Na první pohled vypadají stejně, mají stejné vlastnosti a stejný název. Diamanty vytvořené v laboratoři si u zákazníků získávají na oblibě. Lákají především nižší cenou a také výrobou, která má být šetrnější k přírodě i lidským životům. Investičním kouskem se však podle odborníků nestanou. Chybí jim totiž jedinečnost, kvůli které jsou přírodní kousky atraktivní.
Ještě před deseti lety toto odvětví sotva existovalo, specialisté na diamanty posuzovali především přírodní drahé kameny. Diamanty, které kdysi vznikaly pod zemí miliony let, jsou však dnes vědci schopni vyrobit v laboratoři již během několika týdnů.
Takzvané lab-grown diamanty – tedy ty vyrobené v umělých podmínkách – zaznamenaly v posledních letech explozivní růst. Přírodním diamantům se podobají tak moc, že je musí pozorně zkoumat i odborníci. „I když se techniky (výroby diamantu – pozn. red.) objevily už na konci 20. století, teprve za posledních 10 let byl proces zdokonalen tak, aby bylo možné v laboratořích vyrábět diamanty za správnou cenu a kvalitu,“ popisuje BBC.
Podle odhadů byl loni globální trh s těmito umělými diamanty oceněn na 22 miliard dolarů. Předpokládá se, že tržní hodnota do roku 2028 vzroste na 37 miliard dolarů. Největším producentem je Čína, která pokrývá polovinu celkové produkce, následuje Indie a USA.
Diamanty z laboratoře jsou přitom využívány nejen v odvětví módy a šperků, ale také v biotechnologiích, počítačové technice či třeba tepelných vodičích.
Možnost vytvořit diamanty v laboratoři srazila jejich cenu pod hodnotu těch přírodních, a to až o 70 procent. I v jejich případě ale záleží na vlastnostech, které mají. Kvůli nižším nákladům si umělé diamanty rychle oblíbili i koncoví zákazníci shánějící vytříbené šperky. „Poptávka po lab-grown diamantech roste oproti přírodním především kvůli jejich příznivější ceně. Lidé si mohou díky tomu dovolit lepší čistotu, brus, barvu nebo vlastnost,“ popisuje Matěj Sukovský, spolumajitel šperkařské společnosti Eppi, jejíž nabídku tvoří laboratorní diamanty zhruba z 50 procent.
Největší výrobce šperků na světě, dánská společnost Pandora, prohlásila již v roce 2021, že postupně přejde jen na diamanty vytvořené v laboratoři a opustí ty přírodní. Pilotní projekt spustila společnost ve Velké Británii, v loňském roce ho rozšířila do Spojených států a Kanady.
Hlavním argumentem společnosti je šetrnost k životnímu prostředí. „Při jejich výrobě se spotřebuje méně vody a nevytěží se žádná zemina oproti přírodní variantě, kde je potřeba 200-250 tun na jeden karát,“ uvádí Sukovský. „Mnoho zákazníků, převážně mladší generace a německý trh, kde také působíme, se rozhoduje pro lab-grown varianty právě proto, že jsou udržitelnější,“ popisuje současný trend.
Přitažlivost diamantů z laboratoře kvůli jejich etičnosti a udržitelnosti potvrzuje i analytik společnosti XTB Tomáš Cverna. „Tyto důvody pravděpodobně povedou k růstu tržních cen syntetických diamantů, přičemž by se v budoucnu mohla propast mezi cenami umělých a přírodních drahých kamenů snižovat,“ předpovídá.
Dalším často používaným argumentem je rovněž ochrana lidských práv. Získávání přírodních diamantů je spojeno s jejich porušováním. Z minulosti lze zmínit například těžbu v zimbabwské Marange, kde došlo k rozsáhlým násilnostem na hornících. Roky byly diamanty v Africe hnací silou ozbrojených konfliktů a občanských válek.
Energeticky náročná výroba
Drahé kameny z laboratoře ovšem nemají jen výhody. Výroba syntetických diamantů je především energeticky značně náročný proces. Konkrétně Pandora přitom hodlá využívat výhradně obnovitelné energie. Výrobci šperků také při nákupu požadují odpovídající certifikaci od prodejců, která má zaručit původ diamantů, vhodné pracovní podmínky lidí podílejících se na procesu těžby, popřípadě výroby a zpracování.
Na rozdíl od umělých kousků vznikají přírodní diamanty ve svrchním zemském plášti za působení vysokého tepla a tlaku. Jsou tvořeny uhlíkem, který nabírá krystalickou formu. Jedná se o nejtvrdší známý přírodní minerál a jeden z nejcennějších kamenů. Tato jedinečnost a omezená dostupnost z nich pak dělá zajímavý investiční materiál.
„Zájem o ně stále je, samozřejmě se v časech mění. Momentálně pozorujeme změnu poptávky na velikosti kamenů a váze. Zájem je o menší kameny, ale zase čím čistší a kvalitnější, tím lepší,“ popisuje Česká diamantová burza.
S diamanty vyrobenými v laboratoři zástupci burzy neobchodují, přestože i tuto možnost zvažovali. „Neumíme si to představit z jednoho prostého důvodu. Investice je v tomto oboru o nějaké výjimečnosti,“ potvrzují zástupci české burzy. Diamant vytvořený v laboratoři podle nich výjimečnost postrádá.
Syntetické diamanty tak zatím mají napříč obory spíše užitkovou, komerční hodnotu. „Šperk bude levnější. Bude mít sice luxusní kámen, který odpovídá kvalitou diamantu, nicméně vždy to bude jen syntetický diamant,“ uzavírá ve svém vyjádření diamantová burza.
