Je to jen několik dnů, kdy jsme se prostřednictvím vládní tiskové konference mohli „konečně dozvědět něco hmatatelnějšího o tom, co ministr Stanjura skutečně zamýšlí v oblasti sjednocování daně z přidané hodnoty. Pokusné balónky vypouštěl (aby se k nim posléze nehlásil) již od začátku tohoto roku, tak teď konečně víme, na čem jsme.
Proveďme si proto malou rekapitulaci, jaké cenové pohyby v příštím roce budeme moci očekávat. Samozřejmě pokud navrhovaný „reformní balíček“ vlády bude vůbec přijat v té podobě, ve které ho koalice představila veřejnosti.
Jádrem balíčkem navrhovaných cenových úprav je zrušení druhé snížené sazby ve výši 10 % a zároveň i první snížené sazby 15 %. Místo nich se vytvoří nová snížená sazba 12 %.
Výše uvedená úprava vyvolá složité přesuny zboží a služeb mezi současnými sazbami a budoucí sazbou, které budou znamenat celou řadu protisměrných pohybů a dopadů do veřejných financí. Takže, k čemu dojde:
- u vybraných druhů zboží, tedy u tepla, teplé vody, vodného- stočného, stravovacích služeb, ubytovacích služeb, veřejné dopravy, vstupenek na kulturní a sportovní akce, u již dnes drahých potraviny pro nemocné s celiakií a u dalších drobnějších pložek dojde ke zvýšení spotřebitelských cen o 2 %. Jde o důsledek zvýšení sazby DPH z 10% na 12%. Státní rozpočet bude z této změny inkasovat dodatečné příjmy.
- u nealkoholických nápojů (vč. kojenecké vody) dojde ke zvýšení spotřebitelských ceny o 6 %. Jde o důsledek zvýšení sazby daně z 15 na 21 %. I v tomto případě státní rozpočet na změně vydělá.
- u vybraných druhů zboží a služeb, tedy u holičských a kadeřnických služeb, u točeného piva, služeb autorů a umělců, u sběru, přepravy a skládkování komunálního odpadu, u opravy obuvi, kožených výrobků a kol, úklidových prací pro domácnosti, palivového dřeva a novin dojde ke zvýšení spotřebitelských cen o 11 % jako důsledek zvýšení sazby z 10 % na 21 %. I v tomto případě státní rozpočet vydělá.
- u vybraných druhů zboží – tedy u potravin, léků, stavebních prací, dětských autosedaček a pohřebních služeb poklesne zdanění u daně z přidané hodnoty z 15 % na 12 %. K poklesu ceny ale nedojde – efekt poklesu daně pohltí obchodní rozpětí. Státní rozpočet na změně prodělá. Pro úplnost dodávám, že dojde i k poklesu sazby DPH u knih a to ze současných deseti procentních bodů na nulu. I v tomto případě je otázkou zda vůbec dojde k nějakému výraznému cenovému poklesu. Na příkladech snížení sazby DPH či přeřazení zboží do jiné sazby, ke kterým došlo v posledních třiceti letech je ověřeno, že pokles sazby přidané hodnoty konečnou cenu nesnižuje. Pouze pokud by byl podpořen cenovou regulací, což v ČR, jak nás mnohokrát ubezpečil předseda vlády, nehrozí. Efekt snížení DPH o 3procentní body, což se týká především potravin, se ve snížení cen neprojeví. Tento efekt není nijak nový a odborné veřejnosti i pracovníkům veřejné správy je velmi dobře znám. Nabízí se vážná otázka, proč se koalice uchýlila k tomuto opatření, když na něm fakticky nic nevydělá – lépe řečeno v prvém roce prodělá podle vlastních propočtů přes 4 miliardy a ve druhém roce prý skončí na nule. Stojí tato masívní ztráta veřejných příjmů za vyvolaný chaos? Stojí toto deklarované „zjednodušení daňového systému“ za vyvolaný chaos? Jestli se vláda domnívá, že své reformy občanům „ocukruje“ 3% snížením cen potravin, které svou předchozí trestuhodnou nečinností nechala vystoupat do extrémních hodnot, tak se velmi mýlí.
Vedle těchto úprav DPH se ještě v balíčku počítá se zvýšením spotřební daně u alkoholu, cigaret a nafty. Dopad do cen bude vyšší než samotný vliv nárůstu spotřební daně, protože bude násobit ještě DPH ve výši 21 %. K tomu se chystá podstatné zdražení dálničních známek.
Pro odhad skutečného růstu inflace v příštím roce je však podstatné, to co jsme se o nárůstu cen zatím nedozvěděli. Jde o to, že fakticky více než polovina „reformního balíčku“ je skryta pod záměrně nespecifikovaným heslem snížení dotací. Nechce se ovšem věřit – a ono to tak opravdu také nebude – že zrušení dotací v rozsahu 54 mld Kč nebude mít dopad do inflace stejně jako že nebude mít (koneckonců jako celý balíček) dopad do ekonomického růstu či zaměstnanosti. Nic z toho se nedozvíme. Výrobci solární elektrické energie však již signalizovali zřetelně cenotvorný vliv zrušení konkrétně jejich dotace na zvýšení ceny elektrické energie. Je nutno zdůraznit, že vliv zrušení dotací na případný nárůst inflace jsem vzhledem k absenci bližší specifikace tohoto opatření ze strany MF ČR do tohoto odhadu nezařadil.
