Americký prezident Donald Trump oznámil, že trvale pozastaví přijímání migrantů ze všech zemí třetího světa. Rozhodnutí přišlo krátce poté, co ve Washingtonu zemřela dvacetiletá gardistka Sarah Beckstromová, postřelená mužem afghánského původu. Trump zároveň slibuje konec federálních dávek pro neobčany a deportace milionů lidí. Jde o další krok v nejtvrdší migrační politice za poslední dekády.
Když se tragédie stane politickým katalyzátorem
Střelba poblíž Bílého domu 26. listopadu měla okamžité důsledky. Útočník, devětadvacetiletý Afghánec, který v minulosti spolupracoval s americkou armádou a CIA v boji proti Tálibánu, postřelil dva příslušníky Národní gardy. Sarah Beckstromová zemřela, její kolega Andrew Wolfe stále bojuje o život.
Trump reagoval během hodin. Na své síti Truth Social napsal: „Permanentně pozastavím migraci ze všech zemí třetího světa, aby se mohl americký systém plně zotavit.“ Administrativa zároveň zastavila zpracovávání žádostí o imigraci občanů Afghánistánu – tedy země, odkud pocházel útočník přesídlený do USA v roce 2021 za vlády Joea Bidena.
Afghánec, kterého Amerika přijala jako spojence, se stal záminkou pro radikální omezení migrace z celého rozvojového světa. Ironie je to hořká.
Co přesně Trump plánuje
Od ledna 2025, kdy nastoupil do druhého funkčního období, zavádí Trumpova administrativa sérii exekutivních nařízení zaměřených na zpřísnění imigrační politiky. Na hranici s Mexikem vyhlásil stav nouze a nasadil armádu – počet nelegálních překročení hranic dramaticky poklesl.
V říjnu Bílý dům oznámil, že v následujících dvanácti měsících přijme maximálně 7500 uprchlíků. Oproti loňsku, kdy Biden stanovil limit na 125 000, jde o propad o 94 procent. Nyní Trump přidává další vrstvu: zastavení migrace ze zemí třetího světa, konec federálních dávek pro neobčany a deportace „milionů lidí“, které podle něj nelegálně přijal Biden.
Deportace se mají týkat nejen těch, kdo překročili hranice bez dokumentů, ale i cizinců závislých na podpoře úřadů, představujících veřejné nebezpečí nebo – jak to Trump formuloval – „nekompatibilních se západní civilizací“.
Když se ekonomika střetne s ideologií
Trumpova rétorika má podporu části americké veřejnosti, která vnímá migraci jako bezpečnostní hrozbu. Konkrétní kroky ale naráží na odpor komunit, v nichž migranti žijí. Velká část z nich je v USA už léta, platí daně a vykonává práce, o něž jiní nemají zájem – typicky v zemědělství nebo stavebnictví.
Podle odhadů žije ve Spojených státech přes jedenáct milionů lidí bez potřebných dokumentů. Mnozí z nich jsou ekonomicky aktivní a přispívají do systému. Jejich masová deportace by mohla mít paradoxní efekt: místo „zotavení amerického systému“ by mohla způsobit nedostatek pracovních sil v klíčových odvětvích.
Trumpova administrativa přitom neomezuje jen migraci. S Evropskou unií nedávno uzavřela dohodu o celním stropu 15 procent na většinu zboží – další krok v politice „Amerika na prvním místě“, která představuje výzvu nejen pro americkou ekonomiku, ale i pro globální obchodní vztahy.
Co z toho plyne?
Trump staví svou druhou prezidentskou éru na tvrdé linii vůči migraci. Tragédie ve Washingtonu mu poskytla politický kapitál k dalšímu zpřísnění. Otázkou zůstává, zda permanentní pozastavení migrace ze zemí třetího světa skutečně povede k „zotavení systému“, nebo zda vytvoří nové problémy – ekonomické, diplomatické i humanitární.
Amerika možná uzavírá dveře, ale co udělá s těmi, kdo už jsou uvnitř? A co s odvětvími, která na jejich práci závisejí?
Zdroj info: ČTK
Autor: Josef Neštický
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
<
