Ruské podniky přispěly do státní pokladny více než čtyřmi a půl miliardami dolarů – a všechno to bylo údajně dobrovolné. Kreml čelí vysokému rozpočtovému deficitu, válka na Ukrajině polyká stovky miliard, a tak Putin svolal podnikatele. Výsledek? Platby během jediného měsíce vzrostly více než desetinásobně.
Schůzka, po které se otevřely peněženky
V březnu se Vladimir Putin setkal s představiteli velkých ruských podniků. Co přesně zaznělo za zavřenými dveřmi, není veřejně známo. Co ale víme je, že před tímto setkáním činily takzvané bezúplatné platby soukromých subjektů do federálního rozpočtu pouhých 15,6 miliardy rublů, tedy zhruba 187 milionů dolarů. Záhy po schůzce vyskočily na 159,7 miliardy rublů, tedy téměř dvě miliardy dolarů. A to během jediného měsíce.
V dubnu přibylo dalších přibližně 60 miliard rublů a ani v květnu tempo výrazně nekleslo. Červen přinesl další desítky miliard a k polovině srpna dosáhly celkové „dobrovolné příspěvky“ 383,69 miliardy rublů, tedy přibližně 4,6 miliardy dolarů. Vláda přitom původně počítala s tím, že za celý rok vybere kolem 300 miliard rublů. Cíl byl překročen ještě před koncem léta.
Alexandr Šochin, předseda Ruského svazu průmyslníků a podnikatelů, celou věc komentoval s pozoruhodnou lehkostí. Potvrdil, že peníze skutečně přicházejí – a to nejen z firemních účtů, ale i z rodinných fondů a svěřenských struktur. Pevné částky prý stanoveny nejsou. Každý přispívá podle vlastního uvážení.
Ruská média přitom informovala o případech, kdy firmy svůj „příspěvek“ oznámily ještě dříve, než dostaly jakýkoli formální podnět – jako by chtěly svou loajalitu prokázat s předstihem. Dobrovolnost v ruském podání tak dostává poněkud zvláštní význam.
Díra, kterou se nedaří zalepit
Za touto „sbírkou“ stojí čísla, která mluví za vše. Ruský federální rozpočtový deficit dosáhl od ledna do července výše 6,455 bilionu rublů, tedy přibližně 77,5 miliardy dolarů. To je 1,4krát více než ve stejném období předchozího roku a téměř dvojnásobek částky plánované na celý rok.
Válka na Ukrajině od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 spolkla podle dostupných odhadů stovky miliard dolarů. Přesné kumulativní číslo se liší podle použité metodiky a zdroje, pohybuje se však v řádu stovek miliard.
Kreml na pokrytí rostoucích výdajů již vyčerpal značnou část likvidních aktiv Národního fondu blahobytu, převzal soukromý majetek v hodnotě desítek miliard dolarů a zvýšil daňovou zátěž firem i obyvatel.
Dobrovolné příspěvky jsou v tomto kontextu spíše záplatou než řešením. Ekonom Vladislav Inozemcev, který dlouhodobě sleduje ruské veřejné finance, opakovaně upozorňuje, že jednorázové výběry od podnikatelů nemohou strukturální deficit vyřešit – mohou ho pouze dočasně zmírnit.
Čísla, která zmizela
Pozoruhodné je i to, co se děje s dostupností informací. Ruská federální pokladna přestala zveřejňovat denní operativní údaje o hotovostních rezervách na jednotném státním pokladničním účtu. Přestaly být dostupné také údaje o rublových vkladech u komerčních bank, transakcích na peněžním trhu nebo celkových disponibilních prostředcích napříč jednotlivými úrovněmi rozpočtového systému.
Čím hůře čísla vypadají, tím méně se jich zveřejňuje. Nejde přitom o úplně nový postup. Podobnou cestou se vydalo Bělorusko po roce 2020, kdy režim Alexandra Lukašenka postupně omezoval přístup k některým makroekonomickým údajům v době, kdy ekonomika čelila sankcím a odlivu kapitálu.
Omezení dostupnosti statistik však samo o sobě problémy veřejných financí neřeší. Pouze ztěžuje posouzení jejich skutečného rozsahu.
Ruské veřejné finance jsou pod rostoucím tlakem. Otázkou zůstává, jak dlouho bude možné mimořádné příspěvky podnikatelů označovat za dobrovolné a současně zveřejňovat stále méně údajů o skutečném stavu státních financí.
Zdroj info: United24 Media
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
