Bobr evropský je v Česku chráněným druhem. S povolením se ale smí lovit v regionech, kde hospodářsky škodí. Mezi lovci je ovšem poměrně neoblíbený, těžko se loví a maso následně nelze prodat. Lovci ho dle zákona smí zpracovat a sníst doma. Podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně lze maso zpracovat tak, aby bylo nezávadné. Ve svém výzkumu ho využili jako přídavek do klobásy a masové konzervy.
Bobři evropští na českém území dlouho nežili. Po vyhubení se však do Česka na konci 20. století začali vracet. Podle dat České zemědělské univerzity se jich v tuzemsku momentálně pohybuje kolem 15 tisíc. Nejvíce jich je v Plzeňském kraji a na jižní Moravě.
Přestože je bobr chráněným živočichem v kategorii silně ohrožený, za určitých podmínek je dovoleno ho lovit. Může totiž napáchat hospodářské škody a náprava vyjde stát ročně na desítky milionů korun. Bobr totiž norováním narušuje vodní nádrže či protipovodňové hráze, které následně mohou prasknout a způsobit škody na majetku. Bobří hráze na nežádoucích místech naopak mohou způsobit zaplavení pozemků a zvířata okusují stovky stromů.
Ročně je tak usmrceno, nejčastěji zastřelením, zhruba kolem 50 bobrů. „V rámci České republiky je vymezená takzvaná zóna C, což je zhruba pětina státu, kde je na bobra nahlíženo jako nežádoucího a je nutné jej lovit. Pak existuje celkem 72 výjimek, kde je bobr loven,“ vysvětluje Ondřej Mikulka z Ústavu ochrany lesů a myslivosti na Mendelově univerzitě v Brně.
Využít maso, co se dá
Přestože je bobr chráněný, lovci se zajímají o to, zda lze jeho maso konzumovat. A mohou – zákon jim to povoluje.
Kvůli tomu, že je bobr chráněným druhem, ho ale nesmějí prodávat do restaurací ani jednotlivcům. Lovec ale může maso zpracovat a zkonzumovat doma. „V době, kdy člověk do jisté míry nahrazuje funkci predátora tím, že zvíře usmrtí, bere na sebe i morální odpovědnost za co největší využití jeho jatečného těla. Pak můžeme říci, že bobr neztratil život jen proto, aby skončil v černém pytli, ale jeho tělo se využilo jako jiná zvěřina,“ uvedl Miroslav Jůzl z Ústavu technologie potravin Agronomické fakulty Mendelovy univerzity.
V minulosti se bobří maso tradičně konzumovalo, v současnosti k tomu lovci ale podle Mikulky nemají velkou motivaci. „Samotné provedení lovu je totiž komplikované. Většina vydaných výjimek k odstřelu se tak často nevyužije, přestože se mnohdy jedná o vysoké riziko, například poškození hrází bobrem. Maso, které náleží konkrétnímu lovci, je tak vlastně jedinou motivací,“ doplňuje.
Protože je zvíře z vodního prostředí, může podle univerzity představovat riziko – při odlovu se může kontaminovat, popřípadě mohlo být v průběhu života napadeno parazitem. Bobří konzerva i klobása však představují způsob, jak v domácnosti lovce z potenciálně rizikové suroviny získat zdravotně nezávadnou potravinu, stojí ve zprávě Mendelovy univerzity v Brně.
Vědci se zaměřili na potenciální nebezpečí a studovali jakostní parametry bobřího masa. „Když už je nutné chráněné druhy zabíjet, snažili jsme se tyto vzácné vzorky využít v co nejvíce oborech,“ uzavírá Mikulka.
