Žádná z válek Izraele v posledních padesáti letech zatím jeho hospodářství významněji nepoškodila. Nyní se země ocitla uprostřed největšího otevřeného konfliktu za tu dobu a právě v důsledku takového rozsahu může být leccos jinak.
Na překvapivý a nečekaně silný útok palestinského radikálního hnutí Hamás zpoza Pásma Gazy předminulou sobotu zareagovala – rovněž mohutně – izraelská armáda. Do operace Železné meče povolala vojenské rezervy, s jejichž pomocí hodlá zničit politické a vojenské vedení Hamásu. Židovský stát se připravuje na dlouhý a obtížný vojenský konflikt.
Počínaje druhou libanonskou válkou v roce 2006 dospěly konflikty ke konci relativně rychle, většinou během několika dnů. Nejdelší z nich, válka v Gaze v létě 2014, skončila příměřím po necelých dvou měsících. Přestože raketové útoky nepřítele uzavřely části země, nepodařilo se mu zastavit celou ekonomiku. Válka přinesla bezprostřední propad maloobchodních tržeb, ale ekonomika se po ní rychle vzpamatovala a už v prvních poválečných týdnech ztráty vyrovnala.
Podle předchozích zkušeností by i nyní „běžná“ válka s Gazou Izraeli přinesla jen obvyklé ekonomické škody: paralyzuje turistický ruch a nutí organizátory zrušit hromadné akce, od obřích koncertů po svatební hostiny. Hospodářská aktivita na jihu (z oblasti kolem měst Aškelon a Beer Ševa, které leží poblíž Pásma Gazy, pochází zhruba čtvrtina průmyslové výroby v Izraeli) bývá ochromena. Vzrostou výdaje na armádu a v práci chybí zejména mladší zaměstnanci, neboť dostali povolávací rozkaz.
Nedávná studie izraelské centrální banky uvádí, že druhá libanonská válka v roce 2006 znamenala pro Izrael ztrátu v rozmezí 0,35 až 0,5 procenta HDP. Rychle však přišlo výrazné oživení, které tento propad kompenzovalo. Navíc hlavní motor ekonomiky – sektor špičkových technologií, který má na izraelském HDP takřka pětinový podíl – nebývá podle této studie na válku či teroristické útoky příliš citlivý.
Hamás věděl, jak útok načasovat
Izraelský list Haaretz nicméně ve své analýze uvádí, že přílišný optimismus ohledně rychlého překonání ekonomických ztrát nyní není namístě. Země vstupuje do války v době zpomalování ekonomického růstu. Musí zabojovat i na této „druhé frontě“.
Izraelská ekonomika se obstojně dokázala zotavit z pandemie covidu – v roce 2021 stoupl HDP o 8,6 procenta a loni o 6,4 procenta. Pro letošek a příští rok se podle předválečného odhadu počítalo s ročním růstem ekonomiky kolem tří procent. Země se potýká s podobnými problémy jako celý svět. Technologický sektor čelí slabšímu zájmu investorů, lidé a firmy kvůli inflaci a vysokým úrokovým sazbám šetří.
K tomu se však přidávají i specificky izraelské problémy. Nástup pravicově konzervativního kabinetu v čele s Benjaminem Netanjahuem před koncem loňského roku prohloubil politickou a společenskou polarizaci, což sráží náladu spotřebitelů i podnikatelů. Důvěru investorů podkopává také reforma soudnictví, která oslabuje moc soudců.
Tato situace devalvuje izraelskou měnu – šekel oslabil k dolaru za poslední rok zhruba o 10 procent, zahraniční kapitál se více než dříve stahuje. Prudce se zvýšil i původně plánovaný rozpočtový deficit, mimo jiné kvůli vyšším dávkám pro ultraortodoxní Židy.
Hamás si pro svůj útok nemohl vybrat příhodnější dobu, protože vedle ničivých důsledků ozbrojených akcí může zasáhnout Izrael více než jindy i ekonomicky. Na rozpočet napadeného státu dopadnou válečné výdaje a zvýšené náklady na zdravotnický systém. Na tyhle nečekané výdaje si bude muset půjčit, a podle všeho dost draze.
Izraelští analytici se shodují v tom, že čím delší konflikt bude, tím větší ekonomický propad nastane. Jeho konečná síla však bude záviset nejen na počtu válečných dnů, ale také na rozsahu škod na domácí frontě, na počtu front a na globální reakci na odvetu za vpád Hamásu. „Úvěrový profil Izraele v minulosti prokázal odolnost vůči teroristickým útokům a vojenským akcím. Dlouhotrvající konflikt, který by trvale a výrazně narušil hospodářskou činnost a tvorbu politiky, by však tuto odolnost prověřil,“ píše ve své aktuální zprávě ratingová agentura Moody’s.
Čerstvý odhad banky Hapoalim ukazuje, že náklady spojené s válkou se vyšplhají takřka na sedm miliard dolarů. „Podle velmi hrubého odhadu dosáhnou 1,5 procenta HDP, což znamená navýšení rozpočtového deficitu nejméně o 1,5 procenta v příštím roce,“ říká hlavní stratég banky Modi Shafrir.
