Vladimír Putin podepsal zákon, který mění ruský pas v nástroj nátlaku. Rusové žijící v zahraničí, kteří byli odsouzeni v nepřítomnosti, přicházejí o bankovní účty, nemovitosti i konzulární služby. Experti hovoří o faktickém zbavení občanství – bez jeho formálního zrušení.
Černá listina s dlouhým dosahem
Zákon vstoupil v platnost včera, 4. srpna 2026, jen pár dní poté, co ho schválila Státní duma a Rada federace. Na papíře jde o opatření proti těm, kdo se „vyhýbají výkonu trestu“ tím, že žijí mimo Rusko. V praxi jde o něco podstatně širšího.
Opatření se vztahuje na každého, kdo byl odsouzen v nepřítomnosti – ať už podle trestního zákoníku, nebo podle vybraných správních předpisů. A právě druhá kategorie je klíčová. Na seznam se totiž může dostat člověk odsouzený za porušení pravidel o „zahraničních agentech“, za účast v organizacích označených za nežádoucí, za „diskreditaci“ armády nebo za výzvy ke zpochybnění územní celistvosti Ruska. Jinými slovy: za kritiku.
Správu centrálního registru má podle dostupných informací na starosti ministerstvo spravedlnosti. Jména do něj přidává generální prokurátor nebo jeho zástupce. Databáze je následně sdílena s celou řadou státních institucí – ministerstvem vnitra, FSB, vězeňskou službou, daňovými úřady, katastrálními orgány i centrální bankou. Jde o propojení, které nemá v ruské legislativní historii mnoho precedentů.
Co to v praxi znamená
Dopady jsou konkrétní a tvrdé. Osoby zařazené na seznam přicházejí o přístup k internetovému bankovnictví a vzdáleným bankovním službám v Rusku. Jsou jim zmrazeny peněžní prostředky a majetek, zablokován prodej nemovitostí i vozidel. Portál státních služeb Gosuslugi – ruský ekvivalent datové schránky a úřadu v jednom – se pro ně stává nedostupným.
A pak je tu pasová otázka. Ruská velvyslanectví a konzuláty přestanou občanům zařazeným na seznam vydávat nové cestovní pasy. Místo toho obdrží pouze dokument potvrzující jejich totožnost. Přinejmenším symbolicky jde o výmluvný detail: stát vám potvrdí, že existujete – ale odmítne vám vydat doklad, kterým se můžete prokazovat.
Zakázána je rovněž registrace jako OSVČ, přijímání úvěrů, čerpání plateb ze státního rozpočtu i provádění právních úkonů prostřednictvím plné moci. Člověk tak zůstává občanem Ruské federace – ale bez většiny práv, která jsou s tímto statusem běžně spojena.
Faktické zbavení občanství
Experti z organizace First Department, která poskytuje právní pomoc Rusům v zahraničí, označili zákon za opatření „připomínající skutečné zbavení občanství“. Stát si přitom nad dotyčným zachovává plnou jurisdikci – nadále požaduje výkon trestu –, ale současně mu odebírá podstatnou část práv spojených s občanstvím.
Zákon přichází v době, kdy Kreml systematicky zpřísňuje kontrolu nad emigranty. V Rusku je v současnosti za nežádoucí označeno více než tři sta zahraničních a mezinárodních organizací. Zákon o zahraničních agentech platí od roku 2012, zákon o nežádoucích organizacích od roku 2015 – oba byly od té doby opakovaně rozšířeny a jejich výklad se postupně rozvolnil tak, aby pokryl co nejširší okruh nepohodlných osob.
A tím to nekončí. Samostatná legislativa, která má podle dostupných informací nabýt účinnosti v září 2026, má úřadům umožnit zabavovat majetek občanů žijících v zahraničí, pokud budou obviněni z jednání proti ústavnímu pořádku – bez ohledu na hodnotu tohoto majetku.
Ruský stát tak buduje infrastrukturu pro trestání na dálku. Otázka je prostá: přiměje emigranty k návratu – nebo jen potvrdí, že odejít bylo to nejrozumnější rozhodnutí, jaké mohli udělat?
Zdroj info: united24media
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<