Írán si z Číny pořizuje rakety, které jsou schopné potopit americké letadlové lodě

CM-302 není žádná hračka. Čínský státní zbrojní gigant CASIC ji představuje jako nejlepší protilodní raketu světa – schopnou potopit letadlovou loď i torpédoborec. Létá nízko nad hladinou, dosahuje nadzvukové rychlosti a má dosah zhruba 290 kilometrů. „Tyto rakety je velmi obtížné zachytit,“ říká Danny Citrinowicz, bývalý důstojník izraelské rozvědky a současný expert na Írán. „Pokud má Írán nadzvukovou schopnost útočit na lodě v oblasti, je to kompletní změna hry.“

Jednání o nákupu začala nejméně před dvěma lety, ale zásadně se zrychlila po loňské dvanáctidenní válce mezi Izraelem a Íránem v červnu. Tehdy Teherán poznal na vlastní kůži, jak zranitelná může být jeho protivzdušná obrana – a jak rychle se může vyprázdnit arzenál.

Čína byla v 80. letech minulého století hlavním dodavatelem zbraní pro Írán, pak pod mezinárodním tlakem dodávky utlumila. Teď se zdá, že se vrací ke starým zvyklostem – ovšem s mnohem sofistikovanějším arzenálem. Prodej CM-302 by byl jedním z nejpokročilejších transferů vojenské techniky do Íránu vůbec. A mimochodem: porušil by embarga OSN na dodávky zbraní, která byla znovu uvalena loni v září.

Peking to ale zjevně příliš netrápí. Když se loni v září Spojené státy pokusily v Radě bezpečnosti OSN prosadit nové sankce proti Íránu, Čína s Ruskem je zablokovaly. „Írán se stal bojištěm mezi USA na jedné straně a Ruskem s Čínou na druhé,“ shrnuje to jeden z úředníků obeznámených s jednáními. Citrinowicz dodává: „Čína nechce vidět v Íránu prozápadní režim. To by bylo ohrožení jejich zájmů.“

Načasování je pozoruhodné. Zatímco se Írán chystá posílit svůj arzenál, Spojené státy shromažďují u íránských břehů impozantní námořní sílu. Kromě USS Abraham Lincoln míří do regionu i letadlová loď USS Gerald R. Ford s doprovodem. Dohromady mohou nést přes 5 000 lidí a 150 letadel. Trump dal 19. února Íránu deset dní na dohodu o jaderném programu, jinak hrozí vojenským úderem.

Jenže právě CM-302 by mohly takové operace zkomplikovat. Rakety lze vypouštět z lodí, letadel i mobilních pozemních vozidel – a kromě lodí dokážou zasáhnout i cíle na pevnině. Pieter Wezeman ze Stockholmského institutu pro výzkum míru hodnotí potenciální nákup jako „významné zlepšení íránského arzenálu zničeného loňskou válkou.“

Írán jedná s Čínou i o dalších systémech: protiletadlové rakety země-vzduch, přenosné protivzdušné systémy MANPADS, protibalistické zbraně a dokonce protisatelitní zbraně. Čínské ministerstvo zahraničí na žádosti o komentář nereagoválo, mluvčí pouze vyzvala ke zdrženlivosti ohledně napětí mezi USA a Íránem. Bílý dům se k jednáním nevyjádřil přímo, pouze zopakoval Trumpovo varování.

Otázkou zůstává, zda Peking nakonec dodávku skutečně povolí – zvlášť teď, když napětí v regionu dosáhlo kritického bodu. Ale i samotná vyjednávání ukazují, jak se mění mocenská rovnováha na Blízkém východě. A jak málo prostoru tam zbývá pro americkou dominanci, když se do hry zapojí Čína. Írán mezitím čeká. A počítá dny do vypršení Trumpova ultimáta.