Inflace i práva zvířat. Cesta kapra na vánoční stůl je trnitější, Češi ale zvyky drží

Podle ředitele komunikace prodejen Albert losos nad baleným kaprem na prodejnách dokonce dominuje. „Standardně před Vánocemi prodáme tisíce kilogramů kapra. Vzhledem i k jejich omezenému množství v tomto období se v našich prodejnách těší mírně vyšší oblibě losos, kterého máme buď s certifikací ASC, nebo MSC,“ říká Jiří Mareček. 

Podobně to vidí i Billa. „Při porovnání prodejů kaprů a jiných druhů ryb zákazníci Billa ve vánočním období dávají přednost nákupu baleného lososa, který v předvánočním období tvoří zhruba 70 procent veškerých prodejů. Balené porce kapra pak tvoří zhruba 20 procent,“ vypočítává mluvčí řetězce Dana Brátánková.

Mnoho Čechů nicméně v období Vánoc upřednostňuje nákup čerstvé ryby z káďového prodeje přímo od rybářů. Ti běžně prodávají před vybranými supermarkety, místa jim často pronajímají samy řetězce. Letos se ovšem první z nich, největší tuzemský řetězec Lidl postavil proti a rozhodl se prodej živých ryb zcela zakázat. Jako důvod uvedl udržitelnost a etické aspekty. 

„Odpovědné podnikání pro nás znamená nabízet zákazníkům zboží nejvyšší kvality a zároveň se chovat k našemu okolí tak, aby naše činnost byla dlouhodobě udržitelná. I z toho důvodu jsme se letos rozhodli neumožnit prodej kaprů před našimi prodejnami,“ vysvětlil začátkem prosince Hospodářským novinám tiskový mluvčí Lidlu Tomáš Myler.

Tradice jen tak nezmizí

Kapr na štědrovečerní tabuli ovšem zůstává v Česku i nadále klasikou, přestože tradice jeho konzumace tak dlouhou historii nemá. „Byť v kuchařkách figuruje již v 19. století, štědrovečerní smažený kapr se stává masovým zvykem, a tedy i tradicí, až po druhé světové válce,“ popisuje historik a profesor na Vyšší odborné škole publicistiky Jan Adamec. „Podle některých odborníků to souvisí jednak s dobovou dostupností kapra, jednak s oblíbeností smažených jídel obecně,“ doplňuje.

Podle dat Rybářského sdružení České republiky se výlov českých kaprů drží na stabilní úrovni. Loni šlo o 17,6 tisíce tun vylovených ryb, o rok dříve 17,3 tisíce tun z celkového objemu 20,4 tisíce tun vylovených ryb. Pro porovnání, před deseti lety vylovili čeští rybáři 17,9 tisíce tun kaprů.

„Odklon od konzumace kapra na vánoční svátky, pokud by k němu vůbec někdy došlo, bude proces dlouhodobý a rybníkářství bude mít dostatek času na adaptaci,“ říká Lukáš Kalous, profesor z katedry zoologie a rybářství na České zemědělské univerzitě. Podle něj tomuto trendu však nic nenasvědčuje.

Důvodů, proč Češi stále častěji preferují lososa, může být celá řada – roli může hrát chuť i bezproblémová konzumace. Na rozdíl od kapra je totiž losos téměř bez kostí, což preferují především rodiny s dětmi. Má ale i svá negativa. „Losos je intenzivně odchováván ve sladké a následně v mořské vodě v intenzivních produkčních systémech a je odkázán plně na umělou dietu. Kapr je pouze přikrmován a větší část jeho přírůstku je tvořena přirozenou potravou, jeho produkce probíhá ve sladkovodních ekosystémech rybníků,“ popisuje dále Kalous.

Losos sice vítězí v obsahu nenasycených mastných kyselin, plusové body ovšem podle ředitelky spolku Fér potravina Hany Střítecké ztrácí právě v okamžiku, kdy je odchován uměle. „V tu chvíli se lososovi téměř vyrovná takzvaný omega 3 kapr, který je speciálně krmený, aby bylo jeho maso výživnější,“ vysvětluje výživová expertka.

Výlov v českých vodách

V produkci kaprů a dalších sladkovodních ryb jako štika, candát či sumec je Česko samostatné. „Naopak hodně vyvážíme, jde zhruba o 55 až 60 procent produkce. Vozíme převážně do Polska, Německa nebo Francie,“ upřesňuje Kotlín s rybářského sdružení.

Do Česka podle něj sice míří kapři i z jiných zemí, například Maďarska, ti však slouží spíše pro další export, tedy takzvaně reexport. 

Zatímco v Česku roste zájem o ryby především v období Vánoc a Velikonoc, za hranice proudí zásoby kontinuálně v průběhu celého roku. Podle Kotlína je však poptávka po rybách v okolních státech jiná než v Česku.

„Zahraniční odběratelé, třeba Francouzi, berou jinou váhovou kategorii. Český konzument si na svátky koupí kapra o třech kilogramech. Zahraniční odběratelé chtějí rybu, co má 1,7 kilogramu. Takovou by si třeba naopak český konzument nekoupil a řekl by, že je malá. Z mého pohledu má takové maso ale lepší chuť,“ popisuje dále Kotlín.  

Štědrovečerní hostina za 700 korun

Štědrovečerní klasika – tedy kapr smažený v trojobalu s bramborovým salátem – přitom vychází podle studie sociální investiční sítě eToro, která porovnávala cenu štědrovečerních hostin ve 13 zemích na třech kontinentech, celkem na 654 korun. V žebříčku nejnákladnějších štědrovečerních hostin pro čtyřčlennou rodinu jí tak patří až 11. příčka.

Za ní je už jen rumunská vánoční hostina se sermale a typickými přílohami za 628 korun. Naopak nejvíce podle analýzy zaplatí rodiny v Německu. Za pečenou husu a přílohu včetně slaniny, jablek a cibule dají přibližně 1618 korun.  

Nejvyšší výdaje na štědrovečerní hostinu přitom podle průzkumu mají ty národy, které na svátky tradičně konzumují krůtu. Z porovnávaných zemí se to týká Velké Británie, Francie, Španělska a USA. Velká Británie má však zároveň nejlevnější krůtí maso, což se propisuje do celkové ceny jejich tradičního jídla, informuje eToro. 

Zdroj: eToro