Evropská unie vynakládá obrovské prostředky na podporu zemědělství. Přestože podíl klesá, stále jde o jednu z největších položek jejího rozpočtu. Proč je Společná zemědělská politika (SZP) tak klíčová a jak ovlivňuje české farmáře i spotřebitele? Pojďme se podívat, kam tyto miliardy eur směřují a zda je to skutečně investice do budoucnosti.
Když rozpočet EU orá pole: Kolik a kam teče?
Představme si rozpočet Evropské unie jako velký dort, kde jeden z největších dílů – přibližně 27 % – patří zemědělství. Podle oficiálních dokumentů EU činí celkový rozpočet na rok 2025 199,44 miliardy eur, z čehož 53,8 miliardy míří na Společnou zemědělskou politiku (SZP). K tomu připočtěme dalších 56,7 miliardy na rozvoj venkova a přírodní zdroje. Proč takové sumy?
Historicky byla podpora zemědělství srdcem evropské integrace. V roce 2000 tvořila SZP téměř 45 % rozpočtu EU. Dnes je to méně, ale stále dost na to, aby se o tom vedly vášnivé debaty. Jde o potravinovou bezpečnost, stabilitu venkova, nebo jen o setrvačnost starých struktur?
SZP pod drobnohledem: Co to vlastně je a jak funguje?
Společná zemědělská politika, zkráceně SZP, je jedním z pilířů EU. Jejím cílem je zajistit, aby evropští farmáři mohli produkovat dostatek potravin, a přitom chránit životní prostředí a venkovské oblasti. Jak to funguje? SZP stojí na dvou nohách: první pilíř zahrnuje přímé platby zemědělcům za obhospodařování půdy a environmentální služby, druhý pilíř se zaměřuje na rozvoj venkova – tedy investice do infrastruktury či udržitelnosti. Podle dat z europa.eu je na období 2021–2027 vyčleněno na SZP celkem 387 miliard eur, z toho 291,1 miliardy na přímé platby a 95,5 miliardy na venkov.
Od roku 2023 navíc platí nový systém národních strategických plánů, který dává zemím větší volnost v tom, jak peníze rozdělí. V Česku, kde máme obdržet kolem 200 miliard korun (cca 8 miliard eur), se klade důraz na udržitelnost a podporu menších farmářů. Ale stačí to? Když se podíváme na čísla, české zemědělství zažívá těžké časy – hospodářský výsledek sektoru klesl z 22 miliard korun v roce 2022 na pouhých 8,7 miliardy v roce 2023 (data z czstat.cz). Bez dotací by mnozí farmáři zkrátka nepřežili.
Je to investice, nebo černá díra?
Téma SZP rozděluje společnost jako málo co. Na jedné straně stojí zemědělské organizace, jako je Agrární komora ČR nebo evropská COPA-COGECA, které tvrdí, že bez těchto peněz by evropské zemědělství zkolabovalo. Argumentují potravinovou bezpečností – zvlášť v době geopolitických krizí, jako je konflikt na Ukrajině – a nutností udržet venkov živý. A mají pravdu v tom, že bez dotací je české zemědělství hluboce ztrátové.
Na druhé straně slyšíme hlasy ekonomů, kteří kritizují neefektivitu systému. Přímé platby často končí u velkých agropodniků místo u malých farmářů, kteří je potřebují nejvíc. A co víc, ekologické organizace jako WWF nebo Hnutí DUHA bijí na poplach: intenzivní zemědělství podporované SZP ničí biodiverzitu a znečišťuje vody. Volají po větší podmíněnosti – tedy aby peníze dostali jen ti, kdo skutečně hospodaří udržitelně. Není to snad fér požadavek?
Česko
Pro české farmáře jsou dotace z EU doslova záchranným lanem. Přímé platby tvoří podstatnou část jejich příjmů a pomáhají stabilizovat sektor, který zaměstnává zhruba 98 tisíc lidí – i když od roku 2000 jich ubylo o 28,3 % (data z czstat.cz). Navíc peníze z druhého pilíře SZP pomáhají venkovu – ať už jde o opravy cest, nebo podporu místních projektů. Ale je tu i stinná stránka. Environmentální standardy, které EU tlačí skrze Zelenou dohodu, zvyšují náklady na produkci. A to se může projevit na cenách potravin, které platíme my všichni.
Když se podíváme na věk farmářů, zjistíme další výzvu. Průměrný věk v EU je 57 let, jen 12 % je mladších 40 let (data z europa.eu). Jak zajistit, aby se do zemědělství vraceli mladí? Dotace na vzdělávání a startovací programy jsou důležitým krokem, ale zdaleka ne dostatečným.
A co nás čeká? Debata o budoucnosti SZP po roce 2027 už teď rozdmýchává emoce. Evropská komise navrhuje sloučení fondů do jednoho „single fund“, což by mohlo přinést větší flexibilitu, ale také riziko ztráty jednotné politiky. Naopak Evropský parlament a některé státy, včetně Česka, volají po zachování současné struktury a navýšení rozpočtu kvůli inflaci. A pak je tu otázka třetího pilíře – zaměřeného čistě na ekologii. Bude to cesta, nebo jen další byrokratická zátěž?
Rozhodnutí, která padnou v příštích měsících, ovlivní nejen naše farmáře, ale i to, co si dáme na talíř a za kolik.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Josef Neštický
Zdroj info: europa.eu, czstat.cz, politico.eu, szif.cz
<
