Nově představený konsolidační balíček, který má zpomalit zadlužování státu, výrazně zasáhne zaměstnance i podnikatele. Bude-li schválen, dotkne se jich omezením daňových úlev a benefitů, ale například i nově odvodem nemocenského pojištění či vyšším zdaněním příjmů. Na to, jak se s těmito škrty trh práce změní, v pátek odpoví daňová expertka společnosti Mazars Gabriely Ivanco. Ptejte se již nyní.
Česko hospodaří v posledních letech každý rok se stomiliardovými schodky. Vláda plánuje v příštím roce uspořit na výdajích 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun, celkem tedy snížit schodek o 94,1 miliardy korun. V dalším roce by to pak mělo být 53,4 miliardy korun.
Kabinet přitom počítá se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu.
Pokud jde o efektivitu škrtů na trhu práce, je daňová expertka Ivanco zdrženlivá. Některé z nich totiž podle ní mohou mnohé zaměstnance a OSVČ spíše demotivovat.
Pokud jde o zaměstnance, zmiňuje v této souvislosti především snížení limitu pro uplatnění sazby daně ve výši 23 procent ze 48násobku průměrné mzdy na 36násobek. To by podle Ivanco mohlo způsobit, že se lidé přestanou snažit o nadstandardní příjmy. „A tak by se mohlo stát, že přijaté opatření by se stalo spíš kontraproduktivním,“ podotýká.
Podobně může fungovat i zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro výpočet pojistného na sociální zabezpečení u OSVČ. „Pro ty osoby, jejichž výdělky se pohybují v takové výši, aby se u nich tento minimální vyměřovací základ uplatňoval, může být toto navýšení dalším impulsem pro to, aby svou samostatnou činnost ukončily,“ doplňuje expertka.
Sociální dopad na řadu domácností může podle Ivanco mít znovuzavedení odvodu pojistného na nemocenské pojištění ze strany zaměstnance. „Předmětný odvod se bude týkat všech zaměstnanců podléhajících pojistnému na nemocenské pojištění, to znamená, že se dotkne i těch nízkopříjmových skupin, kterým při využití daňových odpočtů a slev nevzniká žádná daňová povinnost, a povede tak ke snížení jejich disponibilních příjmů,“ pokračuje.
Problematické může být i zrušení osvobození nejrůznějších zaměstnaneckých benefitů, a zejména takzvaných nadlimitních stravenek (stravenka, jejíž plnou výši si zaměstnavatel nemůže odečíst z daní, protože přesahuje zákonný limit odpočtu – pozn. red.), zvláště pokud by zároveň nedošlo k navýšení stravenkového paušálu. „Již nyní výše daňově zvýhodněného peněžního příspěvku na stravování poskytovaného zaměstnavatelem zdaleka nepokrývá v dostatečné míře náklady, které musí zaměstnanec vynaložit na stravování poskytované prostřednictvím jiných subjektů,“ domnívá se Ivanco.
Z oblasti rušených daňových úlev se pak poplatníků pravděpodobně nejvíce dotkne snížení slevy na dani na manžela či manželku s nízkými příjmy a školkovného. „Ačkoli je argumentováno, že zejména zrušení školkovného by mělo být ze strany státu kompenzováno navýšením kapacity předškolních zařízení, je celkem zřejmé, že toto navýšení kapacit bude potřebovat určitý čas,“ říká daňová expertka.
Pokud k němu nedojde dostatečně brzy, mohou se podle ní poplatníci ocitnout v situaci, kdy si z důvodu nutnosti péče o děti nebudou moci dovolit zapojit se v dostatečné míře do pracovního procesu, a zároveň přijdou o možnosti slev na dani.
„Toto riziko existuje i u těch dostatečně nízkopříjmových poplatníků, jejichž průměrný měsíční příjem se pohybuje jen lehce nad hranicí minimální mzdy, ale k plné eliminaci jejich daňové povinnosti jim nestačí jen sleva na poplatníka,“ doplňuje expertka.
Jak v praxi škrty dopadnou na zaměstnance a jak na OSVČ? A do jaké míry se opatření z úsporného balíčku projeví na výdělku českých domácností? Na to i další dotazy čtenářů bude daňová expertka Ivanco odpovídat v pátek 19. května od 10 hodin. Své otázky však můžete pokládat již nyní.
