Zdražování jídla nemá konkrétního viníka. Antimonopolní úřad prověřil ceny potravin

„Experimenty s cenovou regulací u potravin ukázaly, že ve výsledku vedou naopak v většímu růstu cen pro spotřebitele, protože dodavatelé dávají přednost vývozu před sycením domácího trhu,“ uvedl Mlsna.

Antimonopolní úřad se tvorbou cen u mléka, másla, vajec, mouky a kuřecího masa začal zabývat z vlastního rozhodnutí poté, co ceny potravin loni na podzim začaly rychle růst. Sledoval vývoj cen od roku 2018 s ohledem na pět zlomových dat, které mohly mít na růst cen vliv – jako byla začátek energetické krize nebo začátek války na Ukrajině. Ve zvláštním šetření se věnuje vývoji ceny cukru.

Podnět k antimonopolnímu úřadu rovněž podal kvůli cenám cukru nebo vajec ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Ministr na vysoké ceny potravin v řetězcích několikrát upozorňoval a kritizoval hlavně obchodní řetězce a často mluvil o tom, že na růstu inflace a ekonomické situaci v Česku vydělávají. Chování obchodníku podle něj naznačovalo, že zneužívají své dominance na trhu.

Úřad oslovil jako součást zjišťování více než 200 firem ze všech částí řetězce a přes 14 oborových svazů.

Podle prezentovaných závěrů je u všech pěti komodit nejvyšší marže ve výrobně obchodním řetězci na straně prvovýrobců, rostoucí ceny vstupů, tedy například energií nebo dopravy, ale do vlastní marže promítly všechny části řetězce.

Tam, kde má řetězec tři stupně, jako například u mléka, tak zákazník zaplatí v konečné ceně zvýšení energií třikrát. Ceny všech pěti komodit na trhu kopírovaly růst ceny základní suroviny.

Redakce Aktuálně.cz na základě dat českých statistiků rovněž srovnala, jak se za poslední rok změnily ceny potravin u zemědělců, zpracovatelů i prodejců.

Ministr: Že na obchodníky posílám „Nekulovo komando“? Ať si dají většího majzla