Státní rozpočet skončil v dubnu ve schodku 200 miliard korun, je to nejhlubší dubnový deficit od vzniku Česka. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Loni ke konci dubna činil schodek 100,1 miliardy korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční prohloubení schodku způsobily rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií či státní investice.
Rozpočtové příjmy za první čtyři měsíce roku dosáhly 533,9 miliardy korun, meziročně vzrostly o 11,4 procenta. Výdaje dosáhly 733,9 miliardy korun, proti loňsku narostly o 26,7 procenta.
„Očekávám, že nejpozději od poloviny roku se hospodaření státu výrazně zlepší díky dodatečným příjmům z dividend, evropských fondů a příjmům z neočekávaných zisků. Vláda také finalizuje jednání o konsolidačních úsporných opatřeních, z nichž mnohé bude možné aplikovat již na zlepšení vývoje letošního hospodaření,“ uvedl Stanjura v tiskové zprávě.
K příjmům státního rozpočtu nejvíc přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 222,5 miliardy korun, o deset procent víc než loni. Z daně z přidané hodnoty šlo do státního rozpočtu 117,5 miliardy korun, o 8,1 procenta víc než loni. Ze spotřební daně rozpočet inkasoval 43,4 miliardy korun, meziročně to znamená pokles o 7,4 procenta. Na dani z příjmu fyzických osob šlo do rozpočtu 38 miliard korun, meziročně o 32 procent víc. Daň z příjmu právnických osob vynesla 37,6 miliardy korun, o 21,3 procenta víc než loni.
V mimořádných příjmových opatřeních vybral stát zatím 8,5 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny. Inkaso z daně z neočekávaného zisku, kterou jsou zatíženy energetické a petrochemické společnosti a některé banky, se zatím v rozpočtu neprojevilo, splatná je až později v letošním roce.
Na výdajové straně rozpočtu rostly zejména sociální dávky. Stát na nich vyplatil 288,5 miliardy korun, o 17,3 procenta víc než loni. Důchody tvořily 225,9 miliardy korun z této částky, meziročně se jejich objem zvýšil o 19,9 procenta. Téměř na trojnásobek se zvýšily transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny, dosáhly 52,3 miliardy korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostly o 150 procent na 23,1 miliardy korun.
Výrazný meziroční růst vykázaly kapitálové výdaje, které činily 52,7 miliardy korun, o 84,6 procenta víc než loni. Z toho na financování dopravní infrastruktury směřovalo 18,9 miliardy korun, na zajištění programu Nová zelená úsporám 8,9 miliardy korun.
Na celý letošní rok stát plánuje hospodařit s příjmy 1,93 bilionu korun a výdaji 2,22 bilionu korun. Deficit by měl být 295 miliard korun. Loni skončil rozpočet ve schodku 360,4 miliardy korun.
