Kolumbie se chystá na jeden z nejradikálnějších zahraničněpolitických obratů ve své moderní historii. Nově zvolený prezident Abelardo de la Espriella, který nastoupí do funkce 7. srpna 2026, oznámil přerušení diplomatických vztahů s Kubou a Nikaraguou i uzavření desítek zastupitelských úřadů po celém světě. Latinská Amerika tak dostává další pravicový impulz — tentokrát přímo z Bogoty.
El Tigre přichází k moci
De la Espriella, přezdívaný El Tigre, není typickým politikem. Sedmačtyřicetiletý právník, podnikatel a zpěvák nikdy předtím nezastával žádnou veřejnou funkci. Přesto ve druhém kole prezidentských voleb 21. června 2026 porazil Ivána Cepedu a zařadil se po bok pravicových lídrů, kteří v posledních letech přebírají moc v Latinské Americe.
Má dvojí občanství — kolumbijské a americké — a svůj obdiv k Donaldu Trumpovi, který jej veřejně podpořil, nijak neskrývá.
Svůj program představil bez okolků. „Moje vláda nebude spolupracovat s tyranskými režimy,“ prohlásil ve videu zveřejněném na síti X. Kuba a Nikaragua jsou podle něj dlouhodobé diktatury, které nemá smysl legitimizovat přítomností kolumbijských ambasád.
Škrty v diplomatické síti
Plán je konkrétní. Kolumbie má uzavřít 14 velvyslanectví a 15 konzulátů. Na seznamu figurují mimo jiné Česká republika, Maďarsko a Rumunsko. Během prvních sta dní ve funkci nařídí de la Espriella technický audit všech zbývajících diplomatických misí, aby posoudil jejich „životaschopnost“. Jinými slovy: další škrty nelze vyloučit.
Zároveň Kolumbie obnoví diplomatické vztahy s Izraelem a otevře velvyslanectví v Jeruzalémě. Plánovaná diplomatická mise na palestinských územích se naopak neuskuteční.
Odklon od Petra
Dosavadní prezident Gustavo Petro, představitel levice, vztahy s Kubou výrazně posílil. Havana přitom v kolumbijských dějinách sehrála významnou roli — v letech 2012 až 2016 hostila mírová jednání mezi vládou a guerillou FARC a působila jako jeden z garantů celého procesu. Část kolumbijské veřejnosti proto vnímá přerušení vztahů s Kubou jako symbolicky citlivý krok, nikoli pouze jako běžné diplomatické rozhodnutí. Kuba se zároveň potýká s hlubokou hospodářskou krizí, kterou provázejí výpadky elektřiny i nedostatek paliv a potravin.
Situace s Nikaraguou je ještě vyhrocenější. Managua odvolala svého velvyslance z Kolumbie už 22. července 2026, tedy ještě před nástupem de la Esprielly do úřadu. Nikaragua přitom čelí mezinárodní izolaci a kritice kvůli porušování lidských práv. Podle řady pozorovatelů se země proměnila v konsolidovaný policejní stát.
Trumpův vzor na jihu
Styl Abellarda de la Esprielly připomíná politický model, který dobře známe ze Spojených států. Kampaň vedená za neprůstřelným sklem, sliby bombardování táborů narkoteroristů za americké asistence nebo rétorika outsidera bojujícího proti establishmentu. Přinejmenším v symbolické rovině jde o velmi podobný přístup.
Uzavřít ambasády je administrativně poměrně jednoduché. Přebudovat zahraniční politiku země, která sousedí s nestabilními regiony a sama bojuje s ozbrojenými skupinami, je však podstatně složitější úkol. Kolumbie 7. srpna nezačne pouze psát novou kapitolu své diplomacie. Spíše definitivně uzavře tu předchozí. Co bude následovat, zatím neví nikdo. Ani El Tigre.
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
