Evropská unie spouští ambiciózní plán – investici 20 miliard eur do výstavby gigatováren na umělou inteligenci (AI). O tyto prostředky se uchází 16 členských států včetně České republiky, která navrhuje lokalitu u Prahy.
Co jsou AI gigafactory?
Představte si obrovské superpočítačové centrum, které je srdcem vývoje umělé inteligence – místo, kde se trénují nejkomplexnější modely AI s více než 100 000 specializovaných čipů. To jsou právě AI gigafactory, o které teď v Evropě zuří boj. Podle dat Evropské komise z srpna 2025 má EU v plánu investovat 20 miliard eur do výstavby čtyř až pěti takových center, přičemž celkový plán iniciativy InvestAI počítá s mobilizací až 200 miliard eur. Jedna gigafactory přitom vyjde na 3 až 5 miliard eur – to je jako postavit několik nových jaderných bloků.
Proč takové sumy? Evropa se snaží dohnat USA a Čínu, které v oblasti AI dominují. Jde o takzvanou technologickou suverenitu – schopnost nezáviset na zahraničních technologiích a kontrolovat vlastní digitální budoucnost. A tady začíná příběh, který se týká i nás. Česká republika se přihlásila do soutěže s projektem v Jílovišti u Prahy, jehož rozpočet se odhaduje na 3,5 miliardy eur, tedy zhruba 90 miliard korun. Za návrhem stojí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR společně s Českými Radiokomunikacemi (CRA).
Horečka přihlášek: Kdo všechno chce kus koláče?
Když Evropská komise v únoru 2025 oznámila iniciativu InvestAI, spustila doslova závod o miliardy. Do června 2025, kdy skončila uzávěrka přihlášek, se přihlásilo 76 subjektů ze 16 členských států EU a navrhli přes 60 lokalit – od Vídně přes Prahu až po španělskou Mora la Nova. Jak uvádí Evropská komise, zájem překonal všechna očekávání. Mezi uchazeči najdeme technologické giganty jako Deutsche Telekom, Orange nebo Schwarz Group, ale i menší hráče, kteří cítí šanci na průlom.
Český návrh má své silné stránky – strategickou polohu v srdci Evropy a zkušenosti s výpočetními centry, jaké má třeba národní superpočítačové centrum IT4Innovations. Přesto, konkurence je obrovská. A co víc, technické výzvy nejsou zanedbatelné. Gigafactory potřebují nejen špičkové AI čipy, jejichž výroba v Evropě stále zaostává, ale i obrovské množství energie.
Co nám to přinese? A co riskujeme?
Pokud by Česko uspělo, ekonomické dopady by mohly být obrovské. Investice za 90 miliard korun by vytvořily tisíce vysoce kvalifikovaných pracovních míst, posílily by místní firmy zabývající se AI a přilákaly by další zahraniční kapitál. Jak uvádí Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, mohlo by to být i impulsem pro zkvalitnění veřejných služeb – představte si chytřejší dopravní systémy nebo efektivnější zdravotnictví díky AI.
Ale není to bez rizik. Kritici upozorňují na vysoké náklady a otázku, zda tak obrovská centra vůbec dokážeme plně využít. Co když technologie za pár let zastarají? A co energetická náročnost? Navíc, jak upozorňují někteří analytici, automatizace může vést k úbytku pracovních míst v jiných sektorech. Najdeme rovnováhu?
Ke konci roku 2025 se rozhodne, kde gigafactory vyrostou, a první z nich by měly být v provozu už v roce 2028. Pokud Česko uspěje, můžeme se stát jedním z klíčových hráčů evropského AI ekosystému. Lze odhadovat, že úspěch by přinesl nejen ekonomický růst, ale i větší mezinárodní prestiž.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: EURACTIV, Oficiální komunikace Evropské komise, srpen 2025, dostupné na webu EC (InvestAI, AI Continent), Zprávy EuroHPC Joint Undertaking, srpen 2025, dostupné na webu EuroHPC JU
<
