Umělá inteligence mění svět rychleji, než si dokážeme představit, ale kdo nastaví pravidla hry? OpenAI, jeden z lídrů v oboru, volá po jednotné federální regulaci v USA a dívá se přitom na evropský model. Zatímco Evropská unie už od srpna zavádí přísný AI Act, v Americe hrozí mozaika státních zákonů, která by mohla inovace spíše brzdit.
Evropa jako vzor, nebo přísný učitel?
Když se podíváme na současný svět umělé inteligence (AI), je jasné, že technologie běží sprintem, zatímco legislativa sotva kráčí. OpenAI, firma stojící za revolučními modely jako ChatGPT, bije na poplach: bez jednotných pravidel v USA hrozí chaos. Podle jejich stanoviska, jak uvádí zpravodajský server Euractiv, by roztříštěná regulace na úrovni jednotlivých států mohla oslabit americkou konkurenceschopnost, zejména vůči Číně. A tak se dívají za oceán – na Evropskou unii, která od 2. srpna spustila klíčové části svého AI Actu, prvního komplexního právního rámce pro AI na světě. Ten ukládá firmám povinnosti jako transparentnost či řízení rizik u modelů všeobecného použití, tzv. GPAI, kam patří i technologie OpenAI.
Americký Senát navíc v srpnu drtivou většinou (99 hlasů ku 1) zrušil desetiletý zákaz přijímání vlastních státních zákonů o AI, což otevřelo dveře potenciálnímu chaosu. Jak varoval šéf OpenAI Sam Altman už v květnu před Kongresem, příliš přísný licenční režim nebo roztříštěná pravidla by mohla USA oslabit. Není divu, že OpenAI tlačí na federální regulaci – jednotný rámec, který by dal všem stejné podmínky.
Americký sen o „lehkém doteku“ versus evropské mantinely
Zatímco Evropa sází na přísnou regulaci, která má chránit občany a budovat důvěru v AI, za oceánem panuje jiná filozofie. Trumpova administrativa představila „Akční plán pro AI“, který preferuje tzv. lehký dotek – tedy minimální zásahy státu, aby inovace mohly růst bez překážek. Zajímavé je, že OpenAI se snaží najít střední cestu. Jak ukazují jejich poslední kroky, začali nabízet vládním agenturám USA podnikové licence svých „bezpečných“ modelů za symbolický 1 dolar ročně. Podle dostupných údajů už jejich technologie využívá přibližně 90 000 zaměstnanců federální správy. Je to gesto dobré vůle, nebo strategický tah, jak si zajistit vliv na budoucí pravidla?
Na druhé straně Atlantiku jsou pravidla jasnější, ale tvrdší. EU AI Act, jehož části platí od srpna, ukládá firmám povinnosti jako dokumentaci rizik či transparentnost u modelů jako GPT. A pokud se někdo vzepře, hrozí sankce až do výše 35 milionů eur nebo 7 % celosvětového obratu, což je pro technologické giganty citelná rána. Firmy jako OpenAI mají sice přechodné období do srpna 2027, ale už teď je jasné, že evropská pravidla budou mít globální dopad. Proč? Protože kdo chce působit na evropském trhu, musí se přizpůsobit.
Riziko chaosu, nebo globální harmonie?
V USA hrozí, že státy budou dál posilovat své pravomoci, což by mohlo vést k mozaice pravidel, jakou OpenAI tolik kritizuje. Naopak Evropa má ambici stát se globálním standardem – do srpna 2027, kdy AI Act nabude plné platnosti, by mohl inspirovat i další země. A co my? Česká republika má šanci být v čele evropské digitalizace, ale pouze pokud najdeme balanc mezi inovacemi a regulací. Lze odhadovat, že pokud se podaří národní zákon o AI dotáhnout do konce roku 2025, mohl by sloužit jako vzor i pro další menší státy EU.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Marek Hájek
Zdroj info: Euractiv
<
