Kanceláře, které měly být místem produktivity a spolupráce, se pro mnohé změnily v symbol stresu a nepohodlí. Zejména open space, kdysi oslavovaný jako budoucnost práce, dnes čelí tvrdé kritice za hluk, nedostatek soukromí a dopady na zdraví. Jak se vnímání pracovního prostoru proměnilo a proč firmy stále zaostávají za potřebami svých lidí?
Když se řekne kancelář, mnozí z nás si představí šedivé prostory plné stolů, kávovarů a neustálého šumu klávesnic. Ale co když je to spíš vězení než místo, kde se rodí nápady? A co když open space, ten otevřený prostor bez příček, je trestem ještě tvrdším? Kanceláře nejsou jen o čtverečních metrech. Jsou o lidech.
Od Baťova mrakodrapu k open space peklu
Už na počátku 20. století experimentoval Frank Lloyd Wright s otevřenými prostory, které měly symbolizovat modernitu a spolupráci. V Československu ukázal Baťův mrakodrap ve Zlíně, jak může velkoprostorová kancelář fungovat. Po sametové revoluci jsme hltali západní trendy a open space se stal standardem – levným, efektivním a „cool“. Jenže co fungovalo na papíře, se v realitě změnilo v noční můru. Hluk, nedostatek soukromí, pocit neustálého dohledu – to vše začalo zaměstnance deptat. A zatímco v 90. letech jsme obdivovali otevřené kanceláře technologických gigantů, dnes už víme, že za lesklou fasádou se skrývá spousta problémů.
Open space nás stojí čas i zdraví
Studie z Harvardu ukazují, že zaměstnanci v open space ztrácejí až 86 minut denně kvůli vyrušování. To je skoro hodina a půl, kterou by mohli věnovat skutečné práci, místo aby se snažili ignorovat kolegu, co hlasitě telefonuje. V Česku, konkrétně v Praze, je situace na trhu kanceláří napjatá – míra neobsazenosti klesla na 7 %, což je podle zpráv realitní společnosti CBRE nejnižší hodnota za posledních sedm čtvrtletí. Nájemné v centru Prahy tlačí firmy k úsporám – a open space je pořád lákavou cestou, jak ušetřit na prostoru. Jenže za jakou cenu?
Globálně vidíme posun. Podle průzkumů práce z roku 2024, které citují mezinárodní analýzy, klesl podíl firem v USA nabízejících plně vzdálenou práci z 21 % v roce 2023 na pouhých 7 %. Naopak hybridní model, kombinující kancelář a home office, nabízí už 53 % firem oproti 37 % o rok dříve. Lidé chtějí flexibilitu, ale firmy je pořád tahají zpátky do kanceláří. Proč? Kvůli firemní kultuře a kontrole. Jenže když je prostředí nepříjemné, žádná kultura nevznikne.
Syndrom open space: Když kancelář ničí zdraví
Není to jen o čase. Open space má i temnou stránku, kterou odborníci nazývají „syndrom open space“. Představte si to jako neustálý tlak – hluk, který vás vytrhává ze soustředění, pocit, že jste pod drobnohledem, a absence klidu na osobní telefonát nebo chvíli oddechu. Výsledek? Stres, bolesti hlavy, únava, dokonce vyšší krevní tlak. A to nemluvím o tom, jak rychle se v takovém prostředí šíří nemoci. Kritici jako psycholog Adam Grant nebo harvardští výzkumníci Ethan Bernstein a Stephen Turban varují, že open space nejen snižuje produktivitu, ale i osobní pohodu. Paradoxně, místo aby podporoval spolupráci, často vede k tomu, že lidé komunikují víc přes e-maily, jen aby nerušili ostatní.
V Česku to vidíme podobně. Architekt Jan Mackovič opakovaně upozorňuje, že open space ignoruje individuální potřeby zaměstnanců. A startup Mews, který přešel na flexibilnější koncept kanceláří, ukazuje, že změna je možná – a zaměstnanci ji vítají. Proč tedy spousta firem pořád lpí na starých modelech?
Ekonomická past: Úspory versus ztráty
Zastánci open space, včetně osobností jako Mark Zuckerberg nebo Richard Branson, argumentují, že otevřené prostory šetří peníze a podporují týmového ducha. Ale je to skutečně výhra? Když se podíváme na dopady, vidíme, že ztráta produktivity může převýšit úspory na nájemném.
Kanceláře nemusí být trestem. Ale aby se jím přestaly být, musíme přestat lpět na zastaralých modelech, jako je open space bez přemýšlení. V dnešní době je jasné, že hybridní práce, flexibilita a důraz na well-being nejsou jen módní slova, ale nutnost. Firmy, které to pochopí, budou mít nejen spokojené zaměstnance, ale i konkurenční výhodu. Otázka zní: Kolik z nich se odváží udělat první krok? My, zaměstnanci, na to čekáme.
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Laura Šuleková
Zdroj info: Globální průzkumy práce (2023-2024), citované v analýzách trhu práce, dostupné přes mezinárodní studie, Zprávy realitních společností CBRE, Colliers, JLL a Savills o trhu kanceláří v Praze a globálních trendech (2025), Akademické studie Harvard a BCG o dopadech open space na produktivitu a zdraví zaměstnanců, Případové studie českých firem, např. Mews, dostupné v reportech CBRE a Colliers.
<
