Knih, které alespoň z části napsala umělá inteligence, na trhu rychle přibývá. Například největší e-shop světa Amazon má těch „přiznaných“ v nabídce už kolem dvou stovek. Skutečný počet autorů robotů ale může být ještě vyšší. Lidé přitom schopnost umělé inteligence využívají jako pohodlný přivýdělek. Za roboty berou zisk a zákon této díře na trhu z pohledu autorství zatím nijak nebrání.
Ještě nedávno o vydání své vlastní knihy Američan Brett Schickler jenom snil. Poté, co narazil na technologii ChatGPT od společnosti OpenAI, se ovšem jeho sny proměnily v realitu. „Myšlenka napsat knihu se konečně stala možná,“ cituje agentura Reuters obchodního zástupce z New Yorku.
Během několika hodin vznikla třicetistránková edukativní kniha pro děti, která jim skrze hlavní charakter – veverku Sammy – přibližuje, jak šetřit peníze a investovat. Svou knihu začal Schickler nabízet na Amazonu za necelé tři dolary (zhruba 65 korun) jako e-book či za deset dolarů (zhruba 220 korun) v tištěné verzi. Na konci února si Američan stačil vydělat kolem 100 dolarů (přibližně 2200 korun). A přestože to není mnoho, stačí to podle něj k tomu, aby tvořil další díla. Podle některých tvůrců je možné jich vytvořit na 300 ročně.
„Viděl jsem, jak si na tom lidé postavili celou svou kariéru,“ doplnil Schickler. Podobných autorů je skutečně více, na Amazonu lze v současnosti najít přes 200 e-booků, které mají ChatGPT jako autora či spoluautora. A počet se podle agentury Reuters každým dnem zvyšuje.
Nejčastěji se jedná o manuály a návody, jak ChatGPT používat, ale lze zde najít třeba i poetickou sbírku, zmíněnou literaturu pro děti či romantickou novelu. Kvůli neochotě mnoha autorů prozradit, že pro napsání svého díla využili umělou inteligenci, je nicméně téměř nemožné získat úplný přehled o tom, kolik knih bylo takto skutečně vytvořeno.
ChatGPT je chatovací aplikace, která je trénovaná pomocí velkého množství textových dat a skrze algoritmy je schopna odpovídat na nejrůznější otázky, tvořit dlouhé texty, jako například eseje, prezentace, či počítá matematické úkoly.
Někteří spisovatelé se proto obávají, že je umělá inteligence může připravit o práci. To si myslí i Mary Rasenbergerová, výkonná ředitelka amerického Sdružení autorů. „Je to něco, čeho se musíme opravdu obávat, tyto knihy zaplaví trh a mnoho autorů přijde o práci,“ podotýká.
Její slova potvrzuje Frank White, který za den vytvořil 119 stránkovou novelu s názvem Galactic Pimp: Vol. 1. Ta pojednává o mimozemských skupinách ve vzdálené galaxii, jež válčí o nevěstinec s lidským personálem. „Myslím, že do pěti let bude pravděpodobně 50 procent knih napsáno stejnou technikou, kterou jsem právě popsal. Je to budoucnost a tento druh technologie přijde i do kin a filmové tvorby. Romány jsou jen první fází,“ říká White v 15 minutovém videu na internetové platformě YouTube, kde popisuje, jak jeho dílo vzniklo.
Na to, zda by se spisovatelé měli bát o svou práci, se redakce Aktuálně.cz zeptala i samotného ChatGPT. Umělá inteligence s katastrofickými scénáři nesouhlasí, jisté oslabení role spisovatelů ovšem připouští.
„Je pravděpodobné, že umělá inteligence bude hrát významnou roli v tvorbě literatury v budoucnosti, ale neznamená to nutně, že převezme práci spisovatelům a autorům knih,“ uklidňuje ChatGPT. Veškerá technologie, kterou tato umělá inteligence ovládá, podle ní nemůže nahradit lidskou kreativitu a empatii, které jsou pro tvorbu kvalitní literatury nezbytné.
Právo je pozadu
Stejně jako mnoho moderních technologií i umělá inteligence předběhla právní úpravu většiny států, které budou muset hledat cestu, jak dynamicky rostoucí trh regulovat. V mnoha případech se tak bude rozhodovat spíše u soudu. „Prozatím nepanuje obecná shoda na právní povaze obsahu vytvořeného pomocí umělé inteligence,“ potvrzuje advokát Tomáš Havelka z advokátní kanceláře Havel & Partners.
Dodává, že podle některých názorů by autorství vzniklého obsahu mělo patřit společnosti, tedy tvůrci služby, která obsah vytváří. Dle jiných názorů je autorem zadavatel pokynu. „Taktéž se objevují názory, že obsah vznikl na základě data setů, proto by mělo autorství náležet osobě, která vytvořila předmětný data set, ze kterého vygenerovaný obsah vychází,“ pokračuje Havelka.
Dodává, že se také setkal s názory, že by se autorské právo na obsah vytvořený umělou inteligencí vztahovat vůbec nemělo.
Jako autor pouze člověk
Právní úprava České republiky mluví jasně – autorem může být pouze fyzická osoba, která autorské dílo vytvořila svou vlastní jedinečnou tvůrčí činností. „Tedy pokud by člověk zadal chatbotu pouze pokyn ‚napiš knihu odehrávající se ve fantasy světě s elfy a kouzelníky‘, nebude se z pohledu českého práva s největší pravděpodobností jednat o autorské dílo,“ uvádí Havelka.
To však podle něj neznamená, že by člověk při tvorbě autorských děl nemohl využívat automatizované nástroje. Je však důležité, aby tyto stroje daná osoba řídila a vedla „tvůrčím způsobem“.
Podobný autorský zákon, jako je ten v Česku, převažuje ve většině členských států Evropské unie. Například ve Velké Británii však existuje zákon, který pracuje s pojmem „počítačem vytvořená díla“. Ta přiznává autorství té fyzické osobě, která udělala nezbytné kroky pro vytvoření díla.
O aplikaci ChatGPT se v současnosti často mluví také ve spojitosti se školstvím. Umělá inteligence umí učitelům pomoci vytvořit test pro studenty, navrhnout plán výukové hodiny či vytvořit podklady pro debatu na nejrůznější témata. Technologie se však může obrátit i proti nim. Studenti totiž mohou aplikaci využít pro napsání úkolu či eseje. „V takovém případě žák nemusí splnit požadavky na řádné dokončení studia,“ uzavírá Havelka.
