Obavy klientů z dopadů války na Ukrajině položily krátce po jejím vypuknutí odnož ruské banky Sberbank. Událost, jakou české bankovnictví nezažilo nejméně dvě desetiletí, přešla v nejistotu – dlouho nebylo jasné, kolik peněz se pro věřitele zkrachovalého peněžního ústavu podaří zachránit. Odhady oscilovaly od nuly po sto procent. Vše nyní spěje ke zdaru.
Podle insolvenční správkyně banky Jiřiny Lužové věřitelé dostanou zpět celé své vklady ještě letos. To z případu dělá nejúspěšnější insolvenci v historii Česka.
V dubnu se většina klientů české větve Sberbank stala klienty České spořitelny. O jak významný milník jde a jak bude insolvenční řízení Sberbank pokračovat?
Nacházíme se v etapě, kdy byla vypořádána nejdůležitější smlouva o prodeji portfolia dobrých úvěrů v ceně převyšující 41 miliard korun. S Českou spořitelnou jsme ji podepsali v závěru loňského roku, portfolio jí bylo předáno na konci dubna. Sberbank CZ zároveň uzavřela veškeré účty těchto klientů. Aktuálně řešíme další velkou záležitost – připravujeme přezkum pohledávek. Očekávám, že řízení se uskuteční v první polovině července, budeme v něm přezkoumávat pohledávky více než 13 tisíc klientů.
Jaký další majetek ve Sberbank CZ ještě je?
Zbývá několik úvěrových portfolií. Prvním je portfolio úvěrů v selhání, takzvaná špatná banka. K prodeji se nabízí ve výběrovém řízení a zájemci mohou podávat nabídky do 16. června. Poté se na věřitelském výboru vyhodnotí a nejdéle 30. června by mělo být jasno, kdo vyhrál. A pak nás ještě čeká odprodej zbylé části poskytnutých úvěrů, které nebyly prodány České spořitelně.
Balíček dobrých úvěrů, který koupila, se tvořil loni ke konci července a byli do něj zahrnuti jen klienti, u nichž nebyl problém se splácením. Byla ale i řada takových, kteří v té době nespláceli, až později pochopili situaci a začali opět splácet. Tyto klienty jsme tedy nezařadili do portfolia prodaného České spořitelně, ale ani do „špatné“ banky, kde by je mohla získat nějaká firma specializující se na vymáhání pohledávek. Tak vznikl malý třetí balíček úvěrových klientů v hodnotě asi 200 milionů korun, který budeme prodávat samostatně.
Zmínila jste se o balíčku nesplácených úvěrů. Proč by je vlastně měl někdo chtít kupovat?
O toto portfolio mají zájem hlavně firmy, které se specializují na vymáhání pohledávek. Zajímavé je pro ně v tom, že když klient přestane svůj úvěr splácet, začne mu nabíhat úrok z prodlení. Tím se pohledávka zvětšuje. Když ale tyto společnosti pohledávky po splatnosti kupují, nenabídnou za ně tak vysokou cenu, jako je nominální hodnota pohledávek. Díky těmto rozdílům pak mohou nakonec vymoci více peněz, než kolik za pohledávky zaplatily.
Jakou hodnotu podle vás špatná banka má?
Původní nominální hodnota byla zhruba 2,1 miliardy korun. Ta se nicméně v průběhu prodejního procesu podsnížila přibližně na 1,3 miliardy, a to zejména proto, že řada klientů úvěry doplatila, případně jsme přistoupili k individuálnímu prodeji některých pohledávek.
Má Sberbank v Česku ještě nějaký fyzický majetek, například nemovitosti?
Vlastní dvě patra v brněnském M‑Paláci, kde sídlila centrála banky. Měla by se v budoucnu prodat. Zbývá ještě velké množství movitého majetku, zejména stolů a židlí z poboček a centrály banky, a také IT techniky. Ještě v květnu chceme na věřitelském výboru projednat, zda by souhlasil s prodejem. Cena ale nebude nijak závratná.
Dá se už odhadnout, jak velké by mohlo být uspokojení věřitelů, až všechny tyto transakce doběhnou?
Vidím to tak, že i nezajištění věřitelé ve třetí skupině by měli dostat téměř sto procent svých pohledávek. Sberbank byla před vypuknutím konfliktu na Ukrajině jednou z deseti nejlepších bank v Česku. Měla podmínky k tomu, aby tady fungovala další desítky let. Jenže kvůli mimořádné geopolitické situaci klienti předvedli učebnicový příklad runu na banku. Její matka Sberbank Europe, stejně jako Sberbank Russia odmítly finančně pomoci a prudký odliv klientských vkladů překlenout, takže nebylo možné její situaci řešit jinak než likvidací.
Na začátku experti očekávali, že o insolvenci Sberbank budeme slýchat dlouhé roky. Teď se zdá, že po dvou letech, což je snad nejkratší možný termín, dostanou věřitelé zpět prakticky všechny své peníze. Jak se to povedlo?
Řekla bych, že Sberbank CZ a její věřitelé měli vlastně štěstí v neštěstí. Management banky přistoupil ještě předtím, než ČNB odebrala Sberbank CZ oprávnění poskytovat bankovní služby, k situaci velmi odpovědně. Udělal všechno pro to, aby banku udržel v chodu, aby z ní nezmizely peníze. Okamžitě došli k tomu, že musí začít propouštět zaměstnance, aby minimalizovali budoucí náklady. Přesto nelze říci, že insolvence byla naprosto bezproblémová. Komplikací byly například americké sankce vůči Rusku.
O co konkrétně šlo?
