? Číslo 37 procent a číslo 70 procent mohou popisovat tutéž zemi — záleží na tom, zda má respondent sám jmenovat politika, kterému důvěřuje, nebo pouze odpovědět, zda důvěřuje přímo Putinovi. Pokud budeme pohodlnější čísla přebírat bez vysvětlení metodiky, budeme měřit spíše deklarovanou ochotu souhlasit než skutečnou hloubku podpory.
Zdroj info: The Moscow Times
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
