Evropa platí, Amerika vydělává: energetická krize má vítěze

Čísla jsou ohromující – od roku 2015 se americký export ropy zvýšil desetinásobně. Dnes Spojené státy vyvážejí 4 miliony barelů denně. Z toho 1,8 milionu míří do Evropy, která po invazi Ruska na Ukrajinu zoufale hledala alternativy k ruské ropě a plynu. Americká ropa dnes pokrývá pětinu evropských importů – v roce 2024 to představovalo částku kolem 42 miliard eur.

S cenami ropy blížícími se ke 100 dolarům za barel – a v březnu 2026 dokonce překračujícími tuto hranici – tato suma poroste. Blokáda Hormuzského průlivu a omezení dodávek z Blízkého východu tlačí evropské země k tomu, aby se ještě více obracely na americké producenty. Amerika nejen prodává dráž, ale také více.

Akciové trhy reagovaly okamžitě. Od začátku roku 2026 vyskočil ExxonMobil o 26 %, Chevron o 27 %, ConocoPhillips o 24 %. Fracking se stává ekonomicky zajímavým až při cenách nad 60–70 dolarů za barel. Teď jsme výš – a to znamená nová pole a vyšší produkci. Skutečné zlato se ale skrývá jinde: v zemním plynu.

Když izraelsko-americký útok 28. února vyřadil z hry Katar – jednoho z největších dodavatelů LNG na světě – ceny plynu vystřelily nahoru. Ziskové marže z jedné nákladní lodě LNG dodané do Evropy se zdvojnásobila: z 25 na 50 milionů dolarů.

Americké firmy exportující LNG mohou díky současné situaci vydělat 870 milionů dolarů navíc. Týdně. Pokud by blokáda katarského plynu trvala do léta, extra zisky by mohly dosáhnout 20 miliard měsíčně. Za čtyři měsíce 33 miliard, za osm měsíců 108 miliard. Ve scénáři celoročního výpadku? 170 miliard dolarů. Pro srovnání: energetická krize po zastavení ruského plynu v letech 2021–22 přinesla americkým producentům LNG „jen“ 84 miliard za 12 měsíců.

Vyměnili jsme jednu závislost za druhou – a tahle je možná ještě dražší. Po odpojení od Ruska se Evropa stala závislou na amerických dodávkách. USA jsou dnes druhým největším dodavatelem plynu do EU hned po Norsku, s podílem přes čtvrtinu importu. Každý nárůst cen se promítá přímo do účtů domácností i firem. Zdražení ropy o deset procent může zvýšit globální inflaci o 0,4 procentního bodu.

Česká republika, stejně jako zbytek kontinentu, čelí výraznému ekonomickému tlaku. Zatímco americké ropné giganty slaví rekordní zisky, evropské ekonomiky se potýkají s rostoucími náklady na energii, které brzdí růst a ohrožují konkurenceschopnost.

Přinejmenším ironické je, že ani Američané nejsou zcela imunní vůči vlastnímu úspěchu. Ceny benzínu v USA dosáhly 3,32 dolaru za galon – nejvíce od září 2024. Účty za elektřinu rostou, mimo jiné kvůli enormní spotřebě datových center pro umělou inteligenci. To není ideální vyhlídka před podzimními volbami do Kongresu.

Trump tedy má pravdu: Amerika na válce vydělává. Ale stačí to k tomu, aby voliči u pump a u pokladen zapomněli na vlastní rostoucí náklady? A pro Evropu? Ta zatím platí fakturu za geopolitickou realitu, ve které se energetická bezpečnost stala luxusním zbožím – a Amerika jeho hlavním prodejcem.