Další důležitou otázkou či problémem ovšem je, že tyto daňové pohyby sazeb DPH sem – tam nesporně vyvolají a posílí další vlnu inflačního očekávání. Zasahovat tímto způsobem do cenových kalkulací v aktuální problematické situaci – v situaci velmi vysoké inflace a velmi vysokého inflačního očekávání – je velmi mírně řečeno neprozřetelné. Hrozí totiž, že při pohybu DPH si k cenovému nárůstu každý ještě něco přibalí a svede se to na zvýšení DPH (neoprávněně), potažmo stát (oprávněně).
Můj celkový odhad nárůstu cen v příštím roce se pohybuje okolo 6 %, z toho cenový nárůst bez reforem přebírám z nejnovějších prognózy MF ve výši 2,4 %. V kontextu současných odhadů MF a ČNB pro letošní rok, které se neustále zvyšují (viz tabulka ) je samozřejmě velkou otázkou zda už tento odhad není příliš optimistický, ale nechme to prozatím tak. To znamená, že výše uvedené známé cenotvorné vlivy navrhované reformy veřejných financí včetně vyvolaného inflačního očekávání zbývá 3,5 % . V kontextu toho, že fakticky nevidíme do cenotvorného působení připravovaného rušení značného objemu dotací nelze odhady považovat za nijak extrémistické.
Jak se měnily prognózy pro letošní rok:
podzim/2022 | zima/2023 | jaro/2023 | ||||
MFČR | ČNB | MFČR | ČNB | MFČR | ČNB | |
míra inflace | 9,5 | 9,1 | 10,4 | 10,8 | 10,9 | 11,2 |
Jen „na okraj diskuse“ poznamenávám, že velmi vysoká inflace v České republice není zdaleka zažehnána. Iluze poklesu míry inflace v letošním roce na jednociferné hodnoty už prakticky vzala za své. Nejnovější prognózy Ministerstva financí a ČNB opět zvýšily svůj odhad růstu spotřebitelských cen v letošním roce oproti zimním odhadům o 0,5 až 1procentní bod. Oproti podzimu už o 1,4 – 2,1procentního bodu.
Ovšem procento letos není díky nárůstu základny to, co procento loni. Pokud bychom tento odhad přepočítali na loňskou úroveň – tedy na úroveň kterou už jsme poznali – tak nová prognóza fakticky říká, že spotřebitelské ceny letos porostou (v podmínkách roku 2022) o více než 13 %. Od loňské inflace (15,1%) nás tedy letos bude maximálně dělit něco okolo 2 procentních bodů!
Místo závěru. Politici, ale i řada ekonomů má sklon vždy hovořit o aktuální inflaci tj. přírůstku cen v daném roce. Loňská inflace je pro ně něco co už bylo a je pro současné úvahy naprosto nezajímavé. Pokles inflace (tj. pokles růstu cen) pak schválně zaměňují za pokles cen a matou tím veřejnost (a možná i sebe). To, že klesá inflace neznamená, že v souhrnu klesají ceny. Znamená to jen, že ceny rostou pomaleji, ale rostou. Když ceny klesají tak ten jev se jmenuje deflace a k tomu máme hodně daleko. Loňská inflace je pořád s námi. Je skryta v cenách za které nakupujeme. Nenakupujeme za inflaci, ale za ceny a to je setsakra rozdíl. Chápu, že se nikomu nechce říci, že tam kam hladina cen vystoupala, tak tam už minimálně zůstane – spíš však poroste dále. Jde jen o to jak rychle.
Udělejme si na závěr takový malý – ale o to zajímavější propočet: inflace loni dosáhla hodnoty 15,1 %, odhad letošní inflace z rukou nejpověřenějších tj. Ministerstva financí a České národní banky je pro letošek 10,9 %resp. 11,2 %. Když vyjdeme z nižšího odhadu MF ČR znamená to, že spotřebitelské ceny za loňský a letošní rok narostou v průměru oproti poslednímu inflačně stabilizovanému roku 2021 o téměř 28 %. A počítejme dále. ČNB odhaduje vysoce optimisticky, že v příštím roce inflace výrazně klesne a dosáhne hodnoty pouze + 2,4 %. Můžeme o tom sice výrazně pochybovat, ale dejme tomu. Pokud ovšem bude v příštím roce pan ministr financí naplňovat svou reformu přesně tak, jak byla představena, ceny narostou meziročně minimálně o dalších 3,5 %. Celková inflace za tři roky dosáhne hodnoty 35 %. To bohužel už není odhad – to je téměř jistota.
Foto: Pixabay
Autor: Martin Fassmann
<