Covid, válka nebo inflace v posledních letech testují limity evropského trhu a konkurenceschopnosti. Ukazuje se, že se Evropě příliš nedaří lákat rizikový kapitál ani dostatečně rozvíjet výzkum. Domácí ekonomiku zpomalují také vysoké ceny energií nebo slabé studijní výsledky školáků. Otočit situaci k lepšímu mají dva italští expremiéři.
Evropská komise ve středu 14. února vydala svou každoroční zprávu, ve které shrnuje, jak to vypadá s konkurenceschopností evropské ekonomiky. Sleduje celkem devět faktorů, mezi které patří fungování jednotného trhu, přístup k soukromému kapitálu, veřejné investice a infrastruktura, výzkum a inovace, energetika, oběhové hospodářství, digitalizace, vzdělávání a dovednosti a také obchod.
I když se zmíněné ukazatele v této podobě sledují teprve od loňského roku, a je tak složité identifikovat jasné trendy, Komise se o to pokouší. Ve svých závěrech například tvrdí, že se v Evropské unii úspěšně daří prohlubovat integraci na jednotném trhu a zároveň snižovat administrativní zátěž pro podniky. Zvyšuje se podíl obnovitelných zdrojů v energetickém mixu. Evropa se může chlubit i slušnou zaměstnaností nebo počtem IT expertů.
„Z pozitivních věcí bych rád vypíchl digitalizaci. Zpráva ukazuje, že se každým rokem zvyšuje podíl evropských firem, které v každodenním provozu používají alespoň základní digitální nástroje. Jsme tak na nejlepší cestě k tomu splnit cíl, který jsme si dali do roku 2030, což je 90 procent. Digitalizace je přitom klíčová pro vyšší produktivitu práce,“ zhodnotil europoslanec Marcel Kolaja (Piráti).
Podle jeho europoslaneckého kolegy Luďka Niedermayera (TOP 09) zpráva Komise podtrhuje důležitost jednotného trhu a jeho potenciálu pro rozvoj ekonomiky a posílení unijní konkurenceschopnosti na globálním trhu. „Jednotný trh a konkurenceschopnost představují spojité nádoby a fungující jednotný trh je také jedním z předpokladů úspěchu zelené a digitální transformace,“ dodal Niedermayer.
Kde leží problémy
Pokud jde naopak o problémy nebo výzvy, nelichotivý trend se ukazuje u zájmu investorů tzv. rizikového kapitálu (v originále „venture capital“), tedy investic do přelomových firem a technologií.
„Jde o stav evropského kapitálového trhu. Ten totiž zatím nedosáhl takové úrovně, kterou bychom si přáli. Jeho vylepšení by znamenalo snazší přístup pro firmy k prostředkům, a tak i více inovací,“ je přesvědčený europoslanec Kolaja.
V přístupu k soukromému financování je prostor pro zlepšení také podle Luďka Niedermayera, to samé platí pro zjednodušení regulačního rámce a „zavádění národních regulací nad rámec unijních požadavků“. „Také je třeba pokročit v dekarbonizaci a investicích do infrastruktury, včetně sítí a přeshraničních propojení,“ doplnil europoslanec.
Zpráva také říká, že se evropským patnáctiletým studentům příliš nedaří v mezinárodním srovnání PISA, které hodnotí jejich znalosti a dovednosti nutné pro život v dospělosti. Problémem zůstávají také vysoké ceny elektřiny nebo podíl HDP investovaný do výzkumu a vývoje.
„Jsem ráda, že jsou využita všechna dostupná data, takže máme jasnou představu o vývoji evropské ekonomiky a konkurenceschopnosti. Zpráva poukazuje na to, co často slyšíme i z byznysu, že Evropa v obou směrech zaostává a že se musíme daleko více zaměřit na konkurenceschopnost EU,“ okomentovala zprávu také místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (dříve ANO).
Úkoly pro dva Italy
Unie má za to, že témata vnitřního trhu a konkurenceschopnosti si v současné době zaslouží speciální pozornost. Nad rámec každoročních analýz proto oslovila dva bývalé italské premiéry, aby připravili plány, které načrtnou potřebné reformy.
Enrico Letta vedl italskou vládu krátce mezi lety 2013 a 2014, předtím na přelomu tisíciletí zastával pozice ministra pro evropské záležitosti a ministra průmyslu, obchodu a práce. Nyní, jako prezident prestižního Jacques Delors Institute, dostal za úkol vypracovat zprávu o stavu vnitřního trhu EU. Prezentovat ji má v březnu.
Jak zjistil server Politico, Letta plánuje navrhnout změny pravidel státní podpory tak, aby byla spravedlivější a nedeformovala trh. Politik se zaměří také na problém „odlivu mozků“ z chudších států směrem do Francie nebo Německa. „Podstatou jednotného trhu dosud byla svoboda pohybu. To byl středobod všeho. Rád bych k tomu přidal svobodu zůstat (ve své vlastní zemi),“ prohlásil Letta.
Česko jako lídr skupiny „přátel vnitřního trhu“ a proexportně orientovaná země jeho zprávu netrpělivě vyhlíží. Podle vrchního ředitele Sekce pro evropské záležitosti na Úřadu vlády Štěpána Černého si trh žádá hlavně „regulatorní detox“ a „usnadnění volného pohybu zboží“.
„Pro průmyslové státy bude nezbytnou podmínkou globální konkurenceschopnosti dostupná a čistá energie. Tu ale musí zajistit i soukromé investice, protože evropské ekonomiky nebude možné stále jenom dotovat prostřednictvím veřejné podpory,“ dodal na platformě X Černý.
A právě evropské konkurenceschopnosti se má věnovat druhá očekávaná zpráva. Tu má do konce června představit Mario Draghi, bývalý prezident Evropské centrální banky a „zachránce eura“, který vedl italskou vládu v době covidové pandemie. Respektovaný ekonom má zárodky svých nápadů, jak udržitelně investovat do zelené a digitální transformace a lépe konkurovat Číně nebo USA, představit ministrům financí členských zemí EU příští týden.
Jak už dříve pro Euractiv.cz upozornil ekonom České spořitelny Michal Skořepa, tento typ doporučení má své limity. „Mám podezření, že různé země mají potíže v různých oblastech, takže pokud se Draghi bude snažit zůstat na celoevropské rovině, budou jeho návrhy buď hodně obecné, nebo hodně početné s tím, že si každá země musí vybrat to, co se týká právě jí,“ podotkl Skořepa.
