Evropská unie slíbila Donaldovi Trumpovi nákup amerických energií za neuvěřitelných 750 miliard dolarů. Je to historická dohoda, která má zajistit energetickou bezpečnost a uklidnit obchodní spory, nebo jen politický tah, který se rozpadne pod tíhou vlastní nereálnosti?
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump se setkali ve Skotsku, aby uzavřeli obchodní dohodu, která zahrnuje závazek EU nakupovat americké energetické produkty v hodnotě 750 miliard dolarů během tří let. Tento slib by znamenal ztrojnásobení současného dovozu energií z USA. Je to vůbec možné?
Od TTIP k Trumpovu tlaku
V letech 2015–2016 se EU a USA snažily uzavřít dohodu TTIP, která měla zahrnovat i energetickou spolupráci. Tehdy USA zrušily omezení na export zkapalněného zemního plynu (LNG) a otevřely trh. Během prvního Trumpova mandátu (2017–2021) export LNG do Evropy rostl o více než 300 %, i přes obchodní spory a cla. Po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 se USA staly klíčovým dodavatelem energií pro Evropu, která se snažila zbavit závislosti na ruských zdrojích. A teď Trumpův návrat do Bílého domu přinesl nový tlak – a s ním i tuto „fantastickou“ dohodu. Jak ale ukazuje historie, velké sliby se ne vždy promění v realitu.
Co přesně slibujeme?
Podle údajů z Politico.eu zahrnuje dohoda nákup ropy, LNG a jaderného paliva za 250 miliard dolarů ročně. K tomu přidává EU závazek investovat 600 miliard dolarů do amerického vojenského vybavení a dalších oblastí. Součástí je i zavedení 15% cla na většinu evropského zboží dováženého do USA, což je sice méně než hrozba 30%, ale stále citelný zásah. Pro některé sektory, jako letadla nebo chemikálie, však platí nulová celní sazba. Zní to jako kompromis, ale otázka zní: Dokážeme tak obrovský objem energií vůbec absorbovat?
Energetická bezpečnost versus nereálné cíle
Na jedné straně stojí argumenty příznivců dohody. Ursula von der Leyenová ji označuje za klíčový krok k posílení energetické bezpečnosti Evropy. Někteří evropští lídři, například španělský premiér, ji vítají jako kompromis, který odvrátil hrozbu tvrdších cel. Dohoda má zajistit diverzifikaci zdrojů a snížit závislost na ruských surovinách, což je po událostech posledních let více než aktuální. Na druhé straně však slyšíme varovné hlasy. Francouzský či maďarský premiér mluví o ústupku USA. Odborníci upozorňují na logistickou a ekonomickou nereálnost – ztrojnásobení dovozu energií z USA je podle nich mimo dosah kvůli omezené kapacitě rafinerií a infrastruktury v EU. A co víc, dohoda paradoxně prohlubuje závislost na fosilních palivech, což jde proti evropskému Green Dealu.
Dopady na Českou republiku
Pro ČR, kde vývoz do USA tvoří asi 2,9 % celkového exportu, nebudou přímé dopady cel tak dramatické. Problém je ale jinde. Jsme klíčovým dodavatelem komponentů pro německý automobilový průmysl, který exportuje do USA ve velkém. Zavedení 15% cla tak může nepřímo zasáhnout i naše firmy a snížit jejich konkurenceschopnost. A co energie? Stabilní dodávky jsou pro nás klíčové, zvlášť když domácí ceny elektřiny zůstávají vysoké. Pokud by dohoda skutečně přinesla více amerického LNG a ropy na evropský trh, mohlo by to teoreticky tlačit ceny dolů. Ale jak už jsme slyšeli, mnozí pochybují o realističnosti celého plánu. Kromě toho, ceny energií u nás ovlivňují i další faktory – od emisních povolenek EU po geopolitické události. Takže, budeme z této dohody skutečně profitovat, nebo jen zaplatíme vyšší účet?
Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT
Autor: Petr Poreba
Zdroj info: Politico.eu, článek „EU trade war Donald Trump US oil gas energy“, červenec 2025, (primární zdroj pro data o hodnotě slibu 750 miliard dolarů, 15% clech a dalších detailech dohody), Dopady na ČR: ceskatelevize.cz a europa.eu.
<
