Cestování po Evropě zažívá boom. Západní unijní země hlásí více turistů a některé kvůli vysokému zájmu dokonce zavádějí omezení. Na východě Evropy je však situace opačná.
Turistů sice po koronavirové pandemii přibylo, v mnoha zemích jich je však stále méně než před jejím vypuknutím. Důvodem je zejména válka na Ukrajině, kvůli níž cestovatelé volí raději destinace, které vnímají jako bezpečnější, uvádí server.
Několik dotčených států se s tím nechtělo smířit. Podepsaly proto společnou výzvu, v níž se obracejí na Evropskou komisi. Žádají ji, aby řešila problémy, kterým čelí jejich cestovní ruch. Ten podle nich výrazně ovlivňuje geopolitický vývoj i obavy o bezpečnost.
„Proudy návštěvníků ve většině těchto regionů výrazně klesly (…) V době nejistoty by se měla tomuto odvětví věnovat zvláštní pozornost, protože čelí vážným výzvám,“ píší v dopise z 23. července, na nějž tento týden upozornil web deníku The Kyiv Independent. Pod textem je podepsaných sedm zemí – Slovensko, Bulharsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko a Rumunsko.
Cestovní ruch v pandemických letech 2020 a 2021 zkolaboval ve všech zemích EU. Do roku 2024 se však většina z nich z tohoto otřesu zotavila. Několik zemí střední a východní Evropy se však na předpandemickou úroveň nevrátilo. Kromě zmíněných sedmi států k nim patří také Česko, Německo, Kypr, Maďarsko a Finsko. Ty se však k výzvě nepřidaly.
Zlom nastává východně od Německa, kde se turistická mapa překlápí. V téměř všech zemích blíže k válce je vidět pokles. Nejhorší je situace v Pobaltí. V Litvě a Lotyšsku se podle údajů Eurostatu počet přenocování v roce 2024 snížil o proti roku 2019 o 25 respektive 26 procent. Slovensko přišlo o téměř pětinu turistů. Naopak největší nárůst přenocování (o 49,5 procenta) zaznamenalo Irsko.
Web si všímá, že na Slovensko v posledních letech přijíždí i méně Čechů a klade si otázku, nakolik je odrazuje tamní politická situace. Tento důvod alespoň uvádělo 70 procent ze 48 500 hlasujících v loňské anketě českého portálu Novinky.cz.
