Brusel chystá zemědělskou reformu. Omezí dotace pro velké farmy?

Představte si, že jste velký zemědělec, který hospodaří na tisících hektarů půdy. Dotace z Evropské unie tvoří až 85 % vašich příjmů. A najednou přijde Brusel s návrhem, který vám tuto finanční injekci razantně oseká. Přesně to je realita, kterou může přinést nový rámec Společné zemědělské politiky (SZP) pro roky 2028–2034, představený Evropskou komisí v červenci. Podle tohoto plánu by přímé platby měly být zastropovány na maximálně 100 000 eur (cca 2,5 milionu Kč) na jeden podnik, a to včetně majetkově propojených subjektů. Navíc by se měla zavést degresivita – postupné snižování podpory u vyšších částek, například 75 % odečet z částky mezi 75 000 a 100 000 eury, jak uvádí oficiální dokumenty Evropské komise.

Proč teď? Jednak rozpočet SZP klesá z původních 387 miliard eur na 300 miliard, což je reálný pokles o 22 %, jak potvrzují data Evropské komise z roku 2025. A za druhé, dlouhodobá kritika nespravedlivého rozdělování dotací, kdy 80 % přímých plateb směřuje k pouhým 20 % příjemců, se stala neudržitelnou. Brusel tak chce peníze přesunout k menším farmám a zároveň podpořit ekologické cíle Zelené dohody.

Když se podíváme na strukturu našeho zemědělství, rychle pochopíme, proč je tento návrh pro Česko tak palčivý. Podle dat Českého statistického úřadu z roku 2023 hospodaří u nás 33 166 zemědělských subjektů s průměrnou výměrou 106,2 hektaru. Jenže za tímto průměrem se skrývá obrovská nerovnost. Zatímco 72,7 % zemědělců obhospodařuje méně než 50 hektarů a kontroluje 8,3 % zemědělské půdy, pouhých 832 subjektů s více než 1000 hektary kontroluje přes 45 % zemědělské půdy. A právě tyto velké farmy by návrh Bruselu zasáhl nejvíc. Agrární komora a Zemědělský svaz ČR odhadují, že by se změna dotkla zhruba 1750 největších podniků.

Pamatujete na dobu, kdy jsme se po vstupu do EU učili, jak fungují dotace? Tehdy jsme si zvykli, že velké farmy jsou motorem naší produkce. Dnes, kdy ceny zemědělských producentů meziročně vzrostly o 11,2 %, jak uvádí Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI), se zdá, že bez těchto gigantů bychom mohli mít problém zajistit dostatek potravin. 

Podívejme se na to z obou úhlů. Na jedné straně stojí zastánci omezení dotací, kteří argumentují spravedlností. Menší farmy, které tvoří páteř venkova, by konečně dostaly větší šanci. Navíc by se uvolněné prostředky mohly vázat na ekologické cíle – třeba na šetrnější hospodaření nebo ochranu biodiverzity. Jak zdůrazňuje Evropská komise, tento krok je v souladu s výzvami Zelené dohody.

Na druhé straně však slyšíme hlasy varování Zemědělského svazu ČR a Agrární komory. Velké farmy jsou klíčové pro potravinovou bezpečnost. Pokud jim omezíme dotace, hrozí pokles produkce, propouštění a dokonce zvýšení dovozů potravin z třetích zemí, kde standardy nejsou tak přísné. V Česku, kde je průměrná výměra farem vyšší než v mnoha jiných zemích EU, bychom mohli být diskriminovaní. 

Před námi je podzim plný vyjednávání. Návrh Evropské komise teprve vstupuje do legislativního procesu, kde se střetnou zájmy členských států, Evropského parlamentu a lobbistických skupin jako COPA-COGECA. Možné scénáře jsou různé – od přijetí návrhu v mírnější podobě s vyššími stropy až po úplné zamítnutí nejtvrdších opatření. Lze odhadovat, že kompromis bude zahrnovat větší flexibilitu pro země jako ČR, kde velké farmy hrají klíčovou roli, jak naznačují dosavadní reakce českých zástupců.

Boj o dotace pro velké farmy není jen technickou záležitostí Bruselu. Je to otázka, která se dotýká nás všech – od ceny chleba na pultech až po budoucnost našeho venkova. Jak se podzimní jednání vyvinou, může rozhodnout o tom, zda české zemědělství zůstane konkurenceschopné, nebo zda se staneme více závislými na dovozech. 

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT

Autor: Josef Neštický 

Zdroj info: europa.eu, politico. eu, ČSÚ, ÚZEI, Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR