Polsko a pobaltské státy zpřísňují ochranu přehrad, elektráren i terminálů na zkapalněný zemní plyn. Důvod není záhadný – zpravodajské služby varují, že Moskva by mohla použít ukořistěné ukrajinské drony k útokům, u nichž by bylo obtížné prokázat ruský původ. Hybridní válka se tím posouvá do nové a znepokojivé roviny.
Falešná vlajka jako zbraň
Představte si útok na přehradu nebo terminál na zkapalněný zemní plyn. V troskách se najdou zbytky dronu, který je jednoznačně ukrajinské výroby. Kdo zaútočil? Odpověď není tak samozřejmá, jak by se mohlo zdát. Právě v tomto prostoru nejistoty podle zpravodajských služeb Polska a pobaltských států hledá Rusko svou příležitost.
Litevské zpravodajské služby letos v létě uvedly, že Moskva zvažuje použití ukořistěných ukrajinských dronů k inscenování provokací v pobaltském regionu. Cíl je zřejmý: vyvolat pochybnosti o skutečném původci útoku a zároveň otestovat soudržnost NATO, zejména v době, kdy se otázka dlouhodobého amerického závazku vůči Alianci stala součástí každodenní politické debaty.
Litevský ministr obrany Robertas Kaunas to vyjádřil bez příkras: „Nejsme naivní, vidíme informace, čteme mezi řádky.“
Přehrady, terminály i jaderná elektrárna
Konkrétní opatření, která státy v regionu přijímají, nejsou jen rétorickým cvičením. Litva nasadila vojáky k ochraně terminálu na zkapalněný zemní plyn a klíčového elektrického propojení s Polskem. K tomu přibyla i přečerpávací elektrárna Kruonis, jejíž výpadek by zasáhl celou baltskou energetickou soustavu.
Lotyšsko posílilo zabezpečení přehrady na řece Daugavě poblíž Rigy i podzemního zásobníku zemního plynu Inčukalns. Lotyšský premiér Andris Kulbergs to shrnul stručně: „Potenciální hybridní hrozba je pravděpodobnější než dříve.“
V Polsku situaci komplikuje ještě jeden detail. Společnost dohlížející na výstavbu první polské jaderné elektrárny zaznamenala výskyt falešných firemních dokumentů, jejichž původ byl podle vyšetřovatelů vystopován na východ od Polska. Případ vyšetřují zpravodajské služby i policie a plánované staveniště je průběžně monitorováno kvůli možné sabotáži. Jde o známý postup: nejprve průzkum, poté případná akce.
Průzkumné lety a signály z Moskvy
Bezpečnostní napětí v regionu není jen otázkou zpravodajských analýz. Polské stíhačky letos v létě vzlétly k zachycení ruského průzkumného letounu Il-20, který byl zjištěn nad Baltským mořem poblíž polského pobřeží. Rusko si tímto způsobem dlouhodobě mapuje reakce a připravenost okolních států.
Polsko na tyto hrozby reaguje i výrazným navýšením obranných výdajů. Letos plánuje na obranu vynaložit přibližně 4,7 procenta HDP, což z něj činí jednoho z největších přispěvatelů na obranu v rámci NATO. Nejde jen o statistiku, ale o politický signál i praktickou investici do bezpečnosti.
Finský ministr obrany Antti Häkkänen potvrdil, že obavy z operací pod falešnou vlajkou sdílejí i Helsinky. Varování se tak šíří i za hranice bezprostředně ohrožených států.
Zpravodajské informace zatím naznačují spíše přípravu možných scénářů než bezprostředně hrozící útok. Jak ale upozorňují analytici bezpečnostního institutu ICDS v Tallinnu, právě tato nejednoznačnost je součástí strategie. Nejde o vedlejší produkt, ale o záměr. Pokud není jasné, kdy a odkud přijde útok, roste nejistota i váhání s reakcí. A právě to může být cílem podobných operací.
Zdroj ifno: United24 Media
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
