Nedostatek sněhu na horách i léta s rekordními teplotami a suchem. Klimatická změna se ve velkém řeší na evropské úrovni, úspěch ale nepřijde bez podpory odspodu. V Česku stojí největší výzvy před uhelnými regiony, zvládnout jim je pomáhají i evropské fondy. Co přesně tyto regiony čeká a jak se jim daří měnit, v podcastu Aktuálně.cz komentovala Zuzana Vondrová z Centra pro dopravu a energetiku.
„Nejvíce emisí připadá na sektor energetiky, tedy výrobu elektřiny a tepla. A právě proto je nejdůležitější se z hlediska snižování emisí soustředit právě na tento sektor, který se musí změnit,“ vysvětluje projektová koordinátorka, která se v centru věnuje problematice spravedlivé transformace.
Právě spravedlivá transformace má pomoci uhelným regionům, aby se na změny v energetice připravily co nejlépe a co nejdříve. Přímo v Česku se to týká Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje.
Na přeměnu strukturálně postižených regionů dostala Česká republika jen v rámci Fondu spravedlivé transformace více než 40 miliard korun, které může čerpat do roku 2027. Pomocí fondu financuje v regionech projekty, které se zaměřují na přechod na obnovitelné zdroje, digitalizaci nebo podporu podnikání.
Vondrová ale zdůrazňuje, že v Česku chybí nějaká dlouhodobá koncepce, kam by měly regiony směřovat a jak by mohly pomocí těchto fondů vyřešit i socioekonomické problémy, kterým čelí.
„Musíme být schopni rozlišit, jestli jsou projekty skutečně přínosné pro region, nebo jestli se bavíme o komerčních záměrech, na kterých bude ve finále benefitovat třeba jenom úzká skupina lidí. To je kritika, která zaznívá ze všech možných stran,“ dodává Vondrová, která je zároveň členkou monitorovacího výboru, který má čerpání peněz kontrolovat.
Poslechněte si celý podcast na platformě SoundCloud, kde Vondrová mimo jiné popisuje konkrétní české projekty, které podle ní ukazují úspěšnou proměnu regionu. Česko ale také může nabrat inspiraci ze zahraničí, expertka vzpomíná například Německo nebo Polsko.
