Srbský prezident Aleksandar Vučić oznámil předčasné parlamentní volby na osmnáctého nebo pětadvacátého října 2026. Přichází to po více než roce studentských protestů, které zemi otřásly zcela od základů. Přesný termín má být znám v nejbližších dnech — ale otázka, co volby skutečně změní, zůstává i nadále otevřená.
Nádraží, které spustilo lavinu
Všechno začalo prvního listopadu 2024 v Novém Sadu. Zřícení střechy nad vchodem do tamního nádraží si vyžádalo šestnáct životů. Tragédie sama o sobě by možná zůstala jen u smutné statistiky — jenže demonstranti ji pojmenovali zcela jinak. Viní vládu z korupce, z nekvalitních zakázek, ze systémového selhání. „Nejde jen o nádraží. Jde o to, jak tato vláda funguje,“ řekl jeden ze studentských organizátorů protestů srbskému deníku Danas. A od té chvíle srbské ulice nezmlkly.
Více než osmnáct měsíců protestů, vedených převážně studenty, přinutilo Vučiće k ústupkům, které by ještě před rokem vypadaly naprosto nepravděpodobně. Koncem června 2026 přislíbil rezignaci a předčasné volby. Nyní potvrdil termín — volby se uskuteční v říjnu místo původně plánovaného prosince 2027.
Muž, který nikam neodchází
Vučić je u moci — ať už jako prezident nebo premiér — již plných dvanáct let. Po dvou prezidentských mandátech už na post hlavy státu kandidovat nemůže. Analytici ale upozorňují, že to v žádném případě neznamená jeho odchod z politiky. Naopak: pokud jeho Srbská pokroková strana (SNS) volby vyhraje, Vučić by se mohl opět přesunout do křesla předsedy vlády. Jiná funkce, ale stejná moc — to je scénář, který srbští politologové označují za ten vůbec nejpravděpodobnější.
Opoziční politik Savo Manojlović to komentoval bez okolků: podle něj se Vučić předčasnými volbami snaží předejít svému „nevyhnutelnému pádu“. Vučić sám naopak tvrdí, že nové volby mohou zvýšit míru demokracie a snížit napětí ve společnosti. Politolog Bojan Klačar z Centra pro svobodné volby a demokracii v Bělehradě nicméně upozorňuje, že načasování voleb tradičně slouží vládnoucí straně víc než opozici.
Rovné podmínky, nebo ne?
Volební prostředí v Srbsku přitom nelze označit za standardní. Opakovaně se objevují zprávy o nerovném přístupu k médiím, tlaku na zaměstnance veřejného sektoru a zneužívání administrativních zdrojů. Eurokomisařka pro rozšíření Evropské unie Marta Kosová navíc varovala, že nedávné reformy soudnictví by mohly vést k centralizaci justice a oslabení právního státu. V kontextu přístupového procesu Srbska k EU to rozhodně nejsou slova, která by šlo přejít jen tak mávnutím ruky.
Od nástupu SNS k moci v roce 2012 se v Srbsku konalo pět parlamentních voleb — přičemž hned čtyři z nich byly předčasné. Srbsko si na tento model zvyklo natolik, že předčasné volby přestávají být výjimkou a stávají se běžným politickým nástrojem. Organizace Freedom House řadí Srbsko do kategorie „částečně svobodných“ zemí, přičemž dlouhodobě upozorňuje na erozi demokratických institucí.
Říjen 2026 ukáže, zda jsou protesty skutečnou silou schopnou proměnit politickou mapu země. Nebo zda Vučić opět prokáže svůj jedinečný talent přežít každou krizi — a vyjít z ní posílen. Zatím mu to totiž vycházelo pokaždé.
Zdroj info: hnonline.sk
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
