Německo před více než třemi lety slavnostně odstavilo poslední jaderné elektrárny. Teď otevírá dveře ruskému jadernému průmyslu — a dělá to s razítkem spolkové vlády. Schválení rozšíření závodu na výrobu jaderného paliva v Lingenu, realizovaného ve spolupráci s ruským státním koncernem Rosatom, vyvolává otázky, které přesahují hranice jednoho spolkového státu.
Framatome vpředu, Rosatom vzadu
Projekt formálně vede francouzská společnost Framatome prostřednictvím své dceřiné firmy ANF. Závod má vyrábět palivové tyče pro reaktory sovětského a ruského typu VVER — tedy pro elektrárny v Česku, na Slovensku, v Bulharsku, Maďarsku a Finsku. Technologie, licence a know-how však pocházejí od dceřiné společnosti Rosatomu TVEL.
Německé úřady projekt schválily navzdory tomu, že interní hodnocení spolkového ministerstva životního prostředí a jaderné bezpečnosti upozornilo na rizika sabotáže, úniku technologií a možného obcházení sankcí. Úřady nicméně nenašly právní důvod žádost zamítnout — Rosatom v době rozhodování nebyl zařazen na sankční seznam EU.
Závislost, která se jen přestěhuje
Německý poslanec Anton Hofreiter, ukrajinská poslankyně Inna Sowsun a česká politička Gabriela Svárovská to pojmenovali bez okolků: nejde o technickou licenční otázku ani o běžný obchodní vztah. Jde o politické rozhodnutí s přímými bezpečnostními dopady na celou Evropu.
Paradox projektu je přitom elegantně jednoduchý. Má pomoci evropským zemím snížit přímou závislost na Rosatomu — technologický základ však zůstane ruský. Palivo bude označeno jako „Made in Europe“, smlouva nebude uzavřena přímo se společností TVEL a fyzicky se nic nevyrobí v Rusku. Závislost se ale nepřeruší. Jen se stane méně viditelnou. A méně viditelná závislost bývá politicky pohodlnější — a tím i nebezpečnější.
Česká republika přitom zvolila jiný přístup: ČEZ vsadil při zásobování Temelína na společnosti Westinghouse a Framatome. Jenže pokud bude Framatome vyrábět palivo na základě ruské technologie v Lingenu, česká diverzifikační strategie se může stát pouhou iluzí.
Na jaře přijelo do Lingenu dvacet Rusů
Jedním z nejkontroverznějších momentů celého projektu je otázka přítomnosti ruského personálu. Do závodu přijelo přibližně dvacet specialistů Rosatomu, aby dodali zařízení a vyškolili místní zaměstnance. Framatome jejich přítomnost při veřejných slyšeních potvrdila — a vzápětí v jiných prohlášeních popřela, že by ruští odborníci fyzicky vstoupili do areálu. Takto rozporná komunikace sama o sobě leccos napovídá.
Schválení přišlo s několika podmínkami: omezením vstupu zaměstnanců Rosatomu, externími audity a izolací ruského softwaru. Zda jsou tato opatření dostatečná, si každý může domyslet sám. Proti projektu podala žalobu ekologická organizace BUND a v rámci schvalovacího řízení bylo vzneseno velké množství námitek ze strany veřejnosti i odborníků.
Pevná pozice uvnitř kritické infrastruktury
Rosatom není jen energetická společnost. Hrál klíčovou roli při ruském převzetí a správě okupované Záporožské jaderné elektrárny. Investigativní organizace Truth Hounds zdokumentovala hluboké zapojení struktur Rosatomu do správy okupovaného Enerhodaru a elektrárny i do podpory ruské kontroly nad tímto územím. Přesto má nyní tento státní koncern pomáhat budovat výrobní kapacity uvnitř EU.
Evropa dokázala za tři roky snížit podíl ruského plynu na dovozu ze 45 na 12 procent a podíl ruské ropy z 27 na dvě procenta. To vyžadovalo politickou vůli i skutečné ekonomické náklady. Španělská společnost ENUSA a Ukrajina mezitím prokázaly, že palivo pro reaktory sovětského typu lze vyrábět i bez ruské technologie — ve spolupráci se západními partnery.
Německo se po odstavení posledních reaktorů v dubnu 2023 prohlásilo za zemi, která s jadernou energetikou skončila. Teď se stává výrobcem jaderného paliva s ruským technologickým otiskem. Pokud měl německý obrat v bezpečnostní a energetické politice znamenat skutečný odklon od závislosti na Moskvě, pak projekt v Lingenu vypadá jako výjimka, která pravidlo nepotvrzuje, ale zpochybňuje.
Kreml dostává přesně to, co hledá: pevnou pozici uvnitř evropské kritické infrastruktury. Tentokrát ne prostřednictvím plynovodu, ale palivové tyče.
Zdroj info: n-tv.de
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
