Evropa znovu zbrojí. A Balkán s ní – v místech, kde si lidé na válku z devadesátých let stále pamatují. Brusel uvolňuje miliardy na posílení obrany kandidátských zemí. Dokáže Evropská unie hrát roli stabilizátora, nebo naopak přilévá olej do ohně starých sporů?
Srbsko a Kosovo: Kdo koho přezbrojí
Srbsko má nejvyšší obranný rozpočet na Balkáně – 2,2 miliardy eur ročně. Nakupuje drony a protivzdušné systémy z Číny, stíhačky Rafale z Francie, zbraně z Izraele. A přitom dodalo Ukrajině zbraně za více než 800 milionů eur, ačkoli udržuje blízké vztahy s Moskvou. Marko Savković z bělahradského think-tanku ISAC Fund klade logickou otázku: „Mají tyto systémy čistě obranný charakter, nebo i útočný potenciál?“
Kosovo mezitím dohání ztrátu. Jeho armáda čítá 9 000 vojáků oproti srbským 22 000, ale tempo zbrojení je impozantní. Obranný rozpočet vzrostl z 65 milionů eur v roce 2021 na 208 milionů v roce 2025. Priština nakoupila turecké drony Bayraktar, protitankové střely OMTAS, plánuje nákup vrtulníků Black Hawk a staví muniční továrnu s tureckou pomocí. Do roku 2029 chce utratit minimálně miliardu eur.
Vojenská rovnováha se mění. A to v regionu, kde dialog mezi Bělehradem a Prištinou stagnuje a kde incident jako útok v obci Banjska v roce 2023 může kdykoli přerůst v otevřený konflikt.
Evropa zbrojí – a Balkán s ní
Evropská unie prochází historickou transformací. V roce 2025 poprvé překročily výdaje na obranu 2 % HDP, celkem 381 miliard eur. Evropa se stala jedním z nejrychleji zbrojících regionů světa – na její účet připadá více než pětina globálních vojenských výdajů.
Část těchto peněz míří i na Balkán. Programy jako SAFE (pro Chorvatsko) nebo Evropský mírový nástroj (90 milionů eur pro Albánii, Severní Makedonii, Bosnu a Hercegovinu a Černou Horu) dávají Bruselu určitou páku nad obrannými prioritami kandidátských zemí. Jenže Srbsko a Kosovo si jdou svou cestou – bez západní kontroly.
Kosovo uzavřelo obrannou dohodu s Chorvatskem a Albánií, což Bělehrad ostře odmítá. Napětí roste.
Co z toho plyne?
Evropa stojí před zkouškou. Dokáže prohloubit svou bezpečnostní roli na Balkáně, aniž by roznítila nové konflikty? Nebo se znovuzbrojení stane katalyzátorem starých sporů v regionu, kde institucionální křehkost a nevyřešené spory zůstávají realitou?
Jak upozorňuje pařížský Institut pro bezpečnostní studie: „Opakující se napětí a institucionální roztříštěnost zřídka zůstávají lokální – testují soudržnost EU.“ A právě teď se ukazuje, zda Unie dokáže být stabilizující silou ve vlastním sousedství, nebo jen dalším hráčem ve hře, která se může vymknout kontrole.
Zdroj info: Euractiv
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
