Dohodáři budou mít nárok na dovolenou, rodiče dětí můžou žádat o práci z domova a dostanou za ni příspěvek na energie. Pracovní smlouva i výpověď bude digitální. Novela zákoníku práce, která se několik měsíců měnila pod náporem nebývalého množství připomínek od mnoha úřadů a organizací, míří na vládu. Přijata musí být co nejrychleji, aby Česko neplatilo EU vysokou pokutu.
Změny v zákoníku práce je nutné přijmout, jelikož je nařizují evropské směrnice – jedna o rovnováze pracovního a soukromého života (WLB) a druhá o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii (TPWC).
Česko mělo evropská pravidla, stejně jako ostatní členské státy, uvést do praxe už loni v srpnu. Pokud by se dál přijetí novely oddalovalo, hrozila by Česku mnohamilionová pokuta. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) navíc zakomponovalo do zákoníku další změny nad rámec evropských směrnic.
Přípravu novely pozdrželo několik desítek připomínek, které se na původní návrh sesypaly loni na podzim. Nakonec byla před pár dny podepsána „gentlemanská“ dohoda mezi zástupci zaměstnavatelů, zaměstnanců a vlády. Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, který z pozice největšího zaměstnavatelského svazu vyjednává za podniky s vládou a odbory na tripartitě, ji označil za maximální možný kompromis.
Podle něj je novelizace zákoníku práce těžká a všechny strany musí udělat řadu ústupků. „Jinak bychom se nikam neposunuli. Proto doufáme, že zákonodárci budou respektovat kompromisní znění, na kterém se shodli všichni sociální partneři, a novela projde legislativním procesem bez dalších zásahů,“ doplnil Hanák.
Novelu by měla tento nebo příští týden schvalovat vláda. Následně by měla postoupit do sněmovny a Senátu.
Práce na dálku, na home office
Zaměstnanci pečující o dítě do devíti let nebo těhotné zaměstnankyně budou moci podle novely požádat zaměstnavatele o práci na dálku, třeba z domova. „Podle původního návrhu zákoníku práce měli tito zaměstnanci na home office právo. Nyní o něj mohou ‚jen‘ žádat. Zaměstnavatel ale musí písemně odůvodnit zamítnutí této žádosti,“ uvádí advokát kanceláře Aegis Law Tomáš Procházka.
Oproti původnímu návrhu se také posunula věková hranice dětí, o které zaměstnanec pečuje, původně to bylo až do věku 15 let.
Zaměstnancům musí firma hradit náklady na práci z domova. „Má možnost platit paušál minimálně 2,80 korun za každou hodinu, avšak jen pro určitý okruh nákladů – za energie, vodu, odpady. Ostatní náklady bude nutné hradit ve skutečné výši. Nebo může všechny náklady hradit ve skutečné výši, to by ale bylo pro firmy značně administrativně náročné, proto se domnívám, že většina firem využije právě paušál,“ doplňuje Procházka.
Podle odborníků je škoda, že paušální částka není vyšší a nepokrývá všechny náklady, tedy například i internetové připojení či opotřebení nábytku. Paušální náhrada nákladů ve výši stanovené právním předpisem nebude podléhat dani z příjmu. Ovšem pokud firma poskytne dobrovolně vyšší paušál, rozdíl už bude nutné zdanit.
„Dohoda o práci na dálku musí být písemná. Návrh ale už nepočítá s předepsanými náležitostmi takové smlouvy,“ dodává Procházka.
Zásadní změna u dohod
Podle ministerstva byly dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce v minulosti využívány spíše jako zdroj přivýdělku a nikoli jako zdroj jediného příjmu zaměstnance. „Nyní je ale velké množství zaměstnavatelů využívá stále více a zaměstnanci, kteří pracují výhradně v těchto pracovněprávních vztazích, nemají standardní úplnou sociální ochranu,“ zdůvodil již dříve změny ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka.
A tak se nově dohodáři dočkají například dovolené či příplatků za přesčasy a po určité odpracované době by měli dostat i nabídku na stálý pracovní poměr – přesněji pokud zaměstnavatel nabízel dohodáři práci v předchozím roce alespoň šest měsíců. Na takové místo nevzniká přímo ze zákona nárok, nicméně zaměstnavatel je povinen na žádost reagovat písemnou a odůvodněnou odpovědí.
„Na zaměstnavatele budou kladeny větší nároky i v tom, že musí stanovit zaměstnancům dopředu, nejpozději tři dny předem, rozvrh pracovní doby. To má vést k větší předvídatelnosti práce pro zaměstnance. V praxi to však bude patrně přinášet administrativní zátěž a snížení flexibility u různorodých méně formálních vztahů,“ míní právník a zakladatel webu Dostupnyadvokat.cz Ondřej Preuss.