Sberbank byla jako ruská banka na americkém sankčním seznamu. Poté co jsem byla na začátku loňského května ustanovena likvidátorkou banky, jsem zjistila, že pokud se mi nepodaří vyjednat ve Washingtonu pro Sberbank CZ výjimku, nebude mimo jiné smět od 12. července 2022 používat naprosto žádné IT systémy. V první fázi jsem si ani nedokázala představit, jak zásadní by to mělo na průběh likvidace dopad.
Znamenalo by to například, že bychom dále nemohli používat účetní programy. Řeknete si: „Nic se neděje, povedeme účetnictví v excelových tabulkách.“ Jenže pak vám dojde, že Excel je také americký produkt – poskytuje ho Microsoft. Takže nakonec by opravdu nezbylo nic víc než tužka a papír. Jenže pracovat tímto způsobem by u banky s více než sto tisíci klienty nebylo vůbec možné. Takže bylo jasné, že musíme výjimku získat. Americkým úřadům jsme předložili jasný plán, co bude se Sberbank CZ a jejím majetkem dál. Proto byl i rychlý prodej úvěrového portfolia České spořitelně tak důležitý. Bez něj bychom výjimku získávali velmi obtížně.
Kolik peněz měli v české Sberbank Rusové?
Pro sankcionované klienty jsme nakonec odkládali pouze pět milionů korun, takže v podstatě téměř nic z celkového objemu peněz v bance. Drtivou většinu klientů tvořili čeští občané a české firmy.
Bez ohledu na sankce – jak obtížné je prodávat majetek banky v likvidaci?
Takový obchod má vždy úskalí. Nejenže je potřeba prodat majetek za 100 procent jeho hodnoty, ale kupující také musí mít jistotu, že ten obchod později nikdo nezpochybní. A to v likvidaci nikdy s jistotou nevíte. Po dvou letech se například může ukázat, že prvotní kalkulace na uspokojení věřitelů ze sta procent byla chybná a v důsledku toho banka stejně nakonec skončí v insolvenci.
Kdokoliv z věřitelů pak může chtít po insolvenčním správci, aby prokázal, že jeho postup byl správný. A může se stát, že soud označí prodej za neúčinný a celá transakce se vrátí na začátek. To myslím žádný ze zájemců o Sberbank CZ nechtěl riskovat. Přestože se nám hned v prvním výběrovém řízení na začátku likvidace přihlásily Česká spořitelna a ČSOB, která měla zájem o hypotéky Sberbank CZ, nakonec závaznou nabídku nepředložily. Následné schůzky ukázaly, že problémem byla právě zmíněná nejistota.
Jak se tedy podařilo, že Česká spořitelna velkou část klientů Sberbank odkoupila?
Když banka spadla do insolvence, podařilo se mi přesvědčit věřitele, že rychlý prodej je nejlepší možné řešení. Aktiva jsme rozdělili na dobrá a špatná, podařilo se nám uklidnit trh. Česká spořitelna v dalším výběrovém řízení nabídla za portfolio v hodnotě převyšující 47 miliard korun částku zhruba 41 miliard. To znamenalo slevu nějakých 13 procent, což se zdálo dobré. Spořitelna ale přidala spoustu podmínek. Když jsme si s poradci nabídku přečetli, v první chvíli jsme ji považovali za neakceptovatelnou.
Co vám nejvíc vadilo?
Jednou z nejzávažnějších podmínek bylo, že budu provozovat Sberbank CZ dál až do uplynutí tří měsíců od podepsání kupní smlouvy. Tak dlouho mohou věřitelé podle zákona podávat žaloby na neplatnost smlouvy. Že nikdo nebude zpochybňovat říjnovou schůzi věřitelů včetně volby věřitelského výboru, se také zdálo nesplnitelné. Později se mi ale i kvůli hrozbě sankcí podařilo přesvědčit věřitele i poradce, že jiná cesta není.
Nakonec bylo dobře, že jsem další tři měsíce prodávanou část banky provozovala. Za tu dobu jsme inkasovali řádné i mimořádné splátky úvěrů a ty daly dohromady 13 procent hodnoty celého prodávaného portfolia, tedy vlastně ten rozdíl mezi nominální hodnotou a částkou, kterou za něj nabídla Česká spořitelna. Díky tomu bude uspokojení věřitelů takřka stoprocentní.
Kdy věřitelé dostanou své peníze?
Do Vánoc bychom chtěli rozdělit kolem 95 procent hodnoty pohledávek. V té chvíli by tedy měli věřitelé dostat všechny peníze, které do Sberbank vložili. Abych to vysvětlila: každá pohledávka se skládá z vlastního vkladu a úročení až do okamžiku úpadku. A v tomto případě věřitelé, kteří si zesplatnili pohledávky, dostanou celý svůj vklad hned při prvním rozvrhu. Dlužit budeme úroky, i když na ty patrně peníze taky nakonec budou. Ale hned je vyplatit nemůžeme, protože ještě nevíme, kolik budeme muset doplatit po ukončení incidenčních sporů. Teprve po tomto přezkumu, patrně na jaře příštího roku, bychom to chtěli celé uzavřít a vyplatit věřitelům zbytek.
je česká advokátka a insolvenční správkyně se zvláštním povolením, díky němuž může vést insolvence největších společností v Česku. V advokacii a konkurzním právu působí od poloviny 90. let. Práci insolvenčního správce vykonávala například v případě krachu státního podniku Vojenské stavby. Věnuje se také krizovému managementu či odkupu pohledávek za problémovými firmami. Má vlastní advokátní kancelář s týmem čítajícím přes deset lidí.
Foto: Lukáš Bíba
