Kilo paprik až za 180 korun, okurka přes 35 korun, hlávka salátu za 50 korun. Zelenina a ovoce v Česku výrazně zdražuje. Daň si vybírá špatné počasí v dovozních zemích a také drahé energie. V kombinaci se stavem ve Velké Británii, kde nedostatek těchto potravin donutil řetězce k prodeji na příděl, působí situace na trhu dramaticky. Podle expertů ale není zas tak překvapivá.
Ačkoli čeští statistici budou mít k dispozici nejnovější data k vývoji cen potravin až v příštím týdnu, už teď je patrné, že ovoce a zelenina na pultech obchodů za uplynulý měsíc výrazně podražily. K situaci podle oslovených odborníků přispívá nadále vysoká inflace a rostoucí ceny vstupů pro zemědělce.
Nově sehrálo roli také špatné počasí v zemích, odkud se sezonní potraviny dovážejí. „Španělsko a Itálii, největší producenty a zároveň vývozce zeleniny do ČR v zimních měsících, zasáhlo chladnější počasí s mrazy. Ty zničily velkou část úrody a právě nedostatek zeleniny stojí v současné chvíli za její vysokou cenou,“ vysvětluje situaci na trhu mluvčí online supermarketu Košík.cz František Brož.
Podobně mluví i konkurenční Rohlík.cz a také další řetězce jako Kaufland či Penny Market.
Česko je na dovozu zeleniny a ovoce v zimních měsících závislé. V případě zeleniny je Česko schopné zásobit se vlastní produkcí zhruba z 30 procent, u ovoce z 40 procent, vypočítává předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Zbytek se dováží ze zahraničí.
Nedostatek skleníků
Evropští zákazníci si zvykli, že řadu druhů ovoce a zeleniny seženou celoročně, tedy i v době, která pro jejich pěstování není přirozená. V lednu či únoru tak není problém koupit třeba rajčata nebo okurky. To umožňují hlavně skleníky, letos ovšem tento systém zkomplikovaly drahé energie, které způsobují, že v provozu jich není dostatečný počet.
„Vysoká cena energií souvisí s tím, že zhruba polovina skleníků zůstala zavřená. Jejich majitelé se báli masivního nárůstu cen energií a úrodu vůbec nezaložili,“ vysvětluje Ludvík. Dodává také, že roste i cena práce, protože ji „ve sklenících a na polích nikdo nechce dělat“.
Problém se skleníky potvrzuje také agrární analytik Petr Havel. „V zemích jako Holandsko či Francie se pěstování ve sklenících přes zimu přerušilo, protože si pěstitelé chtěli snížit náklady, které jsou přes zimu opravdu vysoké,“ dodává. Právě rajčata, okurky či listová zelenina jsou však typickým skleníkovým produktem.
Příplatek za blahobyt
Podle oslovených obchodních řetězců situace ještě několik týdnů potrvá. Záležet bude na vývoji počasí v zemích, odkud se zelenina a ovoce dováží, i na první sklizni na domácí půdě. „Počítám, že půjde o otázku malých jednotek týdnů. Pokud se nestane něco zásadního,“ odhaduje Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Zemědělci ale upozorňují, že za vysoký standard si musí evropští zákazníci zvyknout připlatit. „To zdražování, co se děje teď, není nic zvláštního. Naopak. Absurdní situace byla v předešlých letech, kdy jsme si v zimě mohli koupit okurku například za 15 korun,“ podotýká Ludvík.
Ani podle tiskové mluvčí Zelinářské unie Čech a Moravy Alice Kouřilové není zdražování nic překvapivého a jedná se o situaci, kterou pozorují každý rok. „Pěstování zeleniny je energeticky náročná činnost, a to jak během samotného růstu a sklizně, ale i při posklizňových úpravách a skladování. Čím déle se zelenina skladuje, tím více rostou náklady. A je více než spravedlivé, aby se tyto vynaložené náklady promítly i do ceny,“ domnívá se Kouřilová.
Zdraží i brambory či mrkve
V následujících měsících by podle Ludvíka mohlo dojít k dalšímu zdražování, a to i u těch zemědělských produktů, které jsou typické pro českou produkci. „Ono se to už děje. Zdraží komodity jako cibule, možná mrkev, brambory, zelí…,“ pokračuje předseda ovocnářů. Konkrétně třeba brambory přitom nárůstu cen dlouhodobě odolávají.
Česko má podle Ludvíka pro pěstování této zeleniny kvalitní podmínky i technologie pro uskladnění, avšak zemědělská soběstačnost podle něj dlouhodobě není podporována ze strany vlády.
Havel souhlasí s tím, že Česko dováží i takovou zeleninu, která je pro tuzemská pole tradiční. Problém ale vidí hlavně v nedostatku skladovacích prostor a pěstebních ploch. „Zaprvé nemáme dostatek skladů. Za druhé, pěstitelé zeleniny říkají, že od svých odběratelů dostávají nízké ceny a že se jim to nevyplatí dělat. Tím pádem omezují plochy,“ míní analytik.
Potraviny na příděl
Kvůli nedostatku ovoce a zeleniny se řetězce v Británii rozhodly v únoru omezit prodej některého zboží. Například značka Morrisons zavedla limity nákupu dvou kusů okurek, paprik, salátu či balení rajčat.
Přestože britská vláda uvedla, že se nejedná o přímý důsledek brexitu, většina odborníků má za to, že letošní nešťastnou kombinaci odchod Británie z EU podpořil. „Spojené království je na rozdíl od České republiky poněkud izolované od zbytku Evropy jak geograficky, tak i z pohledu obchodních vztahů a logistiky,“ podotkl ekonom Cyrrus Vít Hradil.
Na to již v posledních letech doplatily i mnohé britské firmy působící v pevninské Evropě. Konkrétně v Česku kvůli tomu uzavřel své prodejny řetězec s mraženými potravinami Iceland, nabídku potravin omezil také Marks & Spencer.
