Evropu brzdí regulační mánie. Řeže si pod sebou větev, píše prestižní americký deník

Pro Evropu tak podle listu nastala ponižující doba. Koncem loňského roku se kontinent jen těsně vyhnul recesi, zatímco Spojené státy zažívaly hospodářský růst.

EU si už dříve určila standardy v oblasti regulace fúzí, emisí uhlíku, ochrany osobních údajů a hospodářské soutěže v oblasti obchodu s elektronikou. Teď se snaží o totéž v oblasti umělé inteligence. Loni v prosinci představila rozsáhlý návrh zákona, který zakazuje určité typy AI, přísně reguluje jiné a ukládá obrovské pokuty těm, kteří se pravidly nebudou řídit. Evropská komise (EK), která na dodržování pravidel dohlíží, by tak mohla vyšetřovat například i propojení Microsoftu s další americkou firmou firmou OpenAI kvůli podezření z narušení pravidel hospodářské soutěže.

Výrok „Amerika inovuje, Čína kopíruje, Evropa reguluje“ tak podle listu nikdy předtím tak nevystihoval charakteristiky jednotlivých regionů.

Technokraté, kteří pracují pro EU v Bruselu, nejsou proti volnému trhu. Právě naopak. Na rozdíl od USA nebo Číny stále věří ve volný trh. Většina jejich regulací je zaměřena na ochranu spotřebitelů a hospodářské soutěže před vměšováním národních vlád. Existuje ale kompromis mezi ochranou spotřebitele a motivem zisku, který je hnací silou investic a inovací, a EU tento kompromis asi chápe špatně, domnívá se americký deník.

Evropské regulační orgány v zájmu zachování hospodářské soutěže například brání fúzím, při nichž na jednom trhu zůstane pouze několik mobilních operátorů. Výsledkem je, že v Evropě nyní působí 43 skupin, které provozují 102 mobilních operátorů pro 474 milionů obyvatel. V USA jsou pro 335 milionů obyvatel tři hlavní sítě, řekl WSJ konzultant pro telekomunikační sektor John Strand. V Číně a v Indii je telekomunikační trh ještě koncentrovanější.

Dominový efekt

Evropští zákazníci tak platí jen asi třetinu toho co Američané. Evropští operátoři pak ale investují v přepočtu na jednoho zákazníka jen poloviční částku a jejich sítě jsou úměrně tomu horší, říká Strand. „Sehnat v Německu signál 5G je jako najít Bidenova příznivce na Trumpově mítinku,“ dodal. Uvedení evropských sítí na stejnou úroveň jako v USA by podle jeho odhadu stálo asi 300 miliard dolarů (6,9 bilionu Kč).

To vytváří v evropském technologickém sektoru dominový efekt. Prodej švédského výrobce telekomunikačních zařízení Ericsson v Evropě částečně trpí tím, že mnoho operátorů je příliš malých a nerentabilních na to, aby přešli na nejnovější sítě 5G. „Evropa upřednostnila krátkodobě nízké spotřebitelské ceny na úkor kvalitní infrastruktury,“ řekl americkému deníku začátkem tohoto měsíce v Davosu šéf Ericssonu Börje Ekholm. „Evropa mi dělá velké starosti. Musíme mnohem více investovat do infrastruktury, do toho, abychom byli digitální,“ dodal.

Evropská ekonomika zaostává z mnoha důvodů, od těch demografických až po náklady na energie, tedy nejen kvůli regulaci. Ani americké regulační orgány ale nemají zrovna volné ruce. Přesto mají tendenci jednat na základě důkazů o škodách, zatímco evropští regulátoři jednají na základě pouhé pravděpodobnosti, že škody nastanou. Tato zásada předběžné opatrnosti může inovace přiškrtit už v jejich kolébce, píše autor textu ve WSJ.

