Evropská unie udělala další odvážný krok. 13. srpna finalizovala přesun přibližně 1,7 miliardy dolarů z výnosů zmrazených ruských aktiv na splácení ukrajinských dluhů. Tento krok představuje největší tranši tohoto druhu a zároveň posun v tom, jak EU přistupuje k podpoře Ukrajiny.
Zmrazené miliardy: Jak to celé začalo?
Příběh začíná v únoru 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Reakce Západu byla rychlá a tvrdá – zmrazení ruských aktiv v hodnotě přes 300 miliard dolarů po celém světě, z toho zhruba 210 miliard eur přímo v EU. Tyto prostředky, uložené převážně v belgickém depozitáři Euroclear, zahrnují státní rezervy i majetek ruských oligarchů. Nejedná se o drobné – jde o obrovskou sumu, která generuje roční výnosy odhadované na 2,5 až 3 miliardy eur, jak uvádí data z Evropské komise.
Zpočátku byly tyto výnosy směřovány hlavně na vojenskou pomoc Ukrajině přes Evropský mírový nástroj (EPF). První převod v červenci 2024 činil 1,5 miliardy eur, další následoval v dubnu 2025. Teď však přichází změna. Až 95 % aktuální tranše, tedy asi 1,52 miliardy eur, míří do Mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu (ULCM), což je nástroj určený na splácení ukrajinských půjček od EU a dalších věřitelů. Zbylých 5 %, tedy kolem 80 milionů eur, zůstává na vojenskou podporu. Proč tahle změna? A co na to říká Moskva?
Dluhy místo zbraní: Nová strategie EU
Mechanismus ULCM, který disponuje úvěrovou podporou až 45 miliard eur, je v podstatě finanční záchrannou sítí pro Ukrajinu. Ta se potýká s obrovskými dluhy, které narostly kvůli válce a potřebě masivní zahraniční pomoci. Přesun výnosů z ruských aktiv na splácení těchto dluhů je tedy logickým krokem – místo dalších zbraní se EU snaží zajistit Ukrajině finanční stabilitu. Jak ale ukazují data z Evropské komise, jde o dlouhodobou hru. Pokud válka potrvá, potřeby Ukrajiny budou jen růst.
Porovnejme to s minulostí. Ještě před rokem, v létě 2024, byla většina prostředků směřována na vojenskou pomoc. Dnes vidíme posun k makrofinanční podpoře. Není to jen technická změna alokace – je to signál, že EU začíná myslet na poválečnou rekonstrukci a stabilitu Ukrajiny.
Ruská ruleta: Reakce a rizika
Moskva na tento krok reaguje předvídatelně ostře. Podle ruských představitelů, jak uvádí zprávy z agentury Reuters, je využití výnosů z jejich aktiv „krádeží na státní úrovni“. Rusko hrozí odvetnými opatřeními, včetně konfiskace západního majetku na svém území či právními kroky. Není to jen rétorika – už teď jsme svědky hybridních útoků a dezinformačních kampaní, které se dotýkají i České republiky.
A co na to EU? Ne všichni jsou na jedné lodi. Zatímco ČR, Polsko či pobaltské státy tlačí na tvrdší postoj vůči Rusku a podporují využití aktiv, země jako Německo nebo Francie varují před možnými důsledky. Podle Evropské centrální banky (ECB) by plná konfiskace aktiv, o níž se také diskutuje, mohla narušit důvěru v mezinárodní finanční systém a destabilizovat euro. Maďarsko pak otevřeně blokuje některé mechanismy financování Ukrajiny a varuje před eskalací konfliktu. Není to poprvé, co se EU potýká s vnitřní nejednotou – otázkou zůstává, jak dlouho tento křehký kompromis vydrží.
Odvaha, nebo risk?
Přesun 1,7 miliardy dolarů z ruských aktiv na ukrajinské dluhy je víc než jen finanční transakce. Je to symbolický krok, který ukazuje, že EU je odhodlaná stát za Ukrajinou, ať už to stojí cokoli. Zároveň ale odhaluje, jak křehká je jednota uvnitř Unie a jak složité je balancovat mezi solidaritou a pragmatismem.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poremba
Zdroj info: Kyiv Independent, Prohlášení Ministerstva zahraničních věcí ČR o investičních úvěrech a grantech pro Ukrajinu.
<
