Fenomén menších měst
Druhé pořadí v žebříčku i letos obhájila Praha, stejně tak se nezměnilo třetí místo, které připadlo Brandýsu nad Labem-Staré Boleslavi. Pětici nejlépe hodnocených míst z hlediska kvality života opět uzavírají jihomoravské Hustopeče a středočeské Černošice.
Autoři projektu podotýkají, že ačkoli se česká metropole a města v jejím blízkém okolí stále drží na prvních příčkách, jejich hodnocení spíše stagnuje, či dokonce klesá. „Naše data jasně ukazují na rostoucí trend menších měst s ucelenou občanskou infrastrukturou – školy, obchody, lékaři, spolky a podobně, ve kterých je nejlepší poměr kvality životy a životních nákladů,“ vysvětlují ve zprávě.
Největším skokanem roku se tentokrát stal Cheb, který si v žebříčku polepšil hned o 85 pozic, následovaly ho Karlovy Vary (o 54 pozic). Výrazný posun zaznamenala také Třebíč (o 45 pozic), Náměšť nad Oslavou (o 41 pozic) a Český Krumlov (o 40 pozic).
„Stále se zhoršující dostupnost bydlení ve velkých městech a jejich bezprostředním okolí otevírá prostor menším obcím, aby zabojovaly o mladé lidi. O ty, kteří chtějí zakládat rodiny ve vlastním bydlení za důstojné ceny a přitom žít ve městě, jež má dobrou občanskou vybavenost a nabídku dobré práce v dojezdové vzdálenosti,“ říká vedoucí partner projektu Obce v datech Jan Havránek. Podle něj nastává doba, kdy starostové mohou více než jindy ovlivnit dobrou strategií budoucnost svého města.
Fenomén růstu kvality života v menších městech podle autorů potvrzují například i Mariánské Lázně, které jsou letos dle výsledků jedničkou pro stěhování mladých lidí.
Naopak nejvíce si v porovnání s předchozím ročníkem žebříčku pohoršily západočeské Nýřany, a to o 68 pozic. Následuje Kostelec nad Orlicí (o 60 pozic) a také Jaroměř (o 56 pozic).
Změna pro příhraniční města
Poprvé za dobu existence žebříčku se také změnilo obsazení poslední příčky, kterou doteď držela moravskoslezská Orlová. Ta se nově posunula na předposlední místo a prohodila se tak s Karvinou.
„Jedná se o každoroční evergreen, kdy tato anketa dle našeho názoru o kvalitě života v obcích vypovídá zkresleně. Jsme přesvědčeni, že některé indexy jsou zavádějící a především jednotlivými obcemi neovlivnitelné,“ říká k výsledkům pro Aktuálně.cz tiskový mluvčí města Karviná Lukáš Hudeček.
Také Orlová v uplynulých ročnících patřila mezi kritiky žebříčku, vedení města rovněž nepovažovalo data pro srovnání obcí za relevantní. „Některé indexy s velmi vysokou váhou hodnocení nemůže místní samospráva zásadně ovlivnit – například index znečištění ovzduší či průměrnou délku života,“ uvedla loni pro Aktuálně.cz starostka Orlové Lenka Brzyszkowská.
Na základě dlouhodobého tlaku právě ze strany příhraničních měst letos autoři přišli s úpravou hodnocení. Nově do indexů supermarketů a pracovních nabídek zahrnuli i data za Německo, Polsko, Rakousko a Slovensko, tedy země, kam lidé u hranic často jezdí za zaměstnáním a nákupy. Ke každému příhraničnímu městu v Česku byla přiřazena zahraniční města v celkové dojezdové vzdálenosti do 75 kilometrů.
„V případě indexu nabídek pracovních míst na pracovním portálu jsme pro každou sousední zemi vybrali odpovídající alternativu portálu a celkový počet nabídek rozšířili o možnosti zaměstnání v zahraničí. V případě indexu supermarketů jsme k celkovému počtu dostupných supermarketů na území Česka připočítali i supermarkety v dojezdové vzdálenosti v zahraničí,“ vysvětlují úpravu v hodnocení autoři žebříčku. Právě i díky ní některá města poskočila v celkovém umístění nahoru.
Schopnost využít sousední trh přitom může být podle autorů pro kvalitu života lidí v příhraničních oblastech klíčová. „Nechceme-li, aby se oblasti Sudet dále vylidňovaly, je nezbytné přijmout opatření, která život v pohraničí zatraktivní. Právě komplexní propojení se sousedním státem – dopravní dostupnost, jazyková vybavenost i kulturní a sociální kontakty – je další pól možného růstu a oživení příhraničí,“ doplňuje Filip Neterda, partner projektu Obce v datech, který to označuje za velkou výzvu pro české politiky.
