Varšava potvrdila, co se šuškalo už několik týdnů – Ukrajina dostane dalších devět polských stíhaček MiG-29. Rozhodnutí padlo na vládní úrovni a nyní se dolaďují technické detaily s kyjevským ministerstvem obrany. Jde o logistiku, stav letounů, plánování údržby a koordinaci mezi oběma armádami. Papírování skončilo, teď jde o praxi.
Když muzejní exponát dostane druhou šanci
Polsko získalo své MiGy-29 ve dvou vlnách. První přišly ještě v roce 1989 ze Sovětského svazu, druhá várka – celkem 22 kusů – pak v roce 2003 od Německa. Tehdy šlo o stroje z výzbroje bývalé NDR, které Varšava koupila za symbolické jedno euro za kus. Představte si to: letoun, který kdysi hlídal vzdušný prostor komunistického Německa, koupený za cenu cappuccina. Do roku 2024 jich Polákům zbylo pouhých čtrnáct, z toho tři dvojmístné cvičné verze MiG-29UB. Všechny se blížily ke konci technické životnosti a měly být nahrazeny americkými F-16, jihokorejskými FA-50 a v budoucnu i F-35.
Jak to ale bývá – co je pro jednoho šrot, může být pro druhého záchrana. Polský státní tajemník ministerstva obrany Pawel Zalewski potvrdil dodávku s tím, že letouny mohou na Ukrajině stále efektivně sloužit. Pragmatismus bez příkras – proč likvidovat stroje, které ještě můžou létat a bojovat?
Proč zrovna MiGy?
Pro Kyjev mají tyto sovětské stíhačky zásadní výhodu – Ukrajina má pro ně vyškolené piloty, pozemní personál, munici a dokáže si je sama servisovat. Není potřeba měsíce školení, překládání manuálů nebo budování nové infrastruktury. Pilot nasedne a letí.
V době ruské invaze v únoru 2022 měla Ukrajina v činné službě odhadem kolem padesáti MiGů-29, dalších sedmdesát nebylo schopno letu. Od té doby získala další kusy od Polska, Slovenska i Ázerbájdžánu. Přesný počet je utajován – což dává smysl, protože proč prozrazovat nepříteli, kolik máte stíhaček? Vojenští analytici ho odhadují na 20 až 40 strojů. Rozpětí je velké, ale v podmínkách války je každá informace citlivá.
Oproti moderním západním stíhačkám, na které se ukrajinští piloti teprve učí, jsou MiGy okamžitě použitelné. A tady je další zajímavost: některé byly modernizovány pro použití západních zbraní. Sovětská konstrukce s NATO výzbrojí – hybridní platforma, která kombinuje to nejlepší z obou světů.
Není to poprvé
Polsko už v roce 2023 dodalo Ukrajině čtrnáct MiGů-29 a celkově jich od začátku války poslalo více než dvacet. Slovensko přidalo třináct kusů. Teď přichází další várka – devět strojů, které Varšava původně plánovala předat koncem roku 2025. Termín se zjevně posunul. Možná proto, že situace na frontě nečeká.
Západní spojenci hledají způsoby, jak Kyjevu pomoci tím, co mají po ruce. MiGy-29 nejsou zázračná zbraň – nejsou to F-35 s neviditelností a nejmodernější avionikou. Ale v situaci, kdy se každý letoun počítá, dávají smysl. Polsko se jich zbavuje tak jako tak – proč je tedy neposlat tam, kde mohou ještě něco dokázat?
Výměna technologií?
Podle některých zdrojů Polsko zvažuje, že by výměnou za MiGy získalo od Ukrajiny technologie v oblasti bezpilotních letadel. Kyjev totiž v oblasti dronů udělal za poslední roky obrovský skok – z nutnosti. Když vám chybí letadla, satelity a moderní průzkumné systémy, improvizujete. A Ukrajinci improvizovali tak dobře, že jejich drony dnes patří k nejefektivnějším zbraním konfliktu.
Pokud by se tento barter potvrdil, šlo by o příklad toho, jak může vojenská spolupráce fungovat obousměrně. Polsko dává staré stíhačky, Ukrajina sdílí know-how moderního vedení války.
Zatím se ale řeší prozaičtější věci: jak letouny dostat na Ukrajinu, v jakém jsou stavu a co všechno bude potřeba ještě opravit. Polská vláda oficiálně potvrdila záměr, teď je na řadě realizace. Kolik ještě dosluhujících MiGů leží v hangárech po Evropě – a kolik z nich by mohlo dostat podobnou druhou šanci?
Zdroj info: teraz.sk
Autor: Marek Hájek
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
