Je vedro. Umírají lidé. Podle některých klima fanatiků za to mohou emise skleníkových plynů. Nikoli, nezabíjí vysoká teplota, ale nedostatek prostředků vzdorovat rozmarům přírody. Ve skutečnosti ve vyspělých zemích máme daleko méně obětí horka než před průmyslovou revolucí, kdy jsme ještě nepoužívali fosilní paliva.
Člověk přežije v jakkoli nehostinném prostředí, dokonce i ve Vesmíru, a to díky technice. Musíme vsadit na inovace, růst, dostatek energie a strojů, ne marně válčit s počasím a jeho změnami.
Ve skutečností pořád mnohonásobně více lidí umírá mrazem, ne v důsledku vysokých teplot. Ale i kdyby tomu tak nebylo, tak obrana proti nim je zřejmá: potřebujeme mít všude klimatizované prostory, přístup k dostatku pitné vody, nemuset se dřít na slunci… K tomu všemu je nutné disponovat co největším množstvím elektřiny. Byť by měla pocházet z uhlí a plynu, dokud nemáme dostatek jaderných a vodních elektráren. Protože vedro bývalo vždy, ale pouze vyspělá a bohatá civilizace před ním dokáže chránit své obyvatele.
Klimatické katastrofy jako sucha, povodně, bouře, požáry, mráz a horko sužují lidstvo od počátku věků. Jestliže se riziko, že v jejich důsledku umřete, snížilo za sto let na méně než setinu, je to právě díky technologiím. Přestože ty za stejnou dobu způsobily mnohonásobný růst emisí. A co se týká nyní tolik diskutovaných úmrtí, pak je třeba říci, že jejich počet přesně koreluje s věkem, který se zkrátka zvyšuje. Bohužel, čím více žije lidí nad šedesát pět let, tím více bude mrtvých.
Pokud s tím chceme něco udělat, tak ještě více zaberme ve výrobě enegie, ještě dále zlepšeme lékařskou péči, aby i v osmdesáti letech byli senioři stejně zdraví a odolní, jako dříve čtyřicátníci. Ničemu nepomůžeme, když se v Evropě unáhleně zbavíme fosilních paliv a tím i prostředků pro zajištění vyšší kvality života. Lidské životy ochrání jedině stroje, ne ideologie. Záplava absurdních obvinění, že prý děláme pro klima ještě málo, jednak svědčí o nedostatku exaktního vzdělání, jednak jde o návody na genocidu…
Ta rovnice není tak složitá. Snaha snížit růst globální teploty o pár desetin stupně nás vychází na dva biliony dolarů ročně, což jsou celá dvě procenta celosvětového hrubého domácího produktu. Bídu, nedostatek vody a elektřiny bychom vyřešili za zlomek této částky. Což by zachránilo miliony životů. Tím, že blahobytné země Evropské unie raději vyhazují bambiliony oknem kvůli hloupé a nesplnitelné zelené iluzi, místo aby pomáhaly skutečně potřebným, chovají se doslova vražedně.
Lidstvo je přes veškerou „zelenou“ snahu ve výrobě energie z 87 procent závislé na fosilních palivech. Podíl těch obnovitelných se nezvyšuje, byť jejich absolutní produkce roste – ale to u uhlí, plynu a ropy také. Jedinou nadějí je sázka na jádro (dokud tedy nebudeme mít termojaderné reaktory či schopnost postavit obří sluneční elektrárny na oběžné dráze). Zde je opět na místě obžalovat bohaté a vyspělé státy, že od této nejlepší dostupné technologie v posledních čtyřiceti letech výrazně ustoupily.
Je hloupé zbavit se uhelnách elektráren, když za ně nemáte náhradu. Ještě hloupější je, když za ně substituci máte a to ve formě zdroje mocného a čistého – leč vy jím pohrdnete. Nic nesvědčí více o ideologické zaslepenosti protagonistů Green Dealu, než toto nelogické chování. Kdyby jim opravdu šlo o snižování uhlíkových emisí, tak by podpořili výstavbu nových reaktorů. Evidentně měli úplně jiné cíle: omezit svobodu občanů, posílit vlastní moc a rozdělit si biliony euro na podporu slunečních a větrných elektráren.
Vlna veder dopadá na Evropu v době, kdy ji stál více tíží nedostatek zdrojů elektřiny, zvláště těch stabilních. Zapojení slunce a větru navíc hrozí vznikem blackoutů. Toto všechno by vyřešil dostatek jaderných elektráren. Ty navíc na každou kilowatthodinu elektřiny vyprodukují dvě další ve formě tepla. Které lze použít i ke chlazení, neboť jde také o energii. Ti, kteří nyní dávají okatě najevo svůj klimatický žal a ze všeho viní fosilní paliva, jsou vesměs stejní lidé, kteří léta bojovali proti jádru. Nemají tedy morální právo kritizovat.
Je absurdní a šílené, že se podávají žaloby na vlády za to, že údajně málo aktivně vedou válku s uhlíkem – a soudy jim často vyhoví – ale zjevně nikoho nezajímá, že klimatická politika schválená unijními kabinety připravuje obyvatele členských zemí o dostatek levné a stabilní elektřiny. Takže máme právo na zelenou ideologii, ale ne už na energii? Přitom právě její deficit primárně zabíjí. Data to ukazují jasně. Měli bychom rychle otočit naše uvažování o stoosmdesát stupňů, dokud je čas.
Navrhuji myšlenkový experiment: co se stane, když zítra přestaneme úplně využívat uhlí, plyn a ropu? Na oteplování to prakticky nebude mít vliv. Ale my umřeme do několika týdnů, protože bez elektřiny se civilizace nedokáže obejít. Spáchali bychom okamžitou hromadnou sebevraždu. Green Deal dělá totéž, byť pomaleji. Protože přes všechny velkohubé proklamace se v jeho důsledku zbavujeme fosilních paliv rychleji, než je dokážeme nahradit. Což v první fázi vede „pouze“ k chudnutí Evropy, ale v té druhé už jde přímo o život.
Takže až zase budete číst nějakou stížnost na „zatracené fosily“, vzpomeňte si, že jejich autoři často brání tomu, abychom byli na výkyvy počasí daleko lépe připraveni, protože nadřazují své ideologické floskule nad životy lidí. V Česku nepotřebujeme více obřích vrtulí, ale těch malých, které jsou součástí klimatizací. Máme jich velmi málo a měly by se stát zcela standardní součástí kanceláří, škol, úředních budov a domovů. Celou planetu neochladíme, ale sami sebe ano. A díky tomu přežijeme.
To Zelený úděl nás zabíjí.
Martin Schmarcz, vydavatel revue SPEKTÁKL, spektakl.gazetis.to
Autor: Martin Schmarcz
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
