Rusko v noci na čtvrtek rozpoutalo nejmasivnější dronový útok od začátku války – přes 1 560 bezpilotních letounů za dva dny. Zatímco prezident Putin mluví o konci konfliktu, jeho armáda posílá stovky dronů na Kyjev. Co tato eskalace znamená pro budoucnost války?
Představte si noc, kdy nad hlavním městem krouží téměř 700 dronů najednou. Přesně to zažil Kyjev ve čtvrtek ráno. Rusko během dvou dnů vypustilo více než 1 560 bezpilotních letounů a 56 raket – čísla, která v této válce dosud nepadla. Ukrajinská protivzdušná obrana sice sestřelila jen za jednu noc 652 dronů a 41 raket, ale i tak se útočníkům podařilo zasáhnout dvacet míst v hlavním městě a desítky dalších po celé zemi.
Bilance je tragická: nejméně jedenáct mrtvých, desítky zraněných včetně dětí a zničená devítipatrová obytná budova v Kyjevě.
Paradox Putinových slov
Ironie situace je téměř hmatatelná. Minulou sobotu Vladimir Putin prohlásil, že válka „se blíží ke konci“. O pár dní později jeho armáda rozpoutala největší vzdušný útok konfliktu. Prezident Zelenskyj to komentoval stručně: „Tohle rozhodně nejsou činy těch, kdo věří, že válka končí.“
Ruská strategie je přitom poměrně čitelná – vyčerpat ukrajinskou protivzdušnou obranu masivními útoky. Když vypustíte stovky dronů najednou, i při vysoké úspěšnosti obrany se část z nich dostane k cíli. A právě o to jde. Zasáhnout infrastrukturu a města, zlomit morálku a demonstrovat sílu.
Útok zasáhl nejen Kyjev. Druhé největší město Charkov hlásí 28 zraněných, v jedenácti regionech vypadl proud. Rusko evidentně netlačí na brzdu.
Technologie versus objem
Zajímavé je, že Ukrajina v roce 2026 údajně „definitivně předstihla Rusko v oblasti hlubokých úderů“ – tedy v přesných útocích na vzdálené cíle. Rusko ale vsadilo na jinou kartu: masovou produkci. Letos plánuje vyrobit přes sedm milionů FPV dronů. To už není jen otázka kvality, ale především objemu.
Ministr zahraničí Andrij Sybiha to formuloval jasně: „Jsem přesvědčen, že lídři USA a Číny mají dostatek vlivu na Moskvu, aby Putinovi řekli, ať konečně válku ukončí.“
Británie reagovala okamžitě – ministr obrany John Healey oznámil urychlenou podporu ukrajinské protivzdušné obrany. Česká republika se také aktivně podílí na posilování ukrajinské obrany, což není jen gesto solidarity, ale i investice do vlastní bezpečnosti.
Co z toho plyne?
Masivní dronové útoky nejsou jen vojenskou taktikou, ale i politickým vzkazem. Moskva ukazuje, že má prostředky i vůli pokračovat bez ohledu na diplomatické iniciativy. Drony se staly relativně levným nástrojem teroru – snadno vyrobitelným, obtížně bránitelným a ničivým ve svých dopadech.
Pro Ukrajinu to znamená jediné: potřebuje více systémů protivzdušné obrany, a potřebuje je okamžitě. Pro Západ je to připomínka, že mír nelze vyjednat, pokud jedna strana stále věří, že může zvítězit silou.
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