S tím souhlasí ředitelka personální společnosti ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová, která toto ustanovení považuje za nešťastné. Další úpravy u dohodářů ale chválí. „Registrace dohod je v pořádku a věřím, že omezí možnosti jejich řetězení a zneužívání,“ tvrdí. Za legitimní považuje i nárok na dovolenou.
Dohodáři totiž podle novely budou mít nárok na dovolenou, pokud v daném kalendářním roce odpracují alespoň čtyřnásobek týdenní pracovní doby a současně jejich pracovněprávní vztah trval v daném roce nepřetržitě po dobu alespoň 28 kalendářních dní. Týdenní pracovní doba je přitom stanovena na 20 hodin týdně.
„Tedy odpracuje-li zaměstnanec v rámci DPP například jen 79 hodin v roce, právo na dovolenou mu nevznikne. Chyběl by mu den. Právo na dovolenou stejně tak nevznikne v případě jednorázových DPP,“ doplňuje mluvčí MPSV Eva Davidová. Se zavedením práva na dovolenou pro dohodáře se počítá od ledna 2024.
Dohodáři budou mít také právo na přestávky na jídlo a odpočinek, příplatky za noční práce a pracovní pohotovosti. „Pro zaměstnavatele tak již nebude tolik výhodné obsazovat víkendové a noční práce dohodáři, respektive se v mnohém jejich pracovní podmínky srovnají se zaměstnanci v běžném pracovním poměru,“ míní Preuss.
Na zaměstnance pracující na některou z dohod se nově budou vztahovat také veškerá ustanovení týkající se překážek v práci. Výpověď bude muset firma na žádost pracovníka odůvodnit.
Digitalizace doručování smluv a hlášená rodičovská
Méně formality a byrokracie v pracovněprávních vztazích by měla umožnit pružnější úprava doručování, kterou všichni oslovení experti chválí.
Pracovní smlouva a také dohody bude možné uzavřít elektronicky, například e-mailem. Elektronicky, například i do datové schránky, bude možné posílat všechny dokumenty, například i výpovědi, ovšem na základě souhlasu zaměstnance. Pokud zaměstnanec souhlas dá, bude platit fikce doručení elektronickou formou 15. den od odeslání, nepotvrdí-li zaměstnanec převzetí.
Novela také zpřísňuje povinnosti při vzniku pracovního poměru informovat zaměstnance o jeho právech a povinnostech. Nově tak musí zaměstnavatel zaměstnance informovat o:
- době trvání a podmínkách zkušební doby,
- postupu při rozvazování pracovního poměru a výpovědních dobách, včetně postupu při neplatném rozvázání pracovního poměru,
- poskytovaném odborném rozvoji zaměstnance,
- stanovené týdenní pracovní době,
- předpokládaném týdenním rozsahu pracovní doby,
- rozsahu práce přesčas a rozsahu minimálního nepřetržitého denního a týdenního odpočinku a délce přestávek na jídlo a oddech.
„Tyto informace musí zaměstnavatel poskytnout nejpozději do sedmi dnů od začátku pracovního poměru. Zvyšuje se tím výrazně právní jistota zaměstnance, který může ještě v rámci zkušební doby zvážit, zda mu nabízené podmínky vyhovují, či ne,“ říká Preuss.
Novela dává možnost zaměstnankyním s kratším úvazkem, který si vzaly kvůli péči o dítě, aby požádaly zpět o úvazek původní. Zaměstnavatel by jim měl vyhovět. Pokud ne, musí uvést jasný důvod, proč to nejde.
A ještě jedna povinnost, převážně pro ženy – pokud přecházejí z mateřské na rodičovskou dovolenou, budou muset napsat písemnou žádost o rodičovskou dovolenou, a to 30 dnů předem s uvedením plánované doby trvání.
„Novela zákoníku práce poměrně významně zvyšuje práva zaměstnanců. Tím ještě více prohlubuje administrativní pojetí českého pracovního poměru. Snaží se nicméně také o vstřícné kroky směrem ke slaďování pracovního a soukromého života. Reaguje na fenomén postcovidové doby, pro niž je typická práce z domova, a zpřesňuje v tomto ohledu nějaké dosavadní nejasnosti,“ shrnuje úpravy právník Preuss.
Pro zaměstnavatele to ale podle něj bude představovat alespoň zpočátku větší zátěž spojenou s novým nastavením podmínek, větším rozsahem jejich informační povinnosti a také jejich menší flexibilitou v pracovněprávních vztazích.
Jak ale experti upozorňují, ačkoliv je uzavřená gentlemanská dohoda, podle které by už k úpravám novely v legislativním řízení docházet nemělo, drobných změn se dokument ještě může dočkat. Připomínají tak první gentlemanskou dohodu u zákoníku práce už z roku 2019. Novela by měla být definitivně schválena nejpozději do jara s tím, že část začne platit už od července 2023, část od ledna příštího roku.