Oproti tomu, jak to bylo po dřívějších bojových operacích, nyní předpokládá bezprostřednější dopad na izraelskou ekonomiku. A to i kvůli rozsáhlé mobilizaci – 360 tisíc povolaných členů záloh představuje přes osm procent zaměstnanců.
Už to komplikuje chod firem, práce v některých sektorech je utlumená. Izraelci jsou sice zvyklí v takových podmínkách fungovat, ale práce je obtížnější – přerušovaná například častými odchody do krytu, poznamenaná nevyspáním. Nicméně například v přístavu Ašdod poblíž Gazy dál vykládají zboží i navzdory raketovým útokům: stát musí jíst a fungovat.
„Všechny významné ekonomické organizace, institucionální investoři, velké společnosti přijímají preventivní opatření. Vedou diskuse, jak komunikovat se zaměstnanci, z nichž někteří jsou v boji, někdo zase v nouzi, kdekdo potřebuje nějak pomoci,“ sdělil Ekonomu generální ředitel Izraelsko‑české obchodní a průmyslové komory (ICCCI) Assaf Dovrat.
Vyjdeme z toho silnější
O Izraeli se v posledních letech mluví jako o zemi start‑upů. Příběh izraelského ekonomického zázraku, v němž právě mladé firmy hrají klíčovou roli, sepsali už před 15 lety novináři Dan Senor a Saul Singer. Zakladatel a šéf start‑upu Neuronix AI Yaron Raz teď pro Ekonom popsal, že právě v současné situaci je mentalita „národa startupistů“ vidět všude. „Lidé přebírají iniciativu, kde se dá,“ potvrdil.
Jakmile se předminulou sobotu objevily první zprávy o útoku, řada organizací začala podporovat vojáky, poskytovaly potraviny, oblečení, nabíječky, cokoliv, co chybělo. „Předběhly oficiální logistiku. Ale v případech, jako jsou tyto, se každá hodina počítá. „Distribuovaný a iniciativní způsob myšlení, kdy jednotlivci nečekají na centralizovanou autoritu a neustále hledají způsoby, jak pomoci nebo mít vliv i v malém měřítku, dodává v takových časech velkou odolnost a morální podporu,“ myslí si Raz.
Izrael je na podobné situace vcelku dobře připravený. Každá budova má kryt a každý byt vybudovaný v posledních 25 letech má jednu místnost postavenou z betonu s železnými dveřmi a oknem.
„Naše práce v Neuronixu pokračuje na dálku. Poskytuje mi to aspoň částečný útěk před zprávami z televize a internetu. Ale přiznám se, že mě také docela rozptylují zprávy od přátel a rodiny,“ říká Raz. Množství iniciativy a odvahy jednotlivců, stejně jako vzájemnou podporu a pomoc označuje za ohromující: „Vyjdeme z toho silnější.“
Izraelská startupová scéna nevznikla přes noc, jde o výsledek třicetiletého systematického investování do technologií a podpory inovací. Technologický sektor se na izraelském HDP podílí 18 procenty a zaměstnává 14 procent populace. „Start‑upy jsou skutečným podhoubím izraelské ekonomiky a mají zásadní vliv na její růst,“ říká Karel Tušek z investičního fondu Springtide Ventures, který cílí hlavně na izraelské start‑upy v klíčových transformativních odvětvích.
Lidé, kteří se pohybují ve startupové komunitě, vyzdvihují tamní podnikatelskou kulturu. „Každý zaměstnanec, v soukromé nebo státní firmě, je podněcován k podnikání, zakládání start‑upů. Nikdo neřeší konflikt zájmů. Jste zaměstnán, přijdete s nápadem, postavíte firmu a zaměstnavatel vás v tom ještě podporuje, často také investuje. Souběh není problém. Na každém rohu jsou akcelerátory a inkubátory. Izraelské start‑upy míří rovnou na americký trh, jsou globální. A přímo směřují k úpisu akcií,“ uznává partner investiční společnosti DEPO Ventures Petr Šíma.
Tušek upozorňuje, že izraelské firmy nemají možnost expandovat do okolních zemí, což je častým jevem v jiných regionech. Proto už od prvního dne přemýšlejí globálně, obracejí se od počátku na zámořský trh a v menší míře potom na trhy jihovýchodní Asie. S nadhledem potvrzuje i to, co říká Raz. „Izraelci vynikají ve hledání nejrychlejších a nejpřímějších cest k dosažení cíle. Jsou vedeni k samostatnosti a zodpovědnosti. Nečekají, až se něco stane nebo někdo nějak rozhodne. Jdou si za svým. Navíc jdou velmi rychle s kůží na trh. Nečekají, až něco bude dokonalé, stačí jim, že je to dostatečně dobré, aby to zákazník mohl používat a ideálně za to platit,“ říká Tušek.
Propojení výzkumu, start‑upů a velkých firem ekonomice obrovsky prospívá. Díky tomu jsou izraelské firmy technologicky na výši a celá ekonomika dokáže rychle reagovat na problémy. „Je to kontrast k Česku. Ekonomiku máme postavenou na levné výrobě, což je mnohem zranitelnější. Tento konflikt Izrael zase spíš posune dopředu, mladá generace už měla pocit, že není třeba bojovat. Teď bude muset. Bohužel to na žádné usmíření nevypadá,“ dodává Šíma.
