Pět let po odchodu z Evropské unie se Británie pod vedením Keira Starmera snaží o „reset“ vztahů s Bruselem. Na podzim 2025 mají začít nová jednání, která by mohla zmírnit obchodní bariéry a posílit spolupráci.
Je to už téměř deset let, co Britové v referendu roku 2016 rozhodli o odchodu z EU. Od té doby jsme svědky politického a ekonomického dramatu, které jako by nemělo konce. Právě však přichází nový impuls – Británie pod vedením labouristického premiéra Keira Starmera tlačí na zahájení intenzivních jednání s EU na podzim tohoto roku. Cílem je pragmatický „reset“ vztahů, jak ho sám Starmer nazývá. Ale co přesně můžeme čekat?
Od referenda k resetu
V roce 2016 hlasovalo 51,9 % Britů pro brexit, což odstartovalo složitý proces odchodu, plný politických krizí a ekonomických otřesů. Formální odchod nastal 31. ledna 2020, ale spory – ať už o Irský protokol nebo obchodní bariéry – pokračovaly. Teprve nástup Starmerovy vlády v roce 2024 přinesl změnu tónu. Na květnovém summitu v Londýně byly podepsány první dohody o zjednodušení obchodu s potravinami či bezpečnostní spolupráci. Klíčovým ústupkem Británie bylo prodloužení práv rybářů EU v britských vodách až do roku 2038. Přesto zásadní otázky, jako návrat na jednotný trh, zůstávají tabu.
Pragmatismus versus červené linie
Dnes je patrný posun od konfrontace k dialogu. Dohody o sanitárních a fytosanitárních opatřeních (SPS) zmírnily kontroly potravinových produktů, což je dobrá zpráva pro exportéry. Připravují se také programy mobility mládeže, které by mohly připomínat starý dobrý Erasmus+. Přesto Británie trvá na svých „červených liniích“ – žádný jednotný trh, žádná celní unie, žádný volný pohyb osob. Jak uvádí analýza na Politico.eu, Starmer chce spolupráci, ale za svých podmínek. A co na to Britové sami? Podle průzkumů 56 % z nich považuje brexit za chybu a 62 % za neúspěch. Přesto politická vůle k radikální změně chybí.
Česká perspektiva: Co z toho máme my?
Pro nás v Česku brexit dlouho znamenal hlavně komplikace – vyšší náklady, celní bariéry, nejistotu v dodavatelských řetězcích. Teď se ale zdá, že se karta obrací. Nové dohody mohou znamenat hladší export, zejména potravin a zemědělských produktů. Strategická spolupráce v energetice pak otevírá dveře investicím a technologiím budoucnosti. A co mladí lidé? Připravované programy mobility by mohly vrátit možnost studovat či pracovat v Británii bez zbytečných překážek, i když od dubna 2025 potřebují občané EU elektronické povolení ETA pro vstup do země, jak uvádí britské úřady. Je to krok zpět oproti volnosti před brexitem, ale i malý posun může být začátkem.
Naděje, nebo jen další kolo sporů?
Podívejme se na to z různých úhlů. Britská vláda tvrdí, že brexit dává svobodu uzavírat vlastní dohody – s Austrálií, Indií, zkrátka s kýmkoliv. Ale ekonomové varují: nové dohody jsou jen kapkou v moři ztrát, které brexit přinesl. Na politické scéně je to podobný souboj. Zatímco Starmer hledá pragmatické řešení, euroskeptici z Reform UK vedení Nigelem Faragem křičí o zradě ideálů brexitu. Naopak proevropští politici chtějí jít dál a mluví o hlubším sbližování. A co společnost? Přes polovina Britů lituje odchodu z EU, ale změna kurzu je v nedohlednu.
Podzim jako zkouška ohněm
Podzimní jednání budou klíčová. Británie chce posílit spolupráci, ale bez ústupků v otázkách suverenity. Pro nás v Česku to může znamenat nové obchodní příležitosti a strategická partnerství, jak ukazuje dohoda o jaderné energetice. Přesto je třeba zůstat opatrný – ekonomická situace na Ostrovech není růžová a politické „červené linie“ mohou jednání zkomplikovat. Lze odhadovat, na základě dosavadních trendů, že radikální průlom nepřijde, ale i malé kroky mohou být výhrou.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: Politico.eu – článek „Británie chce, aby jednání o brexitu začala na podzim“, Data ČSÚ a MPO – statistiky o českém exportu do Velké Británie za rok 2024, Zprávy Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost (OBR) – ekonomické dopady brexitu a prognózy růstu britské ekonomiky pro rok 2025
<
