Je to dobrý pokus, ale nevyužijeme to. Takto reaguje většina oslovených firem na novinku, která od února finančně zvýhodňuje zkrácené úvazky. Stěžují si hlavně na velkou administrativní zátěž. Stát si přitom od novely zákona sliboval, že odstrkované skupiny – tedy hlavně mladí lidé, matky s dětmi či starší pracovníci – dostanou na trhu práce větší šanci na uplatnění.
Od února platí novela zákona, která zvýhodňuje kratší úvazky v rozsahu osm až 30 hodin týdně, a to u pracovníků, kteří na trhu práce patří dlouhodobě k odstrkovaným skupinám. Jde konkrétně o:
- osoby starší 55 let,
- rodiče pečující o děti mladší 10 let,
- osoby pečující o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby,
- osoby se zdravotním postižením,
- osoby na rekvalifikaci,
- mladé lidi do 21 let.
Firmy za ně budou odvádět nižší sociální pojistné o pět procentních bodů, nově budou tedy platit 19,8 procenta místo dosavadních 24,8 procenta. Stát doufá, že to firmy namotivuje k tomu, aby nabídku zkrácených úvazků rozšířily.
Češi přitom mají o zkrácené úvazky zájem. Jejich nabídka ale byla doposud minimální. Podle údajům ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) nabízelo kratší úvazky jen šest procent tuzemských zaměstnavatelů. Průměr Evropské unie činí kolem 30 procent.
Odrazující podmínky
Nová pravidla ovšem vedle finanční úspory pro firmy mají řadu podmínek. A ty snahu ministerstva pomoci znevýhodněným skupinám komplikují.
Například zaměstnanec na zkrácený úvazek, u kterého bude chtít firma uplatnit nižší pojistné, nesmí mít mzdu vyšší než je 1,5násobek průměrné hrubé mzdy v Česku. Ta v loňském třetím čtvrtletí činila 39 858 korun.
Sleva také nebude poskytována automaticky, bude nutné o ni zažádat. Zaměstnavatel musí uplatněnou slevu oznámit sociální správě na předepsaném tiskopisu. A to nejpozději ve lhůtě pro podání přehledu za daný kalendářní měsíc, za který slevu uplatňuje.
Zároveň firma, která tyto „nové“ zkrácené úvazky nabídne, musí vést předepsanou evidenci o zaměstnancích, za které slevu na pojistném uplatňuje. V případě, že má pracovník více zaměstnavatelů, slevu může uplatnit jen jeden z nich.
Nižší pojistné nebude moc populární, tvrdí experti
„Snížení odvodů na sociální pojištění pro vybranou skupinu zaměstnanců se může jevit jako významná a s ohledem na současnou ekonomickou situaci i logická pomoc zaměstnavatelům,“ říká Roman Burnus z poradenské společnosti Grant Thornton. „Když si ale podrobně načtete kritéria a podmínky pomoci, zjistíte, že pomoc je ve skutečnosti spíše symbolická, jelikož se týká pouze omezené skupiny zaměstnanců a je vykoupená velkou byrokratickou zátěží,“ podotýká.
A uvádí příklad: Střední firma, která zaměstnává pět studentů a pět osob starších 55 let s průměrným platem ve výši 20 tisíc korun měsíčně, by při splnění všech podmínek a vyřízení všech žádostí měsíčně ušetřila 10 tisíc korun. Tedy tisíc korun u každého zaměstnance. Zároveň ale musí firma splnit podmínky, jejichž vyřízení může trvat i několik desítek hodin, které ji budou stát peníze.
„Mnoho klientů se na nás obrátilo s dotazy na tuto novelu. Po zjištění všech podmínek administrativní zátěže od záměru ustoupili. Vyhodnotili jsme proto, že pouze absolutní minimum firem bude snížení odvodů využívat,“ míní Burnus.
Podobný názor má Martin Jánský, generální ředitel personální společnosti Randstad. „Nová pravidla pro zkrácené úvazky jsou plná nepraktických podmínek, které zaměstnavatele velmi limitují a nejsou pro ně natolik motivující, aby tento typ úvazku začali nabízet ve velkém,“ domnívá se Jánský.
Podle něj jsou některé podmínky navíc obtížně dokazatelné – například pravidlo určující, že sleva na sociálním pojištění může být uplatněna pouze jednou, tedy pouze jedním zaměstnavatelem.
„Pokud chce stát podniky motivovat k nabízení zkrácených úvazků, měl by podmínky přizpůsobit tak, aby byly v praxi lépe aplikovatelné, a navíc nabídnout slevu vyšší než pět procent,“ tvrdí Jánský.
Podle něj by novela zákona o slevách na sociálním pojištění mohla na trh práce nalákat důchodce, rodiče s dětmi a handicapované pouze v případě, kdyby zaměstnavatel slevu promítl také do jejich odměn. Nyní se úleva týká pouze části pojistného, které odvádí zaměstnavatel. „Pokud tak neučiní, nebudou mít zaměstnanci možnost tuto změnu jakkoli zaznamenat,“ dodává Jánský.