Počínaje rokem 2018 zavedlo evropské obecné nařízení o ochraně osobních údajů neboli GDPR přísné požadavky na shromažďování a používání osobních údajů na webových stránkách. Pokuta za jejich nedodržování se může vyšplhat až na čtyři procenta celosvětových tržeb firmy, která se provinila. Studie ekonomky Ginger Jinové z Marylandské univerzity a jejích dvou spoluautorů zjistila, že to v následujících dvou letech snížilo evropské investice rizikového kapitálu ve srovnání s USA. Investoři se podle nich mohli vyhýbat obchodním modelům, které nebyly v souladu s GDPR nebo byly kvůli němu méně výnosné.

Historie se možná bude opakovat i v případě umělé inteligence, poznamenává list. Od roku 2021 se v Evropě v rámci obchodů s rizikovým kapitálem souvisejících s AI vybralo 44 miliard dolarů, což je zhruba stejně jako v Číně, ale jen čtvrtina sumy vybrané v USA, uvádí společnost PitchBook. A tento rozdíl se zvětšuje. Loni evropské odvětví AI varovalo zákonodárce, že jejich zákon o AI by mohl vést k tomu, že vysoce inovativní firmy přesunou své aktivity do zahraničí a že investoři svůj kapitál stáhnou.

Autoři pak návrh zákona zmírnili a francouzská společnost Mistral AI, která se chce stát evropským konkurentem OpenAI, o několik dní později uzavřela kolo financování, jehož hodnota se podle agentury Bloomberg pohybuje kolem dvou miliard dolarů.

Evropě hrozí, že bude zaostávat

Evropská regulace obsahuje protekcionistický prvek, který je často vytvořen tak, aby se týkal amerických technologických gigantů a ušetřil domácí start-upy. Přesto z evropských start-upů málokdy vyrostou giganty odvětví a i zavedené společnosti jsou menší než jejich americké protějšky.

„Nemyslím si, že nedostatek vítězů v posledních desetiletích lze přičíst jedinému monokauzálnímu faktoru,“ řekl autorovi článku ve WSJ zakladatel americké technologické společnosti narozený v Evropě. Evropská regulační kultura, včetně daňových a pracovních zákonů, je podle něj blízko vrcholu. „Například samotné udělování akciových opcí je ve většině evropských zemí dost obtížné. Je pověstné, že je obtížné rozloučit se se zaměstnanci, kteří se ukážou jako nevhodní,“ dodal.

Společnost McKinsey Global Institute v nedávné studii uvedla, že evropský vnitřní trh je větší než čínský a téměř stejně velký jako ten americký. Když ale porovnávala podniky s tržbami vyššími než miliarda dolarů, americké firmy vydávaly o 80 procent více na výzkum a vývoj, mohly se pochlubit o 30 procent vyšší návratností kapitálu a o 1,3 procentního bodu rychlejším růstem tržeb.

Vzhledem k tomu, že Spojené státy a Čína v technologickém soupeření posilují, hrozí, že Evropa bude ještě více zaostávat. Čína podle společnosti McKinsey vynakládá dvě až pět procent hrubého domácího produktu (HDP) na průmyslovou politiku, tedy na podporu odvětví považovaných za strategická. Evropa dává na stejný účel jedno procento. V prosinci Brusel schválil podporu v objemu až 1,3 miliardy dolarů, která je na osm let a určena je na výzkum a vývoj v oblasti cloud computingu. To jsou ale podle McKinsey jen čtyři procenta z toho, kolik za rok proinvestuje cloudová divize americké společnosti Amazon.

„Pokud má Evropa nejlepší regulaci, ale nemá evropské firmy, tak to jsme si moc nepomohli,“ řekl loni na podzim německý ministr hospodářství Robert Habeck. Pokud chce tedy Evropa konkurovat Spojeným státům a Číně, bude muset přehodnotit rovnováhu mezi regulací a inovacemi, uzavírá WSJ.

Video: Nečekaně přesvědčivý podvod. Video s Pavlem se na sítích „utrhlo“. A bude hůř (17.1. 2024)