Takzvaná lednicová slepota se často týká potravin, které jsou již připravené ke konzumaci, ale v porovnání s dalším obsahem lednice jsou méně přitažlivé či špatně uložené. Přehlížené jsou na policích v lednici tak dlouho, až se zkazí a je nutné je vyhodit. Tento fenomén označilo v aktuálním průzkumu společnosti IPSOS pro společnost Hellmann’s jako problém přes 65 procent lidí. Nejčastěji vyhazují potraviny kvůli jejich zápachu či špatnému vzhledu, jde zejména o ovoce a zeleninu, ale také uzeniny, mléčné výrobky a mléko nebo maso.
Snaha lidí jídlem neplýtvat se ovšem podle průzkumu zvyšuje. Zatímco v roce 2019 tvrdilo celkem 14 procent dotázaných, že jídlo z lednice nikdy nevyhodili, teď už je to téměř pětina. Zároveň přes 80 procent respondentů letos uvedlo, že obecně jidlo nevyhazují nikdy, případně pouze zřídka.
Stále více lidí se také učí rozlišovat mezi termíny datum minimální trvanlivosti a datum spotřeby. Zatímco v prvním případě se jedná o označení většinou trvanlivých potravin, které se rychle nekazí, ale po skončení data už výrobce negarantuje chuť či výživovou hodnotu, v druhém případě se jedná o označení, kdy skutečně jídlo rychle podléhají zkáze. Takto prošlé potraviny už mohou být spojené i s určitými zdravotními nepříjemnostmi. Řeč je hlavně o chlazených výrobcích, mase či rybách.
Počet lidí, kteří se nenechají odradit datem minimální trvanlivosti a jídlo konzumují i poté, vzrostl mezi lety 2019 a 2023 ze 75 na 82 procent. V případě data spotřeby jde dokonce o nárůst z 54 na 65 procent.
Podle iniciativy Zachraň jídlo končí globálně v koši až třetina celé potravinové produkce. A špatně uložené jídlo může v rodinném rozpočtu způsobit nemalé ztráty. Které potraviny patří do šuplíků, které do přihrádek či poliček a které v lednici být vůbec nemusí, ukazuje naše grafika. Ta vznikla na základě údajů, jež redakci poskytla společnost Tesco.
Rady pro správné skladování
• Jak je to s vlhkostí a uspořádáním věcí v ledničce?
Správné ukládání potravin se řídí podle vlhkosti v chladničce. Čím výše je police posazena, tím nižší je v ní vlhkost. Proto se do dolních přihrádek dávají věci, kterým hrozí vysušení – ovoce a zelenina. Před ukládáním je nemyjte, s tím počkejte až na moment těsně před jídlem. Do lednice můžete dávat jablka, hrušky, hroznové víno nebo různé lesní či zahradní ovoce, jako jsou jahody, borůvky a maliny. Ze zeleniny do ledničky ukládejte listovou a košťálovou zeleninu, včetně ředkviček.
• Kam umístit cibuli, brambory nebo citrusy?
Cibule, česnek ani brambory či dýně do lednice nepatří. Všechny se hodí spíše do spíže nebo sklepa. Rajčata, lilek, papriku, okurku nebo zázvor také raději uchovávejte v pokojové teplotě. Co se týče ovoce, nedávejte do lednice citrusy, melouny, banány, ale ani mango či ananas.
• Kam patří rychle se kazící potraviny?
Nad nejnižší poličku s ovocem a zeleninou patří rychle se kazící potraviny jako například syrové maso, ryby nebo drůbež. Takové maso by mělo být vždy uzavřené v obale, i kdyby to měla být plastová krabička, hlavně aby nedošlo ke kontaminaci níže uloženého ovoce a zeleniny.
• Kde uskladnit mléčné výrobky nebo salámy?
Potraviny určené k okamžité spotřebě patří nad maso. Mohou to být masné výrobky, jako jsou šunky a salámy, zabalené v papírovém obale, mléčné výrobky, jako například sýry, tvarohy a jogurty, ale i nedojedené zbytky pokrmů nebo dorty a jiné zákusky. Pokud má vaše lednice více polic, skladujte masné výrobky, mléčné výrobky a zbytky separátně. Pokud však máte menší lednici, využijte plastových krabiček k oddělení masných a mléčných výrobků. Zabráníte tak nejen kontaminaci chutí a vůní, ale i rychlejšímu kažení.
• Co patří do dveří lednice?
Dveře ledničky poskytují další prostor pro skladování, ale zde se už tak často nechybuje díky specifickým rozměrům každého oddělení. Dolů do přihrádky se dává mléko, džusy, minerálky, pivo nebo víno. Do přihrádek ve středu pak můžete umístit dresinky a dokonce i již otevřené pomazánky nebo máslo. Na úplném vrcholu se pak nachází místo na vejce.
• Co když něco ve výčtu chybí?
Je docela možné, že se takový výrobek do lednice dávat nemusí a uspoří tak spoustu místa pro potraviny, které chlad skutečně potřebují. Lednička se totiž nesmí přeplňovat, chladný vzduch by měl kolem potravin cirkulovat. Do lednice se nemusejí dávat například konzervy (masové i zeleninové), zavařeniny a marmelády, med, kečupy, hořčice, paštiky, káva, olivový olej či čokoláda.
Pokud jsou však marmelády, kompoty či zavařeniny otevřené, do ledničky patří, a to do horních pater či do střední police ve dveřích. Také načaté konzervy (např. rybičky) na vzduchu dlouho nevydrží a měly by se dát do ledničky. Tady však pozor: kov totiž na vzduchu oxiduje a dává obsahu konzervy špatnou příchuť, je proto dobré obsah konzervy přesunout na talíř či do krabičky.
Hořčice i kečup naopak mohou být mimo ledničku i po otevření. Obsažený ocet totiž zajišťuje jejich dobrou konzervaci. Nicméně konkrétní výrobek může mít složení odlišné, a proto je důležité číst informace na etiketě. Výrobce na etiketu zpravidla uvádí, zda má být po otevření výrobek skladován v chladu, nebo ne. Výrobce také na etiketě může uvést, jak dlouho můžete výrobek po otevření konzumovat, tato lhůta je vždy kratší než datum spotřeby (datum použitelnosti) nebo datum minimální trvanlivosti u neotevřeného výrobku.
Vysvětlení pojmů
• Datum použitelnosti (DP) – uvádí se slovy „spotřebujte do…“. Doba použitelnosti se používá pro potraviny, které podléhají rychle zkáze, a musí se proto rychle sníst, např. jogurty a jiné mléčné výrobky, ryby, chlazená drůbež. Potraviny s prošlou dobou použitelnosti se nepovažují za bezpečné, a tedy vhodné ke konzumaci.
• Datum minimální trvanlivosti (DMT) – uvádí se slovy „minimální trvanlivost do…“ DMT se většinou označují potraviny, které se rychle nekazí, jako jsou konzervy, sušenky, čokoláda, nápoje, těstoviny. Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti lze dále konzumovat, protože jsou zdravotně nezávadné. Výrobce však po této době nezaručuje chuťové a výživové kvality výrobku.