Shovívavější k novele je Jiří Jemelka z poradenské společnosti JPF Czech. „Změny od 1. února 2023 přináší pro zaměstnavatele nové příležitosti. Pětiprocentní sleva na pojistném sice není nikterak závratná, ale bude i tak zajímavá,“ tvrdí Jemelka.
Podle něj začínají velké firmy ve světě propouštět a nebude trvat dlouho, než se tato vlna propouštění dostaví i k nám. „Podniky nebudou moci některým svým pracovníkům ani uchazečům nabídnout hlavní pracovní úvazky a touto úpravou získají nástroj, díky nimž mohou utvářet pracovní místa pružněji a snáze tak reagovat na potřeby vyplývající z výkyvů na trzích,“ tvrdí Jemelka.
Expert se domnívá, že se nabídka částečných úvazků zvýší hlavně u pozic, na kterých lidé nemusí mít vysokou kvalifikaci, nebo pak také v administrativě.
Jak novelu hodnotí samy firmy:
Aktuálně.cz zároveň oslovilo několik zaměstnavatelů s dotazem, zda se jim nové podmínky u zkrácených úvazků hodí a využijí je:
„Snahu státu motivovat zaměstnavatele v tomto směru vítáme, nicméně s ohledem na výši slevy a velkou administrativní zátěž nepředpokládáme výrazný dopad do naší praxe. Ve Skupině ČEZ nabízíme různé flexibilní formy pracovní doby včetně zkrácených úvazků již řadu let,“ uvedl Josef Lejček, ředitel útvaru personalistika energetické skupiny ČEZ.
Podobně reagoval mluvčí Masarykovy univerzity v Brně Radim Sajbot. „V rámci analýzy možného přínosu, zhodnocení administrativní zátěže při dokládání skutečností ze strany zaměstnanců a vyčíslení kalkulace možné slevy na sociálním pojištění se Masarykova univerzita rozhodla slevu uplatňovat v individuálních případech, kde půjde o skutečnou slevu, a nikoli nárůst nákladů z důvodu administrativní náročnosti,“ řekl Sajbot.
U výrobce dveří Solodoor se zvýhodněné kratší úvazky uplatní u čtyř zaměstnanců z více než dvou set. „Je to určitě zajímavá forma pomoci zaměstnavatelům, bohužel také administrativně náročná. Obávám se, že to není dostatečná motivace pro zaměstnavatele ve větší míře nabízet zkrácené úvazky. Sleva na pojistném by musela být výrazně vyšší, aby to bylo pro zaměstnavatele velké téma,“ uvedla Lena Geryková, personální ředitelka Solodooru.
Větší přínos vidí ve zvýhodnění zaměstnanců starších 55 let. „Jak populace stárne a silné ročníky se přibližují důchodovému věku, začíná se to jevit jako velmi důležité téma,“ dodává Geryková.
Ani Zdeněk Janovec, majitel společnosti Powerprint, není z podmínek u nových zkrácených úvazků nadšený: „Máme problém sehnat lidi obecně na jakoukoliv pozici a je jedno na jaký úvazek. Pokud si požádají o kratší úvazek, tak na to rádi přistoupíme a sleva na sociálním pojištění v tom nehraje žádnou roli. Kvůli slevě cíleně rozšiřovat nabídku nebudeme. Ocenili bychom nižší sociální štědrost státu obecně, aby lidi byli motivováni zaměstnání vůbec shánět,“ řekl Janovec.
Strohá byla ve vyjádření mluvčí Škoda Auto: „Tato úprava na nás z hlediska počtu zaměstnanců nemá žádný přímý dopad.“
Shovívavější byl v hodnocení „novinky“ Ondřej Luštinec z Vodafonu. „V České republice je podíl částečných pracovních úvazků na trhu jeden z nejnižších v Evropské unii. Pokud přijdou nová pravidla, která zkráceným úvazkům nějak prospějí, je to jen dobře,“ míní mluvčí operátora. Připomíná, že firma nabízí už dva roky veškerá pracovní místa na zkrácený úvazek a mezi zaměstnanci je o ně zájem.
Spokojená s novou úpravou je Petra Slabá, personální ředitelka OREA Hotels & Resorts. „Nová úprava je pro nás přínosná a výhodná a jsme rádi, že alespoň nějaký krok ke zvýhodnění byl učiněn. Díky snížení odvodů na sociálním pojištění za zaměstnavatele u vybraných skupin zaměstnanců pracujících na zkrácený úvazek pro nás bude výhodnější zkrácené úvazky nabízet,“ uvedla Slabá.
Doplnila, že sice k významnému rozšíření počtu zkrácených úvazků asi nedojde, ale díky finančnímu zvýhodnění se budou lépe přesvědčovat manažeři, aby do zkrácených úvazků šli.
